Jean Langlais: Porovnání verzí

Přidáno 825 bajtů ,  před 4 lety
doplnění
(dopl.)
(doplnění)
 
== Život ==
=== Mládí a studium ===
Narodil se 15. února 1907 v 11 hodin večer v [[Bretaň|bretaňské]] obci [[La Fontenelle]] nedaleko [[Mont Saint-Michel]] jako Jean François Hyacinthe Langlais. Jeho rodiči byli Jean Langlais, šestadvacetiletý kameník a Flavie Cantová, čtyřiadvacetiletá švadlena. Celá jejich rodina žila v chudobě a obývala domek přilepený k hřbitovní zdi, kde se právě Jean Langlais narodil. Jeho rodiče měli celkem čtyři potomky - krom nejstaršího Jeana ještě dceru Flavii (* 20. května 1915) a dva syny - Louise (* 1920) a Henriho (* 1925). První příznaky případné slepoty se u Jeana Langlaise začaly objevovat již v šesti měsících a ač se lékaři z [[remeš]]ské nemocnice pokusili o operaci očí, ve dvou letech se u něj projevila plná slepota. Od šesti let začal navštěvoval fontenellskou základní školu, ale v listopadu 1917 začal studovat na znovu otevřeném pařížském [[Institut national des jeunes aveugles|Národním institutu pro slepou mládež]] (Institut national des jeunes aveugles), neboť v malé vesnické škole neměl možnost naučit se číst a psát v [[Braillovo písmo|Braillově písmu]]. Tato finančně náročná studia mu financoval jeho strýc, commandant Jules Langlais. Na konci války v roce 1918 dostal Jean Langlais [[Španělská chřipka|španělskou chřipku]], kterou jako zázrakem přežil. V Institutu nejprve Langlais studoval hru na klavír u přítele [[Louis Vierne|Louise Vierna]], Maurice Blazyho (1873–1934) a hru na housle u [[Rémy Clavers|Rémyho Claverse]], [[Eugéne Gigout|Gigoutova]] žáka, harmonii Langlaise učil [[Albert Mahaut]]. V roce 1923 pak vstoupil na Institutu do třídy varhan a kompozice [[André Marchal]]a, taktéž Gigoutova žáka. Pedálovou techniku Langlais pod jeho vedením budoval dle učebnice [[Adolphe Marty|Adolpha Martyho]], taktéž slepého varhaníka, manuálovou techniku dle metody [[Jacques Lemmens|Jacquese Lemmense]]. Od roku 1923 taktéž začal Jean Langlais pomalu komponovat, nejprve jen klavírní skladbičky či písně. Díky André Marchalovi se v roce 1927 dostal Jean Langlais na [[Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris|pařížskou konzervatoř]] do varhanní třídy [[Marcel Dupré|Marcela Duprého]] spolu se svým spolužákem z Institutu [[Gaston Litaize|Gastonem Litaize]],
 
V Institutu pro slepou mládež v Paříži nejprve Langlais studoval hru na klavír u přítele [[Louis Vierne|Louise Vierna]], Maurice Blazyho (1873–1934) a hru na housle u [[Rémy Clavers|Rémyho Claverse]], [[Eugéne Gigout|Gigoutova]] žáka, harmonii Langlaise vyučoval [[Albert Mahaut]]. V roce 1923 pak vstoupil na Institutu do třídy varhan a kompozice [[André Marchal]]a, taktéž Gigoutova žáka. Pedálovou techniku Langlais pod jeho vedením budoval dle učebnice [[Adolphe Marty|Adolpha Martyho]], taktéž slepého varhaníka, manuálovou techniku dle metody [[Jacques Lemmens|Jacquese Lemmense]]. Od roku 1923 taktéž začal Jean Langlais pomalu komponovat, nejprve jen klavírní skladbičky či písně. Díky André Marchalovi se v roce 1927 dostal Jean Langlais na [[Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris|pařížskou konzervatoř]] do varhanní třídy [[Marcel Dupré|Marcela Duprého]] spolu se svým spolužákem z Institutu [[Gaston Litaize|Gastonem Litaize]], [[Olivier Messiaen|Olivierem Messiaenem]], [[Henri Cabié|Henrim Cabié]] a dalšími. U Duprého kromě varhanní interpretace společně studovali i [[Kontrapunkt|fugu]] a improvizaci dle [[Gregoriánský chorál|gregoriánského chorálu]]. U zkoušek na konci jeho prvního školního roku na pařížské konzervatoři v červnu 1928 Langlais propadl. Podobně dopadl i jeho spolužák Litaize. Tehdy ale Jean Langlais získal první cenu u zkoušek z kompozice za své ''Preludium a fugu As dur''. Od října 1928 pak Langlais studoval na konzervatoři ještě improvizaci fugy u [[Noël Gallon|Noëla Gallona]]. Na konci tohoto školního roku získal z varhan Langlais druhou cenu, z kompozice pak opět cenu první, tentokráte za svých ''Šest preludií'', jež ocenil i [[Louis Vierne]]. Na konci roku 1929 začal Langlais navštěvovat klavírní hodiny u [[Lazare Lévy|Lazara Lévyho]], neboť se připravoval na konkurs o místo pedagoga na Institutu po odchodu [[Adolphe Marty|Adolpha Martyho]] do důchodu.
V roce 1927 vstoupil do varhanní třídy na . Varhanní improvizaci podle [[Gregoriánský chorál|gregoriánského chorálu]] se učil u svého předchůdce ve funkci varhaníka v pařížském [[Bazilika svaté Klotyldy|kostele svaté Klotyldy]] [[Charles Tournemire|Charlese Tournemira]], mezi lety 1934-35 absolvoval kompoziční kurzy na konzervatoři u [[Paul Dukas|Paula Dukase]], kde byl jeho spolužákem [[Jehan Alain]]. Roku 1931 vyhrál hlavní cenu za interpretaci a improvizaci spolku přátel varhan.
 
Konkurs skládající se nejen ze hry na varhany a improvizace, ale i z klavírní a houslové hry vyhrál a 3. dubna 1930 byl jmenován profesorem-aspirantem ve výcviku (''aspirant-professeur stagiaire''). Na konci školního roku 1929–1930 pak Langlais získává první cenu z varhanní hry a ''Cenu [[Alexandre Guilmant|Alexandra Guilmanta]]'' ve výši 500 franků. Ve věku 23 let zakončil svá studia u Marcela Duprého na pařížské konzervatoři vskutku důstojně.
Mezi lety 1932-1934 byl varhaníkem [[Kostel Notre-Dame-de-la-Croix de Ménilmontant|kostela Notre-Dame-de-la-Croix de Ménilmontant]], kde nahradil [[Gaston Litaize|Gastona Litaize]]. V letech 1945 až 1987