Jednota bratrská: Porovnání verzí

Členové jednoty bratrské zdůrazňovali trojí ideál víry, lásky a naděje, se silnějším důrazem na praktický křesťanský život než na učení nebo církevní tradici. Od části Chelčického nauky, která kritizovala formální vzdělávání, se ale postupně vzdálila. Jednota bratrská se od počátku své existence dostala do konfliktního vztahu nejen s katolíky, ale i s kališníky. Na rozdíl od kališníků nezachovávala žádnou formální spojitost se všeobecnou církví (tj. s katolickou), což komplikovalo její postavení na domácí i zahraniční půdě. První členové jednoty byli jako sektáři pronásledováni husity, až později se církev dokázala v českých zemích obecněji etablovat. Církev se rozrůstala a šířila po Čechách a na Moravě. Mezi nejvýznačnější představitele patřili [[Tůma Přeloučský]], [[Lukáš Pražský]], [[Jan Roh]], [[Jan Augusta]], [[Jan Blahoslav]], [[Jiří Strejc (básník)|Jiří Strejc]], [[Jan Amos Komenský]]. K čelným podporovatelům a pomocníkům církve patřili [[Petr Vok z Rožmberka]], [[Karel starší ze Žerotína]] a [[Václav Budovec z Budova]].