Bitva u Domažlic: Porovnání verzí

[[SouborFile:Adolfbez vojskaAdolf Liebscher - Křižáci u Domažlic utíkají před blížícími se Husity.jpg|left|thumb|200px|[[Adolf Liebscher]]: Útěk křižáků od Domažlic<center>{{citát|Klesají koně Římanů<br />a naši pěší v orkánu<br />se na ty bitce vrhají,<br />kdo chtěí v boj, – a prchají –<br />ti, o kterých jsme věřili,<br />že užijí své přesily,<br />že půjdou v seč, jak pravili<br />a králi svému slíbili.|Píseň o vítězství u Domažlic|}}</center>]]O samotném střetnutí informují dva základní české texty. První z nich lze nalézt v souboru drobných kronik psaných od sklonku bojovného husitství, jež pod názvem ''[[Staré letopisy české]]'' do jednoho uceleného díla jako první soustředil historik [[František Palacký]]. Druhý se nalézá v ''Kronice'' katolického vojáka a přímého účastníka husitských válek [[Bartošek z Drahonic|Bartoška z Drahonic]]. Oba rukopisy tvoří základ pro studium události a opírají se o ně odborné práce starších i moderních historiků. {{citát|... A když bylo předvečer Nanebevzetí Matky Boží, sešikovavše své vozy ráno u Chotěšic, táhli v šiku svém celý ten den na nepřátele k Domažlicům, neboť již Němci odtrhli od Tachova, uslyševše, že Čechové táhnou. A když ještě míli Čechové od Němců byli, ihned z odpuštění božího Němci s velmi velikou bázní a se strachem prchali a dříve, než české vojsko spatřili, s vozy svými do bavorských lesů běželi; a nejvíce jich utíkalo tou cestou proti Rýžmberku, házejíce z vozů rozličnou spíži, stanové dříví, odlehčujíce vozy, a k posledku i stany házeli a sudy s vínem osekávali. Avšak to nic platno nebylo, neboť když vnikli s vozy do lesa, tu se vozy nahrnuty tak, že každý chtěl před druhým býti. Někteří Němci se zastavili, aby je vozy minuly, ale honci českého vojska udatně do nich vskočili a tu některé pobili, jiné zjímali a jiní utekli. A tak je na té cestě ode všech vozů, ode všech děl a jiných věcí odtiskli.|Staré letopisy české – rukopis Š<ref>{{Citace monografie | jméno = | příjmení = | titul = Duchem i mečem | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | překladatelé = | rok = 2008 | strany = 390 – 391 | isbn = 978-80-206-0950-2 | poznámka = [Dále jen: ''Duchem i mečem'']}}</ref>|}}{{citát|Téhož roku 1431 kolem svátku sv. Petra násilně vtrhla do Čech slavná knížata Fridrich, markrabě míšeňský, vévoda bavorský Hanuš a jakýsi kardinál vyslaný panem [[Evžen IV.|Evženem IV.]], tehdejším papežem a mnohá jiná knížata, hrabata, baroni a páni s lidmi císařských měst na západě. ... Položili se táborem u města Tachova, v tom kraji leželi vévodové asi dva týdny a kolem hradu [[Švamberk]]a i kolem Tachova vypálili mnoho městeček a vsí, říkalo se, že dvě stě a více. Proti nim statečně vytrhli třetí a čtvrtý den před Nanebevzetím Panny Marie kněz Prokop a druhý [[Prokop Malý|Prokop zvaný Malý]] se svými vojsky, totiž s tábory, sirotky, viklefisty a pražany... Když pak Němci poznali, že tito postupují proti nim, utekli přes les za Domažlicemi, někteří z nich je pak pronásledovali tím lesem a vzali Němcům, jak se všeobecně říkalo, přes tři tisíce vozů s velkými i menšími děly v počtu dobře sto třicet a s rozličnými jejich věcmi, oděvy, zbraněmi, koňmi, stříbrnými číšemi i zlatým křížem řečeného pana kardinála. Při tom pronásledování pobili více než dvě stě lidí, většinou Italů řečeného kardinála a pak se s velkou kořistí vrátili do Čech.|Bartošek z Drahonic<ref name="Bartošek, 252" />|}} Mimo tyto dvě zprávy existuje ještě třetí záznam, veršovaná skladba, pocházející z pera literáta, mistra artistické fakulty [[Univerzita Karlova|pražské university]] a přímého účastníka husitských válek, [[Vavřinec z Březové|Vavřince z Březové]]. Je velmi pravděpodobné, že pražský učenec své dílo, které pojmenoval ''Píseň o vítězství u Domažlic'', dokončil ještě před koncem roku 1431, neboť v básni nejsou narážky na následující přípravu české účasti na basilejském koncilu. Obsah básně tvoří fiktivní rozhovory a projevy křižáckých předáků, jež informují o mnoha podrobnostech z útěku od Domažlic. Dílo samotné ''je významným historickým pramenem jak pro popisované události, tak pro celkovou atmosféru doby''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Březové | jméno = Vavřinec z | odkaz na autora = Vavřinec z Březové | titul = Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1979 | strany = 314 a 315 | poznámka = [Dále jen: ''Píseň o vítězství u Domažlic''] | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref>