Funkční magnetická rezonance: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrání nadbytečného nowiki; kosmetické úpravy
nevýznamonosti
Řádek 19:
navenek se projevují různě velikými magnetickými momenty a dávají tak informaci
o svém složení. Protony umístěné v magnetickém poli konají kromě svého
původního rotačního pohybu (spin) ještě pohyb precesní – po plášti rotačního
původního
 
rotačního pohybu (spin) ještě pohyb precesní – po plášti rotačního
kužele. Frekvence precesního pohybu, tzv. Larmorova frekvence, závisí na
magnetických vlastnostech daného jádra vyjádřených v tzv. gyromagnetickém
Řádek 75 ⟶ 73:
mozku (stáří ischemického
postižení mozku, traumatické změny mozku, posuzování buněčného složení
mozkových nádorů nebo změny v důsledku [[AlzeheimerovyAlzheimerova choroba|Alzheimerovy choroby]], autismu,
schizofrenie, apod.).
 
Řádek 205 ⟶ 203:
 
* Kontextuální vstup ovlivňuje sílu vazeb mezi oblastmi (např. změna pozornosti, efekt učení, zpracování odlišné kategorie podnětu atd.).
Při použití DCM můžeme testovat dva druhy hypotéz. Sledujeme významnost konkrétních vazeb (vyjádřenou pomocí aposteriorní pravděpdobnostipravděpodobnosti). Srovnáváme vhodnost různých modelů lišících se strukturou
 
povolených vazeb a z nich vybíráme pomocí Bayesovského výběru (BMS, Bayesian model selection) nejvhodnější model.
 
Výsledek voxel-by-voxel detekční metody získáváme statistickou parametrickou mapu (SPM= statistical parametric map). Po provedení prahování (pro každý bod musí být rozhodnuto o významnosti či nevýznamonostinevýznamnosti statistické hodnoty) mapy, je získána výsledná mapu detekovaných aktivací a používá se k hodnocení výsledku experimentu.<ref>* NAVRÁTIL, Leoš. ''Medicínská biofyzika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 524 s. ISBN 80-247-1152-4.
 
* KASSIN, Saul M. ''Psychologie''. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, xxiii, 771 s. ISBN 978-80-251-1716-3.