Výkaz zisku a ztráty: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Cinavo9 (diskuse | příspěvky)
Zpřesněny reference
Cinavo9 (diskuse | příspěvky)
Konečná revize článku-
Řádek 1:
'''Výkaz zisku a ztráty''' (někdy zkráceně '''výsledovka)''' ukazuje, jakého [[Výsledek hospodaření|hospodářského výsledku hospodaření]] účetní jednotka dosáhla za sledované období, včetně porovnání s obdobím minulým. Výkaz zisku a ztráty je povinnou součástí [[Účetní závěrka|účetní závěrky]] vyhotovené jak podle [[Mezinárodní standardy účetního výkaznictví|Mezinárodních standardů účetního výkaznictví ([[IFRS)]]), tak podle právní úpravy účetnictví platné v ČR ( zákon o účetnictví a navazující předpisy). Zatímco [[rozvaha]] je statická a zachycuje [[Aktivum|aktiva]] a [[Pasivum|pasiva]] v daném ''okamžiku'' sestavování rozvahy (rozvaha je sestavena vždy "''k určitému datu"''), výkaz zisků a ztrát vyjadřuje finanční výkonnost za určitý časový ''interval'' (výkaz ''"za období"''). Zisk měří rozsah, v jakém výnosy překročily v účetním období náklady vynaložené na jeho tvorbu, ztráta vyjadřuje situaci, kdy suma nákladů převyšuje sumu výnosů. Pro získání detailnějšího přehledu o hospodaření společnosti je vhodné si prostudovat i [[Výroční zpráva|výroční zprávu]] a [[Příloha k účetní závěrce|přílohu k účetní závěrce]], kde bývají uvedeny další doplňující informace.
 
Výkaz zisku a ztráty (dále jen výkaz z/z) szobrazuje finanční výsledky všech ostatních aktivit. Tak je tomu jak v IFRS, tak v EU a ČR. (Odlišně od toho americké standardy - [[US GAAP]] - rozeznávají primárně dvě činnosti: pokračující a ukončované).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Mládek|jméno=Robert|příjmení2=|jméno2=|titul=Světové účetnictví US GAAP|vydání=2|vydavatel=Linde Praha|místo=Praha|rok=2002|počet stran=622|strany=438-442|isbn=80-7201-349-1}}</ref> Pro podnikatelské subjekty lze nejobecnější schéma výkazu zisku a ztráty znázornit se značným zjednodušením (a bez ohledu na platnou terminologii) následovně:
 
Tržby za výrobky, zboží a služby
Řádek 23:
-- Daň ze zisku
 
<nowiki>***</nowiki> ''<u>Výsledek za účetní období po zdanění</u>'' ±
 
== Výnosy a náklady ==
Jak patrno, základnímiZákladními stavebními kamenyprvky výkazu z/z jsou výnosy a náklady. TyTeoreticky nejsoumůže vbýt českýchzjišťování účetníchvýsledku předpisechhospodaření definovány,za náležitoujednotlivá pozornostúčetní jimobdobí ale věnuje Koncepční rámec IFRS.založeno<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Bokšová|jméno=Jiřina|příjmení2=|jméno2=|titul=ConceptualÚčetní výkazy pod Frameworklupou. I.Základy účetního výkaznictví|urlvydání=http://www.eifrs.org/eifrs/bnstandards/en/2016/conceptualframework.pdf1|vydavatel=IASBLinde Praha|místo=Praha|datum vydánírok=2013|datumpočet přístupustran=10.02.2017510|strany=124-128|isbn=978-80-7201-921-2}}</ref>
# <u>na  bázi peněžních toků</u>, (nakdy peněžnínáklad bázi),je kdytotožný pouze s peněžním výdajem a výnos je totožný pouze s peněžním příjmem. Výsledek se výsledektudíž zjistí jako rozdíl peněžních příjmů a peněžních výdajů, nebo
# <u>na akruální bázi</u> – jako rozdíl výnosů a nákladů, kdy se berou v úvahu veškeré výnosy a náklady vzniklé v daném období, bez ohledu na to, zda již byl uskutečněn s nimi související peněžní tok. Výkaz z/z založený na akruální bázi lépe informuje o výkonnosti účetní jednotky, neboť  poskytuje informace i o budoucích peněžních tocích. Proto je jednoznačně na mezinárodní úrovni (IFRS, US GAAP, EU) preferováno. Také v ČR je výkaz z/z založen na akruální bázi, když zákon stanoví, že: účetní jednotky " . . . o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zákon č. 153/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Část I, par&. 3, odst, .1 platném znění. Par. o ú|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=15.02.2017}}</ref>
V českých účetních předpisech chybí definice výnosů a nákladů, náležitou pozornost jim ale věnuje Koncepční rámec IFRS.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Conceptual Framework|url=http://www.eifrs.org/eifrs/bnstandards/en/2016/conceptualframework.pdf|vydavatel=IASB|místo=|datum vydání=|datum přístupu=10.02.2017}}</ref>
 
