Suezský průplav: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m ibox |
||
Řádek 1:
{{Infobox - průplav
| Název = Suezský průplav
[[Soubor:Suez canal 30.55N 32.28E.jpg|thumb|upright=0.6|Satelitní foto]]▼
| Obrázek = SuezCanal-EO.JPG
[[Soubor:Suez Canal size 1870 - 2010.svg |thumb|upright=1.0|Profil průplavu se mezi roky 1870 a 2010 zvětšil patnáctkrát.]]▼
| Velikost obrázku = 250px
| Popisek =
| Délka = 193,3 km (původně 164 km)
| Začátek = [[Port Said]]
| Konec = Port Tewfik, Suez
| Státy = {{vlajka a název|Egypt}}
| Města =
| Začátek výstavby = 25. září 1859
| Konec výstavby = 17. listopadu 1869
| Otevření =
| Uzavření =
| Rozšíření =
| Třída =
| Zdymadla = Žádná
| Přípustná délka tlačených souprav =
| Přípustná délka motorových nákladních lodí =
| Přípustná šířka plavidel = 77,5 m
| Přípustný ponor =
| Maximální nosnost souprav =
| Maximální nosnost motorových nákladních lodí =
| Délka plavebních komor =
| Šířka plavebních komor =
| Šířka plavební dráhy =
| Šířka lichobežníkového profilu průplavu na hladině =
| Hloubka lichobežníkového profilu průplavu =
| Minimální poloměr oblouků Rmin =
| Výjimečně přípustný poloměr oblouků Rmin min =
| Podjezdová výška mostů = 68 m
}}
'''Suezský průplav''' ([[arabština|arabsky]] قناة السويس, [[hebrejština|hebrejsky]] תעלת סואץ), zkráceně též '''Suez''', je 193 km dlouhý [[průplav]] v [[Egypt]]ě spojující [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Rudé moře]]. Průplav je rozdělen na dvě části (severní a jižní) [[Velké Hořké jezero|Velkým Hořkým jezerem]] a tvoří hranici mezi [[Sinajský poloostrov|Sinajem]] ([[Asie]]) a [[Afrika|Afrikou]]. Umožňuje [[loď|lodím]] přímou cestu mezi Středozemním a Rudým mořem, kdežto dříve musely buďto obeplouvat Afriku kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]], anebo náklad přes Suezskou šíji přepravovat po zemi. Oproti plavbě kolem Afriky se cesta Suezským průplavem například z Perského zálivu do [[Rotterdam]]u zkrátila o 42 %, do New Yorku o 30 %.
Řádek 9 ⟶ 38:
== Starověký průplav ==
[[Soubor:Canal des Pharaons.svg|náhled|
Suezský průplav není prvním průplavem umožňujícím plavbu mezi Rudým a Středozemním mořem. Předchůdce Suezského průplavu vznikl již ve [[13. století př. n. l.|13. století př. n. l.]], když Egypťané propojili Rudé moře a [[říční delta|deltu]] řeky [[Nil]]. Nebylo to však příliš životaschopné řešení – [[delta Nilu]] je neustále zanášena [[sediment]]y: trasa sjízdných cest i hloubka severní části cesty se stále měnily a bylo dost obtížné tudy proplout. Průplav časem zanikl (pravděpodobně nejpozději v [[8. století př. n. l.|8. století př. n. l.]]).
Znovu se ho pokusil neúspěšně obnovit faraón Nechos II. kolem roku [[609–600 př. n. l.|600 př. n. l.]] Až perský král [[Dareios I.|Dáreios I.]] byl o sto let později úspěšnější. Průplav byl později znovu obnoven například ve [[2. století př. n. l.|2. století př. n. l.]] za egyptského krále [[Ptolemaios II. Filadelfos|Ptolemaia II.]] nebo počátkem [[2. století|2. století]] římským císařem [[Traianus|Traianem]]. Starý průplavu byl obnoven kolem roku 645, když [[Arabové]] dobyli Egypt, ale roku 770 jej dal chálif Al Mansur ze strategických důvodů uzavřít. == Historie novodobého průplavu ==
[[Soubor:Egyptianbridge.jpg|thumb|left|Egyptská technika překračuje kanál během [[Jomkipurská válka|Jomkipurské války]] 7. října 1973]]
[[Soubor:Suez Canal drawing 1881.jpg|thumb
▲[[Soubor:Suez Canal size 1870 - 2010.svg
Roku 1504 Benátčané marně žádali o povolení ke stavbě průplavu. Filosof [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] se snažil roku 1671 přesvědčit francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], ale obavy z rozdílu hladin a zanášení průplavu se nepodařilo překonat. O prokopání průplavu se zajímal [[Napoleon Bonaparte]] roku 1799 při svém egyptském tažení. Dal vypracovat studii, která mylně uvedla, že rozdíl hladin obou moří je asi 9 metrů, takže byl projekt opět opuštěn.
