Verze z 16. 2. 2017, 10:26 editovat 81.201.48.29 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 2. 2017, 10:27 editovat zrušit editaci 81.201.48.29 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 16: Na přelomu 15. a 16. století se ruská knížectví sjednotila pod vládou velikých moskevských knížat (titul velikého knížete vladimirského se koncem 14.století přenesl z Vladimiru do Moskvy). Počínaje vládou [[Ivan III.\|Ivana III.]] užívali moskevští vládcové titul ''kňjaz vseja Rusi'' nebo ''gosudar vseja Rusi'', případně car, což ale nikdy nebyl řádný titul vládce. Prvním korunovaným moskevským carem byl [[Ivan IV.]] Hrozný. Smrtí jeho syna cara [[Fjodor I.\|Fjodora I.]] vymřela moskevská větev rurikovského rodu po meči. ~~Fiodorovu~~Fjodorovu smrt následovalo období politické nestability, označované jako [[smuta]], které trvalo do roku 1613. Poté nastoupil na trůn [[Michail I. Fjodorovič\|Michail I.]], zakladatel dynastie [[Romanovci\|Romanovců]], která byla vzdáleně příbuzná s Rurikovci (z tohoto rodu pocházela matka cara Fjodora I.). Romanovci vládli do roku [[1762]] a jako rod [[Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov\|Holstein‑Gottorp‑Romanov]] až do revoluce v roce [[1917]]. == Odkazy ==

Rurikovci: Porovnání verzí