Povolžští Němci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m narovnání odkazu, typos fixed: 1762 - 1763 → 1762–1763 za použití AWB
Řádek 15:
Po nástupu bolševiků k moci a jejich prohlášení, že každý národ v Rusku má právo na sebe určení vznikla v roce [[1924]] tzv. [[Autonomní sovětská socialistická republika Povolžských Němců]]. [[Němčina]] měla funkci úředního a vyučovacího jazyka vedle ruštiny. Hlavním městem republiky se stal Pokrovsk, roku 1931 přejmenován na [[Engels (město)|Engels]].
 
Když v22. rocečervna [[1941]] TřetíNěmecko říše napadlanapadlo [[Sovětský svaz|SSSR]], [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] se začal obávat, že by Povolžští Němci mohli začít spolupracovat s rychle postupujícím [[Wehrmacht]]em. Dne 28. srpna [[1941]] dal příkaz, aby byla Volžsko-německá ASSR rozpuštěna a etničtí Němci byli přesídleni na východ za Ural. Přesídleno bylo okolo 400 000 Němců, jejichž novým domovem se stal převážně [[Kazachstán]], střední Asie a [[Altaj]]. Mnoho Němců skončilo v pracovních táborech a třetina se jich už nevrátila. Následně byl vydán zákaz etnickým Němcům sloužit v Rudé armádě.
 
Němci se už nikdy nevrátili do své domoviny v povodí Volhy. Několik desítek let měli návrat přímo zakázaný. Mnoho jich tak zůstalo na [[Sibiř]]i a ve střední Asii. Po počátečním období represí se nakonec Němci v nových oblastech usídlili, jejich počet začal narůstat a stále udržovali svoje tradice a jazyk. V roce [[1979]] začalo sílit hnutí za obnovení Německé autonomní republiky. Hnutí vzniklo v [[Kazachstán]]u, kde v té době žilo 936 000 Němců, a stali se tak po Kazaších a Rusech třetí největší etnickou skupinou Kazachstánu. Podle návrhu měla republika vzniknout v okolí města [[Ermentau]] na severu Kazachstánu. V červnu [[1979]] dokonce proběhla v Astaně demonstrace na podporu vzniku republiky. Komunistická vláda ale z obav z reakce místních Kazachů a autonomistických sklonů [[Ujgurové|Ujgurů]] na vznik republiky nikdy nepřistoupila.
 
== Současnost ==
Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] se malá část Němců vrátila do oblasti [[Povolžský federální okruh|Povolží]]. Však mnohem větší část Němců využila možnosti emigrovat do [[Německo|Německa]]. Využili ''práva na návrat''. Německá vláda umožnila přihlásit se o německé občanství těm, kteří dokázali, že jsou uprchlíci či vysídlenci německého původu nebo jejich potomci a tro na základě předválečného zákona na ochranu německé krve a německé cti. Němci se tak mohli vrátit do své dávné vlasti, a to i za předpokladu, že uměli málo nebo vůbec německy.
 
Po vyhlášení nezávislosti [[Pobaltské státy|pobaltských států]] se další Němci začali nastěhovávat do tzv. [[Kaliningradská oblast|Kaliningradské oblasti]], která byla před druhou světovou válkou součástí Německa. Emigrace se zrychlila, když [[Německo]] zastavilo přidělování občanství Němcům z bývalého SSSR. Podle sčítání lidu 2002 bylo v Kaliningradské oblasti 8 340 Němců.