'''''[[Výnos|Výnosy]]''' jsou zvýšením ekonomického prospěchu během účetního období, a to jednak ve formě zvýšení aktiv, jednak ve formě určitých případů snížení závazků, což obojí vede v konečném důsledku (zvýšením zisku běžného období) ke zvýšení vlastního kapitálu jiným způsobem, než jsou vklady vlastníků.'' (Výnosem není případ, kdy spoluvlastníci transformují svůj nárok vůči firmě na příspěvek vlastnímu kapitálu).
 
Toto vymezení výnosů (zobrazených ve výkazu z/z) zahrnuje výnosy (revenues) pocházející jak z hlavních i vedlejších - z hlediska účetní jednotky obvyklých (běžných, pokračujících) výdělečných činností, tak specifické případy výnosů (gains), jež vyplývají z okrajových, periferních událostí. Výnosy z běžných výdělečných činností pocházejí zejména z tržeb z prodeje vlastních výrobků, z prodeje zboží a z poskytnutých služeb a dále z takového užití aktiv jinými stranami, které přináší účetní jednotce ekonomický prospěch např. v podobě úroků, dvidend či licenčních poplatků.
 
'''''[[Náklady]]''' jsou snížením ekonomického prospěchu během účetního období, a to jednak ve formě snížení (úbytku, spotřeby) aktiv, jednak ve formě zvýšení závazků. Obojí ústí v konečném důsledku (snížením zisku běžného období) do snížení vlastního kapitálu.'' (Výjimku tvoří zvýšení závazků z titulu rozdělení zisku spoluvlastníkům - tato transakce není nákladem, ale projeví se jak snížením vlastního kapitálu).
 
Vymezení nákladů (zobrazených ve výkazu z/z) je zrcadlovým obrazem výnosů. Zahrnuje jak náklady (expenses), které vznikají v souvislosti s běžnými, pokračujícími (hlavními i vedlejšími) provozními a finančními aktivitami (jako je např. úbytek výrobků a zboží při jejich prodeji, spotřeba materálu, odpisy budov a zařízení, mzdové náklady aj.), tak náklady okrajové (losses).
 
Povaha ''<u>okrajových výnosů a nákladů</u>'' je rozmanitá. Některé mají svůj původ ve vnějších okolnostech, které účetní jednotka nemůže ovlivnit (jako jsou důsledky změn reálných hodnot některých aktiv a závazků, změny směnných kurzů cizích měn, živelní pohromy apod.), na jiných může mít svůj podíl i sama účetní jednotka (např. klesající hodnota některého aktiva).
 
== Metody člení provozních nákladů ==
TeoretickyV závislosti můžena býtčlenění zjišťováníprovozních výsledkunákladů hospodařeníposkytuje zavýkaz jednotlivá účetní období založenoz/z informace:<ref>{{Citace monografie|příjmení=BokšováKovanicová|jméno=JiřinaDana|příjmení2=|jméno2=|titul=ÚčetníFinanční výkazyúčetnictví pod- lupou.Světový I.Základykoncept účetního výkaznictvíIFRS/IAS|vydání=1V|vydavatel=LindeBOVA PrahaPOLYGON|místo=Praha|rok=20132005|počet stran=510544|strany=12475-12879|isbn=978-80-72017273-921129-27}}</ref>
# <u>na  bázi peněžních toků</u> (na peněžní bázi), kdy se výsledek zjistí jako rozdíl peněžních příjmů a peněžních výdajů, nebo
# <u>na akruální bázi</u> – jako rozdíl výnosů a nákladů, kdy se berou v úvahu veškeré výnosy a náklady vzniklé v daném období, bez ohledu na to, zda již byl uskutečněn s nimi související peněžní tok. Výkaz z/z založený na akruální bázi lépe informuje o výkonnosti účetní jednotky, neboť  poskytuje informace i o budoucích peněžních tocích. Proto je jednoznačně na mezinárodní úrovni (IFRS, US GAAP, EU) preferováno. Také v ČR je výkaz z/z založen na akruální bázi, když zákon stanoví, že účetní jednotky " . . . o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zákon č. 153/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Část I, par. 3, odst, 1 platném znění. Par. o ú|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=15.02.2017}}</ref>
V závislosti na členění provozních nákladů může výkaz z/z poskytovat informace:<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kovanicová|jméno=Dana|příjmení2=|jméno2=|titul=Finanční účetnictví - Světový koncept IFRS/IAS|vydání=V|vydavatel=BOVA POLYGON|místo=Praha|rok=2005|počet stran=544|strany=75-79|isbn=80-7273-129-7}}</ref>
 
