Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 133 bajtů ,  před 2 lety
→‎Zahraniční politika Jugoslávie: upřesnění, k roztržce mezi Titem a Stalinem došlo už v roce 1948, ne někdy „během 50. let“, wikiodkazy
Jakmile se ovšem začala situace ve střední Evropě měnit ve prospěch fašistických států, bylo království nuceno se situaci přizpůsobit. Aliance s ostatními nefašistickými zeměmi se stávaly stále více formálnější. Lákavou se stala možnost spolupráce s Německem a také Maďarskem, se kterým země uzavřela smlouvu o "věčném přátelství". Po převratu na jaře [[1941]] se situace ovšem obrátila; nová vláda se přidala k Spojencům, což znamenalo konec království, obklopeného samými fašistickými státy.
 
Komunistická Jugoslávie po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] získala mezi evropskými zeměmi zcela unikátní postavení. BěhemRoku 50.1948 letzačala [[20.roztržka století]]mezi došlojugoslávským kkomunistickým několikavedením roztržkámv mezičele komunistickýms vedením[[Josip Broz Tito|Titem]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovým]] [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], což vzbudilo na západě podezřenípocit, že Jugoslávii lze počítat mezi země "svobodného„svobodného světa"světa“. V roce [[1961]] bylo v [[Bělehrad]]ě založeno Hnutí nezúčastněných zemí, které mělo ideje komunistického státu šířit za jeho hranice. K tomu si tehdejší režim dopomáhal jednak [[propaganda|propagandou]] (idealizací vlastních poměrů), jednak hospodářskou pomocí jednotlivým (většinou rozvojovým zemím). Hlavním cílem bloku bylo ostře se vyhranit proti bipolárnímu světu. Titova Jugoslávie podpořila v roce 1968 [[Pražské jaro 1968|Pražské jaro]] a ostře odsoudila [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazi vojsk Varšavského paktu do Československa]].<ref>"[http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/623104 Jít na pomoc Československu v srpnu 68 chtěly tisíce Jugoslávců]". Český rozhlas. 21. srpna 2009.</ref>
 
== Ekonomika ==