Nová divočina: Porovnání verzí

Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích [[Sukcese (ekologie)|sukcese]], jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt [[Ruderální druh|ruderálních druhů]], ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými roslinamirostlinami ([[(křen selský]], [[ořešák královský]], [[Šeřík|šeříkyšeřík]]y), invazními neofyty ([[pajasan žláznatý]], [[javor jasanolistý]]), liánami ([[loubinec pětilistý]], [[chmel otáčivý]], [[břečťan popínavý]]) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience ([[svída krvavá]], [[ptačí zob obecný]], [[bez černý]], [[Trnka obecná|slivoň trnka]], [[slivoň slíva]] a další). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.<ref>http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile</ref>