Nová divočina: Porovnání verzí

Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích [[sukcese]], jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt [[Ruderální druh|ruderálních druhů]], ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými roslinami [[(křen selský]], [[ořešák královský]], [[Šeřík|šeříky]]), invazními neofyty ([[pajasan žláznatý]], [[javor jasanolistý]]), liánami ([[loubinec pětilistý]], [[chmel otáčivý]], [[břečťan popínavý]]) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience ([[svída krvavá]], [[ptačí zob obecný]], [[bez černý]], [[Trnka obecná|slivoň trnka]], [[slivoň slíva]] a další). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.<ref>http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile</ref>

Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, piknikpikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky [[Bezdomovec|bezdomovců]].<ref name=":0">http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/06/22-23.pdf</ref> Některými lidmi však bývá nová divočina vnímána též negativně, jako zanedbaná plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o "archetypálním strachu člověka z divočiny".<ref name=":0" />