Otevřít hlavní menu

Změny

Přidán 1 bajt ,  před 2 lety
Typografie
{{Infobox - vojenský velitel
| jméno = Rudolf Medek
| přezdívka =
| obrázek = Gen. Rudolf Medek.jpg
| velikost obrázku = 200 px
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1940|8|22|1890|1|8}}
| místo úmrtí = [[Praha]] <br /> {{Vlajka a název|Protektorát Čechy a Morava}}
| civil =
| hodnost = generál
| doba služby = 1916-19401916–1940
| sloužil = {{flagicon|Rakousko-Uhersko}}[[Rakousko-uherská armáda]] [[Soubor:Greater coat of arms of Czechoslovakia (1918-1938 and 1945-1961).svg|22px|alt=Znak Československa]] [[Československá armáda]]
| složka =
| jednotka =
| velel =
| války = [[První světová válka]]
| bitvy = [[Bitva u Zborova|bitva u Zborova]]
| vyznamenání =
}}
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
}}
 
'''Rudolf Medek''' ([[8. leden|8. ledna]] [[1890]] [[Hradec Králové]]<ref name="matrika">[http://195.113.185.42:8083/051-06655.zip Matrika N, Hradec Králové, 1877-18971877–1897, snímek 319, Záznam o narození a křtu]</ref> – [[22. srpen|22. srpna]] [[1940]] [[Praha]]<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f44b5597-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:7244fa7a-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 25. 8. 1940|strany=8|titul=úmrtní oznámení}}</ref>) byl [[Česko|český]] [[spisovatel]] a [[voják]].
 
== Život ==
[[File:Rudolf Medek student.jpg|thumb|Rudolf Medek jako student]]
[[File:Rudolf Medek s dcerou.jpg|thumb|Rudolf Medek s dcerou Evou]]
[[Soubor:Olšanské hřbitovy 0308.JPG| thumb|200 px|hrob Rudolfa Medka na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]]]
 
=== Mládí ===
Narodil se v rodině královéhradeckého obuvníka Václava Medka a jeho manželky Marie, rozené Špatenkové.<ref name="matrika"></ref>
Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové a v letech 1909—19141909–1914 učil na školách v okrese. Měl šest sourozenců, bratr [[Jaroslav Medek]] (1893—19711893–1971) byl autorem románů z 1. světové války.<ref name="opelik"></ref>
 
=== V legiích ===
V roce 1914 byl povolán do armády a absolvoval důstojnický kurs. V [[První světová válka|první světové válce]] byl nasazen na ruské frontě o vánocích 1915 přešel k Rusům. Po pobytu v zajateckých táborech vstoupil do [[Československé legie|československých legií]] v [[Rusko|Rusku]].<ref group="p">Podle databáze VÚA byl zajat 6. 1. 1916 a do legií vstoupil o pět dní dříve. Jedná se zřejmě o omyl databáze.</ref> Účastnil se [[Bitva u Zborova|bitvy u Zborova]], po ní doprovázel v Rusku [[T. G. Masaryk|T. G. Masaryka]] a v letech 1917—19181917–1918 byl redaktorem časopisu ''Československý voják''. S legiemi se zúčastnil cesty Sibiří a v roce 1919 byl členem delegace s vojensko-politickým posláním do USA a Francie. Do 31. prosince 1919 dosáhl hodnosti podplukovníka.<ref name="opelik"></ref><ref>[http://www.vuapraha.cz/soldier/11284496 VÚA, Záznam vojáka: ''Medek Rudolf, 1890'']</ref>
 
=== Po návratu do vlasti ===
Roku [[1919]] mu britský král udělil [[Řád za vynikající službu]] (Distinguished Service Order), ve [[Francie|Francii]] získal [[Řád čestné legie]]; tato vyznamenání po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] vrátil.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f1bfa174-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:64683dca-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy (Večerník)|datum= 1. 10. 1938|strany=2|titul= Generál Medek vrátil řády}}</ref>
 
V letech [[1920]]–[[1929]] byl ředitelem Památníku odboje a v letech [[1929]]–[[1939]] a po jeho sloučení s dalšími institucemi do [[Národní památník na Vítkově|Památníku národního osvobození]] se stal jeho ředitelem.<ref group="p">Památník národního osvobození byl do roku 1939 umístěn v budovách dnešního [[Armádní muzeum Žižkov|Armádního muzea Žižkov]] na úpatí pražského vrchu [[Vítkov]].</ref> Od roku [[1929]] se angažoval i politicky, ale jen jako nestraník (jako voják nemohl být totiž členem žádné politické strany).
 
