Rudolf Medek: Porovnání verzí

Přidáno 987 bajtů ,  před 2 lety
→‎Život: Přesun do nové "Po zániku ČSR". Tam uvedeno na pravou míru o cenzuře díla R.M. a zdroj.
(→‎Vyznamenání: Typografie v tabulce)
(→‎Život: Přesun do nové "Po zániku ČSR". Tam uvedeno na pravou míru o cenzuře díla R.M. a zdroj.)
 
V letech [[1920]]–[[1929]] byl ředitelem Památníku odboje a v letech [[1929]]–[[1939]] a po jeho sloučení s dalšími institucemi do [[Národní památník na Vítkově|Památníku národního osvobození]] se stal jeho ředitelem.<ref group="p">Památník národního osvobození byl do roku 1939 umístěn v budovách dnešního [[Armádní muzeum Žižkov|Armádního muzea Žižkov]] na úpatí pražského vrchu [[Vítkov]].</ref> Od roku [[1929]] se angažoval i politicky, ale jen jako nestraník (jako voják nemohl být totiž členem žádné politické strany).
 
Roku [[1940]] v předvečer jeho smrti byly jeho knihy vyřazeny z knihoven.{{zdroj?}}
 
Zemřel v srpnu [[1940]] na [[Peritonitida|zánět pobřišnice]] a byl pohřben na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]].
 
=== Polemika v době insigniády ===
}}</ref> Sám Medek později charakterizoval svou poznámku jako ironickou a žertovnou, na svém postoji však trval a prohlášení spisovatelů označil jako bolševické a polobolševické fráze.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:fb150092-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:855495c2-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 2. 12. 1934|strany=3|titul= Rudolf Medek: Československý generál o koncentračních táborech}}</ref> Tato polemika dovedla Medka až k tomu, že v období tzv. [[Druhá republika|Druhé republiky]] usiloval o revizi tradic meziválečné demokratické kultury.<ref name="opelik">{{citace monografie | příjmení = Opelík| jméno = Jiří| odkaz na autora = | titul = Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, M-Ř| url = | vydavatel = Academia
| místo = Praha| rok = 2000| počet stran = | kapitola = Rudolf Medek| strany = 192-197| isbn = 80-200-0708-3| jazyk = }}</ref>
 
=== Po zániku Československa ===
Již v květnu 1939 začaly být na základě příkazu ministerstva školství a osvěty prověřovány knihy ve školních knihovnách a "závadné", mezi nimi i knihy Rudolfa Medka, vyřazovány. 27. března 1940 vydalo kulturní oddělení Tiskového odboru předsednictva ministerské rady dodatek k ''Seznamu škodlivého a nežádoucího písemnictví'', podle kterého bylo třeba všechny knihy seznamu vyloučit z oběhu. Mezi 367 tituly tohoto dodatku se ocitla legionářská díla Rudolfa Medka, ve společnosti vybraných děl autorů jako [[Karel Čapek]], [[Viktor Dyk]], [[Karel Havlíček Borovský]] či [[Vítězslav Nezval]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Janáček
| jméno = Pavel
| odkaz na autora =
| titul = V obecném zájmu, Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře II.
| url =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2015
| vydání =
| počet stran =
| kapitola = Část šestá (1938-1949)
| strany = 898, 941-944
| isbn =
| jazyk =
}}</ref>
 
Zemřel v srpnu [[1940]] na [[Peritonitida|zánět pobřišnice]] a byl pohřben na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]].
 
=== Rodina ===