Adolf Wiesner: Porovnání verzí

Odebráno 24 bajtů ,  před 3 lety
m
odstranění nadbytečného parametru; kosmetické úpravy
(úvod dle v+s, port)
m (odstranění nadbytečného parametru; kosmetické úpravy)
| místo úmrtí = [[Koncentrační tábor Terezín]] <br /> {{Vlajka a název|Protektorát Čechy a Morava}}
| podpis = Adolf Wiesner - signatura.jpg
| 150px
| citát =
}}
 
== Život ==
Adolf Wiesner se narodil na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]] v židovské rodině. Jeho otec Theodor Wiesner byl obchodník dobytkem. Studoval na [[Praha|pražské]] [[Akademie výtvarných umění v Praze|malířské akademii]] u profesora [[Maxmilián Pirner|Maxmiliána Pirnera]]. Poté odjel studovat do [[Drážďany|Drážďan]], kde se školil u prof. [[Leon Pohle|Laona Pohla]]. Po Drážďanech odjel na [[Akademie výtvarných umění v Mnichově|malířskou akademii]] do [[Mnichov]]a, kde navštěvoval přednášky u prof. [[Otto Seitz|Otto Saitze]]. V roce [[1893]] se vrátil do Prahy a nastoupil u prof. [[Vojtěch Hynais|Vojtěcha Hynajse]], který tehdy zahajoval svoji výuku na pražské Akademii. V roce [[1896]] studium ukončil.
 
Patřil ke skupině umělců, kteří založili ''[[Spolek výtvarných umělců Mánes]]'' a časopis české moderny "[[Volné směry]]".<ref name="muzeum">[http://www.jewishmuseum.cz/e-shop/vystavni-katalogy/47-alexandr-brandeis-adolf-wiesner-mecenas-a-jeho-zet/ Židovské muzeum v Praze: ''Adolf Brandeis - Adolf Wiesner, mecenáš a jeho zeť]</ref> Pro obálku prvního čísla ''Volných směrů'' nakreslil alegorickou postavu mladého muže.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6415194 |periodikum= Volné směry|datum= 1947|strany=5|titul= }}</ref> V roce [[1898]] vystavoval na prvních památných výstavách spolku Mánes v [[Topičův salon|Topičově salonu]]. Byl malířem figurálních kompozic a portrétů, nejoblíbenější však byly jeho melancholické náladové krajiny a žánry. Adolf Wiesner byl rovněž člen [[Sokol (spolek)|Sokola]], v němž po celé mládí aktivně působil jako cvičitel.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6059234|periodikum= Sokol|datum= 3/1895|strany=49|titul=Z jednot zahraničních}}</ref>
 
V letech 1900 - 1910 pobýval převážně v [[Paříž]]i,<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:8dec38d0-70f1-11dc-b2cd-000d606f5dc6?page=uuid:c8b9fb30-70b7-11dc-a7dc-000d606f5dc6|periodikum= Národní listy|datum= 3. 5. 1903|strany=9|titul=Pařížské dojmy a skizzy}}</ref> kde se stýkal s [[Alfons Mucha|A. Muchou]] a dalšími českými umělci. Pravidelně vystavoval své obrazy v [[Salon des artistes français|Salonu francouzských umělců]]. V Paříži se rovněž seznámil svou budoucí ženou Helenou Brandejsovou (1877–1975), dcerou [[Mecenáš|mecenášemecenáš]]e umění [[Alexandr Brandejs|Alexandra Brandejse]]. Kolem roku [[1903]] se oženil a v roce [[1904]] se jim narodil syn [[René Wiesner|René]], (budoucí architekt).
 
Po návratu do Prahy se Wiesner stal jedním z předních pražských portrétistů. Portrétoval známé osobnosti jako např. sochaře [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardu]], malíře [[Alfons Mucha|Alfonse Muchu]], spisovatelku [[Růžena Jesenská|Růženu Jesenskou]], ing. [[Emil Kolben|Emila Kolbena]], nebo rentgenologa dr. [[Václav Šváb|Václava Švába]]. V roce [[1916]] uspořádal společně se svojí ženou Helenou výstavu v [[Galerie Václava Špály|Rubešově galerii]] v Praze. Nejčastěji portrétoval vlastní ženu a další členy Brandejsovy rodiny. Jeho klientelou byla převážně pražská židovská společnost a to je také důvod, proč se jeho portrétů zachovalo tak málo. Po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupaci]] v roce [[1939]] zůstali Adolf a Helena Wiesnerovi v Praze. V roce [[1942]] byli oba deportováni do [[Terezínské ghetto|terezínského ghetta]]. Tři měsíce po příjezdu Adolf Wiesner [[10. říjen|10. října]] [[1942]] zemřel na celkové vyčerpání ve věku 72 let. Byl pohřben na místním hřbitově.
 
== Galerie ==
124 288

editací