a) buď o tom,  jaký byl účel vynaložení nákladů, tedy ''<u>na co</u>'' (na jaké výkony - výrobky, služby) byly náklady  vynaloženy. Členění nákladů vyhovující tomuto přístupu se nazývá [[Účelové členění nákladů|''účelové'' členění nákladů]] či členění nákladů ''podle funkce'' (v IFRS označované jako metoda ''funkce nákladu'' či metoda ''nákladů na prodej),'' nebo
 
b) o tom,  <u>co</u> bylo spotřebováno, neboli jaké druhy nákladů byly vynaloženy během účetního období. Členění nákladů vyhovující tomuto přístupu se označuje jako [[Druhové členění nákladů|''druhové'' členění nákladů]] (v IFRS jako ''metoda'' ''druhu nákladu)''.
 
Obě varianty jsou umožněny jak ve světovém účetnictví  (IFRS, US GAAP), tak v EU a v ČR. Požaduje se však, aby v případě, kdy účetní jednotka používá účelové členění nákladů, zveřejnila rovněž informace o druhové struktuře nákladů.
Řádek 61:
 
== IFRS: výkaz o úplném výsledku ==
Požadavky na výkaz, který má poskytnout informace o finanční výkonnosti za účetní období, určují  Mezinárodní  standardy účetního výkaznictví  (IFRS)  ve standardu  ''IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky'' (Presentation of Financial Statements).<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=IAS 01 Statement of Financial Position|url=http://eifrs.ifrs.org/eifrs/bnstandards/en/2016/ias01.pdf|vydavatel=IASB|místo=|datum vydání=|datum přístupu=13.02.2017}}</ref>. Povinností účetní jednotky je sestavit '''[[výkaz o úplném výsledku]]''' (hospodaření) '''za období''',  který vedle výkazu z/z obsahuje další  oddíl  a má následující strukturu:
# výkaz zisku a ztráty (Statement of profit and loss),
# ostatní úplný hospodářský výsledek za období (Statement of  other comprehensive income), a to ve struktuře jednotlivých komponent klasifikovaných dle jejich podstaty,  včetně součtu.
(1+2) Celkový úplný výsledek za období  (Statement of comprehensive income).
 
<u>Ostatní úplný výsledek</u> reprezentuje operace, které mají sice charakater výnosů/nákladů, ale specifický. V IFRS jsou označovány jako ''gains'' (přínosy/zisky) a ''losses'' (újmy/ztráty) a - na rozdíl od ''revenues'' (výnosů) a ''expenses'' (nákladů), které procházejí výkazem z/z, se zobrazují jako ''přímé zvýšení/snížení vlastního kapitálu''.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kovanicová|jméno=Dana|příjmení2=|jméno2=|titul=Finanční účetnictví - Světový koncept IFRS/IAS|vydání=V|vydavatel=BOVA POLYGON|místo=Praha|rok=2005|počet stran=544|strany=92, 310,359|isbn=80-7273-129-7}}</ref> Příkladem mohou být dopady přecenění dlouhodobých hmotných aktiv užívaných účetní jednotkou k podnikání, dopady přecenění některých finančních aktiv aj.
 
IAS 1 určuje, jaké informace o úplném výsledku musí být minimálně vykázány.  Patří sem mj. informace o rozdělení výsledku hospodaření za období v členění na výsledek připadající menšinovému podílu  a výsledek připadající vlastníkům mateřské společnosti. Účetní jednotka je povinna uvést ve výkazu o úplném výsledku (včetně výkazu z/z) další řádky, záhlaví a mezisoučty, je-li takové zveřejnění relevantní pro pochopení její finanční výkonnosti. Výkaz lze sestavit buď jako jediný s dvěma oddíly, nebo lze každý oddíl vyhotovit jako samostatný výkaz. V tom případě druhý oddíl začíná tam, kde končí první, navazuje tedy na výkaz z/z. Název výkazu není pro účetní jednotku závazný, může použít vlastní identifikaci. Ale ani strukturaformát, ani formátstruktura a položky výkazu nejsou určeny jako závazné. Tato volnost nevyvolává potřebu zohledňovat v IFRS zohledňovat specifika činnosti účetní jednotky - ta vyplynou z její vlastní identifikace položek.
 
