Jablko sváru: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 77.48.24.1 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je PaSova |
||
Řádek 4:
== Původ rčení ==
[[File:Frans Floris - The Judgment of Paris - WGA07945.jpg|thumb|200px|Obraz [[Paridův soud]] namalovaný [[Frans Floris|Fransem Florisem]] v polovině [[16. století]] zobrazující [[Paris (mytologie)|Parida]] předávajícího jablko sváru do rukou bohyně krásy [[Afrodita|Afrodity]]]]
Než se trojský princ [[Paris_(mytologie)|Paris]] narodil, jeho matka měla sen, že porodila hořící pochodeň a celá [[Trója|Trója]] shořela. Symbolika byla nad slunce jasná – Paris přinese zkázu. Chlapec byl proto ihned po narození odložen v horách. [[Řecká mytologie|Řecká mytologie]] a antické [[Tragédie|tragédie]] ovšem jednohlasně praví, že před osudem utéct nelze. V božském světě, který probíhal v časové paralele s tím lidským, se měla konat svatba bohyně [[Thetis]] s člověkem. Na svatbu dostali pozvánku všichni bohové – až na bohyni sváru [[Eris]]. Naplněná touhou po pomstě utrhla ze zahrady Hesperidek zlaté jablko. Za chvíli už jablíčko opatřené nápisem „Té nejkrásnější“ putovalo mezi [[Héra|Héru]], [[Athéna|Athénu]] a [[Afrodita|Afroditu]]. Když Paris coby pastýř hlídal své stádo, tři bohyně jej požádaly, aby zhodnotil, která z nich oplývá největším půvabem. Podle Parida to byla Afrodita. Ta mu odměnou slíbila, že se ožení s nejkrásnější ženou na světě, spartanskou královnou Helenou. Bohyně mu také odtajnila jeho původ a Paris se záhy vydal do Tróji, kde se představil svým biologickým rodičům. Později se setkal s Helenou a přiměl ji, aby s ním utekla. Útěk způsobil válku trvající celých deset let. Trója byla nakonec vybrakována a srovnána se zemí. Zlaté jablko, zvané také jako Paridovo zlaté jablko nebo jablko sváru, tehdy způsobilo ohromnou tragédii.
Frekventované "jablko sváru" je někdy nahrazeno méně frekventovaným spojením "zlaté jablko".<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Zlaté jablko: www.ozlatu.cz|url = http://www.ozlatu.cz/post/zlate-jablko/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> To zaznamenává v proměnách času stále širší škálu užívání. Kontextuální zasazení jsou různá: Nákupní maniaci si pod zlatým jablkem připomenou populární obchodní centrum, intelektuálové brodící se napříč knihkupectvími zase osobitou poetiku Jana Skácela<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kopřiva|jméno = Roman|odkaz na autora = Roman Kopřiva| příjmení2 = |jméno2 = |titul = Internationalismus der Dichter: Einblicke in Reiner Kunzes und Jan Skacels literarische Wechselbeziehungen : mit einigen Bezügen zur Weltliteratur.|vydání = |vydavatel = Thelem /w.e.b. Universitätsverlag & Buchhandel|místo = Dresden|rok = |počet stran = 2013|strany = 388|isbn = 978-3-942411-90-5}}</ref> („V lese na zlaté jabloni / rozkvétá večer, přes den roste / a v pohádce je všechno prosté / z ryzího zlata jablko. / Kdo utrhne je, pověz, kdo?“) nebo Milana Kundery<ref>{{Citace monografie|příjmení = Chvatík|jméno = Květoslav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Svět románů Milana Kundery|vydání = vyd. 2.|vydavatel = Atlantis|místo = Brno|rok = 2008|počet stran = 199|strany = |isbn = 978-807-1082-972}}</ref> (povídka Zlaté jablko věčné touhy), případně historický román Zlaté jablko (v originále Der Goldene Apfel – Geschichten aus der Geschichte)<ref>{{Citace monografie|příjmení = GRÖSSING|jméno = Sigrid-Maria|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Der goldene Apfel Geschichten aus der Geschichte.|vydání = |vydavatel = Amalthea|místo = Wien|rok = 2009|počet stran = |strany = |isbn = 978-385-0027-045}}</ref> Sigrid-Marie Größingové. Tento stručný výčet slouží jako důkaz toho, že kolokace "zlaté jablko" je v českém jazykovém obrazu světa<ref>{{Citace monografie|příjmení = Vaňková|jméno = Irena a kol.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Co na srdci, to na jazyku. Kapitoly z kognitivní lingvistiky|vydání = Vyd. 1.|vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 2005|počet stran = 343|strany = |isbn = 80-246-0919-3}}</ref> ustálená a ukotvená.
| |||