Kremže: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření a obr.
m Velikost obr., drobnosti
Řádek 28:
| web = http://www.krems.gv.at
}}
[[Soubor:Blick auf die Altstadt von Krems.jpg|thumb|upright=1.02|Pohled na staré město ]]
[[Soubor:Krems - Steinertor (1).JPG|thumb|upright=1.0.8|Brána „Steiner Tor“ v Kremži]]
[[Soubor:Göglhaus.jpg |thumb|upright=1.0| Göglhaus]]
[[Soubor: Krems - Pfarrkiche St. Veit (1).JPG |thumb|upright=0.8| Farní kostel sv. Víta
 
]]
'''Kremže''' ([[Němčina|německy]] '''Krems an der Donau''') je páté největší město [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]], přibližně 70 [[kilometr]]ů západně od [[Vídeň|Vídně]]. Je [[statutární město|statutárním městem]] a správním střediskem (nikoli však součástí) [[Okres Kremže-venkov|okresu Kremže-venkov]]. Kremže má přibližně 24 000 obyvatel, univerzitu a věznici. Kremžská hořčice (''Kremser Senf'') skutečně pochází původně z Kremže, ač dnes se již nevyrábí zde, ale v jiných městech (např. ve Vídni). Na rozdíl od české kremžské není zjemňována octem, ale vínem. Výtvarníci používají též pojem kremžská běloba.
 
Řádek 61 ⟶ 62:
Koncem [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] v roce [[1645]] město dobyla [[Švédsko|švédská]] armáda pod vedením vojevůdce, generála a polního maršála [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]] (1603–1651) při tažení na [[Vídeň]]. 11. listopadu roku 1805 se nedaleko Kremže pod [[Dürnstein (hrad)|hradem Dürnstein]] střetla císařská vojska s napoleonskou armádou pod vedením generála Mortiera.
 
=== 19.-20. století ===
Na okraji území byla počátkem 19. století objevena ložiska uhlí, nad nimiž byl po roce 1850 zbudován [[Hnědé uhlí|hnědouhelný]] [[důl]], který se rozsahem nemohl rovnat severočeským ani slezským dolům, ale patřil k ojedinělým v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku]]. Roku [[1872]] byla Kremže napojena na rakouskou železniční síť.
 
Řádek 70 ⟶ 71:
V současné době je město Kremže památkovou rezervací a spolu s celou ''Kulturlandschaft Wachau'' součástí [[Světové dědictví|Světového dědictví]] UNESCO. Roku 1992 byla v budově někdejší Tabákové režie založena Dolnorakouská univerzita postgraduálního studia, při ní v roce 2005 vystavěn univerzitní kampus pro tři fakulty, z nichž největší je fakulta medicíny. Pod univerzitou byla v 80. letech 20. století k budovám vězení z roku 1850 (někdejšího kláštera redemptoristů) zbudována jedna z největších a nejmodernějších věznic v Rakousku, zahrnující také uměleckořemeslné dílny a vězeňskou prodejnu pro veřejnost.
 
Město je tradičním střediskem zemědělské a vinařské produkce celé oblasti. Profituje zejména z pěstování bílého vína odrůdy [[Grüner Veltliner|Veltlínské zelené]] a v posledních letech také [[Chardonnay]] v údolí [[Wachau]], jež reprezentují desítky vinařů a centrální vinné sklepy ([[Kloster Und]]) v budově někdejšího kostela a kláštera kapucínů. Další specialitou je palírna ovocných destilátů ''Bailloni'', proslulá zejména produkcí meruňkových destilátů (40%), likérů (30%), sirupů a marmelád. Významnou složkou příjmů města je turistický ruch, včetně vyhlídkové lodní dopravy po Dunaji z Kremsu do [[Melk]]u.
 
== Památky ==
Řádek 90 ⟶ 91:
Soubor: Krems Gozzoburg - Freskensaal 2a.jpg| Gozzoburg, sál s freskami
Soubor: Krems Gozzoburg - Wappensaal Innenraum.jpg| Gozzoburg, znaky (český lev první zleva)
Soubor: Krems - Pfarrkiche St. Veit (1).JPG| Farní kostel sv. Víta
Soubor: Pfarrkirche krems.jpg| Farní kostel sv. Víta, interiér
Soubor: Dominikanerkirche Museum d Stadt Krems.JPG| Dominikánský klášter a kostel, nyní městské muzeum