Těchobuz: Porovnání verzí

Ze [[Stará Huť (Petrovice II)|Staré Hutě]] přišel do Těchobuz skelmistr [[František Antonín Adler]]. Nejprve měl pronajatu [[sklárna|skelnou huť]] v [[Boštice|Bošticích]], avšak v roce [[1721]] odkoupil od statku Těchobuz část lesa a na vyklučeném pozemku vybudoval sklárnu Tallenberk. O rok později je však uváděn jako skelmistr ve [[Slavětín (Načeradec)|Slavětíně]], kde fungovala sklárna od roku 1710. F.A.Adlerovi se dařilo. Roku 1724 koupil i statek Mezilesí a 24. dubna 1735 se stal za 33.500 zlatých i majitelem panství Těchobuz. V roce 1736 však [[František Antonín Adler]] zemřel a vdova po F.A.Adlerovi prodala statek bez Tallenberku švagrovi Antonínu Františku Adlerovi. Antonín František Adler se v roce 1721 oženil v Ratajích s Annou Margaretou Gattermayerovou. Jeho tchán mu, snad jako věno, zřídil sklárnu v [[Jelenov (Čáslavsko)|Jelenově]], kterou pak Adler provozoval až do r.1735 a dva roky na to koupil pak Těchobuz. Zde zřídil další sklárnu. Ta však dlouho nepracovala, protože v roce 1750 zamikla pro nedostatek dřeva. Tallenberská huť pracovala 18 let, až do roku 1749. Po Antonínově smrti připadla Těchobuz jeho synu Ignácovi. Ten nechal postavit v údolí potoka Trnávky skelnou huť. V roce 1782 však odešel a spolu s bratrem Benediktem provozoval sklárny v prostoru [[Pláně (Šumava)|Plání]] na Vimpersku na Šumavě. Huť v Těchobuzi na čas zanikla. Po čase ji obnovil Josef Hoffman, jehož otec koupil Těchobuz v roce 1798. K huti patřilo dřevěné stavení zvané "kasárna" čp.48., kde žilo 8 sklářských rodin - Adlerovi, KvalíroviKavalírovi, Štroblovi. Do obnovené huti přišli skláři ze skelné huti v nedalekém Slavětíně. V roce 1825 bylo v těchobuzské huti vyrobeno 17.000 skleněných výrobků, většinou z dutého skla. Z toho asi 1/6 zůstala v zemi, ostatní šlo na vývoz, nejvíce do Dánska, Španělska, Turecka a Ameriky. Skelná huť v Těchobuzi zanikla v roce 1830 z moci úřední. Majitel sklárny ani jeho spolupracovníci totiž nesplňovali podmínky c.k. úřadů k vydání licence ke sklářské výrobě.