Jezero (Struhařov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplněna historie obce na základě citovaných odkazů. značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
Doplněn odkaz na barona Villaniho značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 28:
Název snad odvozen od množství rybníků, které se v okolí nacházely, několik jich bylo přímo v obci. V sousedství poplužního dvora zde stávala tvrz rytířů Sobků z Jezera. První zmiňovaným v [[Zemské desky|Zemských deskách]] je Ctibor (1356). Roku 1388 pak zdejší [[Zeman (šlechtic)|zeman]] daroval les a louku kostelu v [[Okrouhlice (Benešov)|Okrouhlicích]]. Roku 1415 podepsal Beneš Sobek stížnost ke [[Kostnický koncil|Kostnickému koncilu]]. Po Bílé hoře propadlo rodové sídlo Sobků králi [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandovi II.]] a následně byl konfiskát odprodán rodu Beníků z Petrsdorfu. Po několika dalších změnách majitelů bylo hospodářství roku 1699 přidruženo do panství [[Jemniště (nový zámek)|Jemniště]]. Tvrz následně v 18. století zanikla a kámen z ní posloužil ke stavbě Divišovské silnice.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Šimek|jméno=Tomáš et al.|příjmení2=|jméno2=|titul=Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy|vydání=1.|vydavatel=Svoboda|místo=Praha|rok=1989|počet stran=180|strany=|isbn=}}</ref>
V l. 1850-1852 zde jako správce statku spolu s rodinou pobýval národní buditel [[František Jaroslav Čech]], jeho syn [[Svatopluk Čech|Svatopluk]] (pozdější básník) zde strávil část dětství. Zároveň zde od roku 1850 jako starosta, později jako radní působil [[Karel Drahotín Villani]], český politik, básník a vlastenec<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Husmanová|jméno=Markéta|titul=Karel baron Villani (1818 - 1883) Národně obrozenecká a politická činnost liberálního, nerevolučního politika na Benešovsku|url=http://is.muni.cz/th/74552/ff_b_c1/Karel_baron_Villani.doc|vydavatel=MUNI, Historický ústav - Filozofická fakulta|místo=Brno|datum vydání=2007|datum přístupu=}}</ref>. V roce 1874 zde žilo 128 osob v 18 domech<ref>{{Citace monografie|příjmení=Vlasák|jméno=Antonín|příjmení2=|jméno2=|titul=Okres Benešovský, nástin statisticko-historický|vydání=|vydavatel=Fr. A. Urbánek|místo=Praha|rok=1874|počet stran=162|strany=92|isbn=}}</ref>. V obci je novodobá výklenková kaple z počátku 20. století. Dodnes zachované ukázky zděné i dřevěné lidové architektury.
== Reference ==
| |||