Petr IV. z Rožmberka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 14549362 uživatele DvorapaBot (diskuse) zrušena
doplnění
Řádek 2:
'''Petr IV. z Rožmberka ''' ([[17. leden|17. ledna]] [[1462]] – [[9. říjen|9. října]] [[1523]]) byl český šlechtic z [[Rožmberkové|rožmberského rodu]], syn [[Jan II. z Rožmberka|Jana II. z Rožmberka]] a nejvyšší [[hejtman]] [[České království|království českého]].
 
Studoval na univerzitě v italské [[Bologna|Bologni]], kde se seznámil s [[Humanismus|humanismem]] a [[Renesance|renesancí]], kterou později uplatňoval na stavbách v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]], včetně přestavby krumlovského hradu. V roce 1493 po svém bratru [[Vok II. z Rožmberka|Vokovi II.]], který odstoupil ze zdravotních důvodů a uchýlil se do [[Třeboň|Třeboně]], převzal [[Vladař domu rožmberského|vladařství domu rožmberského]]. [[Vladislav Jagelonský|Vladislavem Jagelonským]] byl jmenován nejvyšším hejtmanem [[České království|království českého]]. Zasloužil se o rozvoj rybníkářství. V jeho službách stál vynikající rybníkář [[Josef Štěpánek Netolický]]. Za jeho vlády se rozrostla těžba stříbra a zlata a došlo k celkovému hospodářskému rozkvětu rožmberského panství.
 
Po smrti své ženy Elišky Kateřiny z Kravař a(† dvacetileté1. května 1500) a dcery Barbory trpěl [[Duševní choroba|duševní chorobou]]. Právě kvůli svému zdravotnímu stavu se rozhodlpozději často dostával do střetů se syny svého bratra Voka II., který zemřel v Třeboni 1. září 1505. V roce 1519 předatPetr IV. předal svým synovcům pouze východní část dominia s ústředím v [[Třeboň|Třeboni]] svým synovcům a ponechal si jeho větší západní část s centrem v Českém Krumlově. VPoslední posledníchdva letechroky svého života trpěljiž [[Duševníbyl choroba|duševnítrvale chorobou]]připoután na lůžko a častopatrně sev dostával dodobě střetůjej se[[Zdeněk svýmiLev synovciz aRožmitálu]] takpřiměl majetekke vzměně závěti. Petr IV. majetek odkázal [[Katolická církev|katolické církvi]] a představitelům katolické šlechty vZdeňkovi čeleLvu sz Rožmitálu, [[LevJan ze Švamberka|Janu]] a [[Kryštof ze Švamberka|Kryštofu ze Švamberka]], [[Jan Holický ze Šternberka|Janu Holickému ze Šternberka]] a [[Hanuš z RožmitáluHardeka|LvemHanuši z RožmitáluHardeka]]. Podle některých pramenů tak chtěl smýt kletbu, která ležela na jeho rodu díky [[Konfiskace|konfiskacím]] [[církev]]ního majetku [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem II. z Rožmberka]]. Závětí ohrozil existenci rožmberského panství. Jeho synovcům [[Jošt III. z Rožmberka|Joštovi III.]], [[Petr V. z Rožmberka|Petrovi V.]] a [[Jindřich VII. z Rožmberka|Jindřich VII.]] se však díky přímluvě mocného příbuzného [[Adam I. z Hradce|Adama I. z Hradce]] u [[císař]]e [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] podařilo závěť zrušit. Jako odškodné však museli zaplatit poškozeným [[Katolík|katolickým]] šlechticům částku ve výši 126.000 zlatých. Padl na to celý rožmberský poklad i několikaleté výnosy z dolů a celého panství.
 
== Literatura ==
Řádek 18:
 
{{Panovník| titul =[[Vladař domu rožmberského]]|kdy=[[1493]]–[[1523]]| předchůdce =[[Vok II. z Rožmberka|Vok II.]]| nástupce =[[Jindřich VII. z Rožmberka|Jindřich VII.]]| obrázek =Rosenberg-Wappen.png}}
{{Pahýl}}
{{Portály|Středověk}}