Řádek 20 ⟶ 55:
25. března 1859 byla stavba slavnostně zahájena na středomořském pobřeží v místě, kde později vznikl [[Port Said]]. Na pustém místě se musel nejprve postavit malý přístav, sklady a ubytovny pro dělníky, kterých na stavbě pracovalo až 34 tisíc. Všechen materiál se přivážel z Evropy, vodu a potraviny přiváželo až 1 800 velbloudů. Zpočátku hloubíli průplav dělníci ručně, vytěžený materiál se přenášel v koších. Teprve postupně vznikaly parní bagrovací lodě a mechanické transportéry, které bylo třeba nejprve zkonstruovat a vyrobit. Na stavbě se vystřídalo asi 1,5 milionu pracovníků, zprávy o lidských obětech (údajně až 120 tisíc mrtvých) jsou však silně přehnané.
Stavba probíhala 10 let, původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen. Průplav byl slavnostně otevřen [[17. listopad|17. listopadu]] [[1869]]. To mělo obrovský pozitivní efekt na zámořský obchod a pronikání Evropanů do Afriky. Největší prospěch přinesl průplav [[Itálie|Itálii]] a zejména [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], které se na stavbě také výrazně podílelo. Provoz ovšem nebyl rentabilní a Egypt se ocitl na hranici bankrotu. V roce 1875 převzala [[Spojené království Velké Británie a Irska|britská vláda]] podíl od [[Ismáil Paša|Ismáila Paši]], syna Saída Paši a stala se tak největším akcionářem společnosti vlastnící Suezský průplav. Roku 1879 vypuklo proti britskému vedení povstání „Mladých Egypťanů“, které Británie potlačila a Egypt roku 1882 vojensky obsadila. V roce [[1888]] [[Konstantinopolská konvence|Konstantinopolská smlouva]] prohlásila Suezský průplav za [[Neutralita|neutrální území]] pod správou Velké Británie a zaručila volný průjezd všem zemím v době míru i války.
Roku 1922 britská armáda Egypt opustila, nicméně anglo-egyptská smlouva z roku [[1936]] potvrdila dohled [[Spojené království|Spojeného království]] nad průplavem. V průběhu Druhé světové války se Němci a Italové marně snažili průplav dobýt a obsadit. V roce [[1951]] Egypt smlouvu vypověděl a Spojené království posléze souhlasilo, že se od něj stáhne ([[1954]]). Prezident [[Gamál Násir|Gamal Násir]] roku 1956 průplav znárodnil, což vedlo k tzv. [[Suezská krize|Suezské krizi]], během níž se okolí průplavu stalo dějištěm bojů mezi Egyptem a izraelsko-britsko-francouzskou koalicí. Následkem toho byl průplav v letech [[1956]]–[[1957]] uzavřen. Během [[šestidenní válka|šestidenní války]] ([[1967]]) se stal Suezský průplav demarkační linií mezi Egyptem a Izraelem, který okupoval [[Sinajský poloostrov]], což mělo za následek další uzavření průplavu. V roce [[1973]] se stala oblast kolem průplavu dějištěm nových urputných bojů mezi Izraelem a Egyptem během [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]], kdy nejdříve egyptská armáda překonala průplav a vkročila na Sinaj, aby byla posléze zastavena a izraelská armáda sama překročila průplav a vpadla do Egypta. Průplav zůstal uzavřen až do roku [[1975]].
== Současný stav ==
▲[[Soubor:Suez canal
[[Soubor:US Navy 100718-N-1082Z-073 The guided-missile cruiser USS San Jacinto (CG 56) and the amphibious transport dock ship USS Mesa Verde (LPD 19) pass under the Egyptian-Japanese Friendship Bridge.jpg|thumb|left|Americké válečné lodi proplouvají pod silničním mostem přes průplav. Most omezil maximální výšku lodí na 68 m.]]▼
Průplav nemá žádná [[zdymadlo|zdymadla]], protože rozdíl mezi hladinami moří i příliv na obou koncích je zanedbatelný. V roce 2010 došlo k dalšímu prohloubení průplavu z 18 na 20 metrů.
Řádek 41 ⟶ 76:
== Galerie ==
<gallery heights="200" widths ="200">
▲
Soubor:USS America (CV-66) in the Suez canal 1981.jpg|thumb|Americká letadlová loď [[USS America (CV-66)]] v suezském kanálu
</gallery>
| |||