Rudolf Medek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Život: oprava roku povýšení a zdroj; minulá redakce též zdroje a odpovídající doplnění (zapomněl jsem shrnutí) |
→Život: Místo trochu nejasného samostatná kapitolka "Polemika v době insigniády" s odkazy na úplné zveřejněné texty. |
||
Řádek 39:
Roku [[1919]] mu britský král udělil [[Řád za vynikající službu]] (Distinguished Service Order), ve [[Francie|Francii]] získal [[Řád čestné legie]], tato vyznamenání po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] vrátil.
V letech [[1920]]–[[1929]] byl ředitelem Památníku odboje a v letech [[1929]]–[[1939]] [[Národní památník na Vítkově|Památníku národního osvobození]]. Od roku [[1929]] působil i v politice, ale jen jako nestraník (jako voják nemohl být totiž členem žádné politické strany).
Roku [[1940]] v předvečer jeho smrti byly jeho knihy vyřazeny z knihoven.▼
Zemřel v srpnu [[1940]] na [[Peritonitida|zánět pobřišnice]] a byl pohřben je na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]].▼
=== Polemika v době insigniády ===
Dne 27. listopadu 1934 (zveřejněno o den později) vydala skupina českých spisovatelů (mezi kterými byl i Karel Čapek) prohlášení, ve kterých odsuzovali protiněmecké manifestace českých studentů v době tzv. [[insigniáda|insigniády]]; tyto útoky nazvali fašistickými.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:8d898930-2026-11dd-8ab0-000d606f5dc6?page=uuid:6d096980-12ef-11dd-8ba4-000d606f5dc6|periodikum= Lidové noviny|datum= 28. 11. 1934|strany=5|titul=Projev spisovatelů}}</ref> Rudolf Medek na to reagoval 29. listopadu otevřeným dopisem [[Karel Čapek|Karlu Čapkovi]]. V něm se zastával násilně demonstrujících českých studentů a poukázal na původce - německé studenty, kteří obsadili [[Karolinum]] a byli odtamtud českými studenty vyhnáni. V závěru použil emotivní prohlášení "Věru, nechtěl bych vidět obraz, kdy Karel Čapek, S. K. Neumann a A. M. Tilschová, spolu s Jindřichem Vodákem a Vítězslavem Nezvalem cvičí "klencáky" v nějakém koncentračním táboře."<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:fb14b269-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:855272a4-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 29. 11. 1934|strany=1|titul=Rudolf Medek k projevu Obce čs. spisovatelů}}</ref>
Tento dopis a zejména citovaná věta vyvolaly ostré polemiky, během kterých byl Medek označován za zastánce fašismu.<ref>{{citace periodika
| titul = Český spisovatel pro koncentrační tábory!
| periodikum = Vídeňské noviny
Řádek 46 ⟶ 55:
| strany = 2
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=vin&datum=19341205&seite=2&zoom=33
}}</ref> Sám Medek později charakterizoval svou poznámku jako ironickou a žertovnou, na svém postoji však trval a prohlášení spisovatelů označil jako bolševické a polobolševické fráze.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:fb150092-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:855495c2-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 2. 12. 1934|strany=3|titul= Rudolf Medek: Československý generál o koncentračních táborech}}</ref> Tato polemika dovedla Medka až k tomu, že v období tzv. [[Druhá republika|Druhé republiky]] usiloval o revizi tradic meziválečné demokratické kultury.<ref>{{citace monografie | příjmení = Opelík| jméno = Jiří| odkaz na autora = | titul = Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, M-Ř| url = | vydavatel = Academia
| místo = Praha| rok = 2000| počet stran = | kapitola = Rudolf Medek| strany = 192-197| isbn = 80-200-0708-3| jazyk = }}</ref>
▲Roku [[1940]] v předvečer jeho smrti byly jeho knihy vyřazeny z knihoven.
▲Zemřel v srpnu [[1940]] na [[Peritonitida|zánět pobřišnice]] a byl pohřben je na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]].
=== Rodina ===
| |||