Roku [[1940]] v předvečer jeho smrti byly jeho knihy vyřazeny z knihoven.{{zdroj?}}
 
=== Polemika v době insigniády ===
Dne 27. listopadu 1934 (zveřejněno o den později) vydala skupina českých spisovatelů (mezi kterými byl i Karel Čapek) prohlášení, ve kterých odsuzovali protiněmecké manifestace českých studentů v době tzv. [[insigniáda|insigniády]]; tyto útoky nazvali fašistickými.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:8d898930-2026-11dd-8ab0-000d606f5dc6?page=uuid:6d096980-12ef-11dd-8ba4-000d606f5dc6|periodikum= Lidové noviny|datum= 28. 11. 1934|strany=5|titul=Projev spisovatelů}}</ref> Rudolf Medek na to reagoval 29. listopadu otevřeným dopisem [[Karel Čapek|Karlu Čapkovi]]. V něm se zastával násilně demonstrujících českých studentů a poukázal na původce - německé studenty, kteří obsadili [[Karolinum]] a byli odtamtud českými studenty vyhnáni. V závěru použil emotivní prohlášení „Věru, nechtěl bych vidět ten obraz, kdy Karel Čapek, S. K. Neuman ''[sic]'' a A. M. Tilschová, spolu s Jindřichem Vodákem a Vítězslavem Nezvalem cvičí ‚klencáky‘ v nějakém koncentračním táboře.“<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:fb14b269-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:855272a4-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 29. 11. 1934|strany=1|titul=Rudolf Medek k projevu Obce čs. spisovatelů}}</ref>
 
Tento dopis a zejména citovaná věta vyvolaly ostré polemiky, během kterých byl Medek označován za zastánce fašismu.<ref>{{citace periodika
 
=== Rodina ===
Jeho manželkou se stala dcera malíře [[Antonín Slavíček|Antonína Slavíčka]] Eva (1895–1953). Měli spolu dva syny: novináře [[Ivan Medek|Ivana Medka]] (1925–2010) a malíře [[Mikuláš Medek|Mikuláše Medka]] (1926–1974). Dcera Eva (1921—19241921–1924) zemřela předčasně.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c04e018e-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:70af5b41-435e-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Pestrý týden|datum= 3. 11. 1928|strany=6|titul=Rudolf Medek a jeho premiéra Plukovník Švec}}</ref> Po roce 1929 žila rodina ve služebním bytě v Památníku národního osvobození.
 
== Citát ==
Po [[první světová válka|první světové válce]] byl ovlivněn svou působností v [[československé legie|legiích]]. Činnost legionářů oslavoval, jeho dílo po roce 1946 v socialistickém Československu nevycházelo.
* ''Lví srdce'' – [[1919]], básnická sbírka oslavující legie
* ''Zborov'' - poprvé vyšlo samostatně v [[Čeljabinsk]]u 1918;<ref>[http://www.vhu.cz/exhibit/tisk-medek-rudolf-zborov/ VHÚ (exponát), Medek Rudolf: Zborov]</ref> později báseň součástí sbírky ''Lví srdce'' , jejíž zhudebnění pro sbor od Rudolfa Karla vyšlo tiskem roku 1927 .
* ''[[Ohnivý drak]]'' – [[1921]], kronika posledních let monarchie, vypuknutí války a první dezerce na frontě.
* ''Veliké dny'' – [[1923]], zobrazuje vznik legií až po [[bitva u Zborova|bitvu u Zborova]].
* ''Ostrov v bouři'' – [[1925]], ukazuje zmatky na [[Ukrajina|Ukrajině]] při [[Říjnová revoluce|říjnové revoluci]].
* ''Mohutný sen'' – [[1926]], líčí účinkování legií na severu ([[Zborov (Ukrajina)|Zborov]]) a jejich probíjení na východ ([[Vladivostok]]).
* Za domovinu - [[1926]], přibližuje mládeži působení legií na frontách I. světové války ve formě povídek.
* ''[[Anabase (kniha)|Anabase]]'' – [[1927]], poslední měsíce na Dálném východě.
* ''[[Medvídci presidenta Masaryka]] '' – [[1927]], vázaná kniha legionářských povídek pro mládež
* ''[[Plukovník Švec]]'' – [[1928]], divadelní hra o třech dějstvích o veliteli (Penza, Kazaň, Aksakovo), který se zastřelí, aby zastavil rozpad morálky.
* ''Legenda o Barabášovi'' – [[1932]], román, který je obdobou [[Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha|Dona Quijota]]. Hlavní postavou je zde kapitán Barabáš a jeho sluha, román někdy bývá chápán jako polemika s [[Jaroslav Hašek|Haškovým]] Švejkem.
* ''[[O našich legionářích, dětech a zvířátkách na Sibiři]] - [[1923]], vyprávění vlastních vzpomínek pro děti
 
=== Filmografie ===
* ''Za československý stát''(1928, režie Vladimír Studecký, role generála)
* ''Zborov'' (1938, režie Jan Alfred Holman a Jiří Slavíček, autor námětu)
* ''Plukovník Švec'' (1929, režie Svatopluk Innemann, hlavní role Bedřich Karen,   autor námětu - dle div. hry a románu) Plukovník Švec, román Mohutný sen/4. Část kroniky Anabaze a kniha Za svobodu [39]
* ''Ohnivý drak'' (1925, režie Robert Zdráhal, autor námětu a scénáře)
 
* {{Wikicitáty|osoba=Rudolf Medek}}
* [http://forum.valka.cz/topic/view/10991 valka.cz, Medek Rudolf, generál]
* [http://www.spisovatele.cz/rudolf-medek Osobnosti.cz, Rudolf Medek - básník, prozaik. legionář, vojenský důstojník]
* [http://www.valka.cz/10457-gen-Rudolf-Medek valka.cz, ge. Rudolf Medek]