Účetní jednotka je povinna předložit analýzu provozních nákladů vykázaných ve výkazu z/z na základě klasifikace založené buď na druhu nákladu nebo na funkci nákladu, přičemž si zvolí tu z variant, která poskytne spolehlivější a relevantnější informace. Volbu metody ovlivňují  také  historické a odvětvové faktory. Důraz se klade na věrné zobrazení a na dodržení obou ideových předpokladů  (předpoklad trvání podniku a akruální báze). První forma analýzy je <u>metoda druhu nákladu</u>. IAS 1 uvádí tento příklad:
Řádek 94:
 
== Právní úprava výkazu z/z v ČR ==
:Některým účetním jednotkám ukládá [[zákon o účetnictví]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zákon č. 153/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Par. &19a) a par.& 23a).|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=17.02.2017}}</ref> povinnost vést účetnictví a sestavovat účetní závěrku (tedy i ''výkaz o úplném výsledku'') podle '''mezinárodních účetních standardů (IFRS)''' upravených právem Evropské unie.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Nařízení komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. 11. 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002. Část B Příloha - IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky|url=http://www.eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2008R1126:20120609:CS:pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=17.02.2017}}</ref>
:Ostatní účetní jednotky, pokud vedou (podvojné) účetnictví, sestavují výkaz z /z podle '''českých účetních předpisů''' (zákon o účetnictví a prováděcí předpisy k zákonu). Konkrétní formát, struktura a obsah výkazu z/z jsou závazné a odvíjí se od kategorizace účetních jednotek (mikro, malé, střední, velké) a od toho, zda účetní jednotka vede <u>''účetnictví v plném rozsahu''</u> nebo zda je jí umožněno vést <u>''účetnictví ve zjednodušeném'' ''rozsahu''</u>,<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zákon o účetnictví č. 153/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Par.& 13a).|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast2.aspx|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=18.02.2017}}</ref> pokud splní zákonem stanovené podmínky. Rozsah a způsob sestavení výkazu, jakož i závazné uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledku hospodaření stanoví  pro  jednotlivé kategorie účetních jednotek <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zákon č. 153/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Par. &1b) a par. &1c).|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast1.aspx|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=16.02.2017}}</ref> prováděcí předpisy navazující na zákon.  Obecně platí, že účetní jednotky, které vedou (podvojné)  účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, sestavují '''výkaz z/z  <u>ve''' '''zkráceném rozsahu</u>''', ostatní účetní jednotky jej sestavují <u>'''výkaz z/z v plném rozsahu</u>'''. Zájemce získá z výkazu z/z základní přehled o hospodaření účetní jednotky ve stanovené struktuře výnosů a nákladů - o její finanční výkonnosti souhrnně vyjádřené ziskem nebo ztrátou. S ohledem na různá zaměření činnosti účetních jednotek  jsou pro  formát a obsah jejich  výkazu z /z relevantní  prováděcí předpisy   vydané zejména formou samostatných <u>[[Vyhláška|vyhlášek]]</u>, a to zvlášť  pro: (a)podnikatele, (b) banky a jiné finanční instituce, (c) pojišťovny, (d) účetní jednotky,  u kterých hlavním předmětem není podnikání, pokud účtují v podvojném účetnictví, (e) vybrané účetní jednotky (např. organizační složky státu, uzemní samosprávné celky, příspěvkové organizace aj.), což jsou ty, jejichž účetní záznamy se shromažďují v centrálním informačním systému státu za účelem sestavení účetních výkazů za celou ČR.
:S ohledem na požadavky Požadavky IFRS je zajímavélze porovnat s českou úpravuprávní úpravou výkazu z/ z určenou pro podnikatele.účetní Ta je obsažena ve vyhl. 500/2002 Sb.jednotky, (v platnémkteré znění),jsou apodnikateli: to v přílozeč.formáty 2 (varianta ''druhového členění'' nákladů)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č, 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Příloha č. 2 Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - druhové členění.|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto-v2002-500/priloha2.aspx|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=17.02.2017}}</ref> a v příloze č. 3 (varianta ''účelového  členění'' nákladů),<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č, 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Příloha č. 3 Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - účelové členění|url=http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto-v2002-500/priloha3.aspx|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=17.02.2017}}</ref> obojíčlenění nákladů jsou uvedeny pro sestavení výkazu ''v plném rozsahu sestavení.'' Výkaz ''ve zkráceném rozsahu'' zahrnujeby položky podle přílohy 2 a 3, alezahrnoval jen typoložky, které jsou označené římskými číslicemi a velkými písmeny.
 
== Odkazy ==
Řádek 104:
 
=== Literatura ===
 
=== Související články ===
* [[Finanční výkazy]]
* [[Rozvaha]]
* [[Mezinárodní účetní standardy]]
 
{{Pahýl}}
{{Finanční výkazy}}