Skuteč: Porovnání verzí

Počet obyvatel Skutče se čtrnácti základními sídelními jednotkami byl ke dni 1.1.2016 celkem 5 055 osob s průměrným věkem 42,7 let<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2016|url=https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721603.pdf/cba78096-1cf5-4fde-b20a-3074b2f135f9?version=1.0|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> žijícímižijících nave jedenáctičtrnácti katastrálníchzákladních území ssídelních názvyjednotkách: Skuteč (sídelní lokality Skuteč a Přibylov), Hněvětice (sídelní lokality Borek a Hněvětice), Lažany u Skutče, Lešany, Lhota u Skutče, Nová Ves u Skutče, Radčice u Skutče, Skutíčko, Štěpánov u Skutče, Zbožnov, Žďárec u Skutče (sídelní lokality Žďárec a Žďárec u nádraží). Celková výměra území činí 35,40 km<sup href="město">2</sup>.<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=ČSÚ: Skuteč|url=https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#k=5&pvokc=43&uroven=70&w%5Bk%5D=metainfo&w%5Bp%5D%5Brozsirene%5D=A&w%5Bh%5D%5Bk%5D=metainfo&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bident%5D=748476631&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpodpis%5D=542a3bab0901da5adf27ee431d31caba&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Btyplnk%5D=INT_HODNOTAMETAINFO&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bcele%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Breal%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bdate%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpvo%5D=UD-1479720059577&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bverze%5D=-1&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bnahled%5D=N&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpvokc%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpvoch%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bhash%5D=ca9533d78ae6b89bd2bdba5852bef05a41be027fa6e05255fc556800bd74aa1e&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bcasrazitko%5D=d087acb2d36f7dd31de2c4289ddd339ad76e6018c98a971d9dcc34017dc91ff5&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bhash2%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5BudIdent%5D=-80318&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5BpoznamkaCislo%5D=null&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bkp%5D=false&w%5Bh%5D%5Bh%5D=|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-21|poznámka=Veřejná databáze}}</ref>

Osídlování oblasti probíhalo již v [[Neolit|mladší době kamenné]],. svědčíSvědčí o tom nálezy například pazourkových škrabadel nebo tzv. sekeromlatů na území města ia v jeho okolí. Známky trvalejšího osídlení dokládají sbírky Městského muzea ve Skutči, především různé šperky a [[Doba bronzová na území Česka|zbraně z bronzu]]. Postupnou kolonizaci území potvrzují nálezy kostrového hrobu ze [[12. století]] v oblasti Štěpánova a rozličná keramika náležející doz období 12. až 13. století objevená na sídlištích, například v místě dnešní Skutče neboa také v Lažanech (část obce Skuteč).<ref name=":3" />

Ze smlouvy uzavřené mezi českým [[Václav II.|králem Václavem II]]. a míšeňským markrabětem Fridrichem, o zástavě několika hradů a hrazených měst, pochází první písemná zmínka z roku [[1289]] o Skutči, která je popisována jako „Zkuts". Listina byla nalezena v [[Drážďany|Drážďanech]] na dnešním německém území českým historikem [[August Sedláček|Augustem Sedláčkem]] a publikována v roce [[1882]] ve spisu „Hrady, zámky a tvrze království Českého".<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Národní knihovna České republiky: Hrady, zámky a tvrze království Českého|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=23659|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-12}}</ref> Pravděpodobně šlo o zmínku hradiště s názvem Humperky, stojícího na stejnojmenném návrší v místě dnešního kamenolomu.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Městské muzeum Skuteč|url=http://muzeum.skutec.cz/o-muzeu/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> Původně osada Skuteč a nad ní strážné hradiště Humperky ležely při obchodní cestě z [[Chrudim|Chrudimi]] vedoucí na [[Trstenická stezka|Trstenickou stezku]] u [[Litomyšl|Litomyšle.]]

Název města není spolehlivě vysvětlen,. vV historických pramenech se nalézají zmínky o městě Zkuts, Skuč, Skutč a jiné, výklad provázejí i různé pověsti kolem skučení psů na hradišti Humperky nad původně osadou. a také snaha historiků vV průběhu [[20. století]] se objevila snaha historiků odvodit název města od jména Skutek, majitele tzv. Skutkova dvora, který měl být součástí tehdejší zástavby.<ref name=":7">{{Citace monografie|příjmení=Doležálek|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Skuteč: Vlastivědný průvodce Skutčí a okolím|url=http://muzeum.skutec.cz/poznamky-k-historii-mesta/elektronicka-knihovna/skutec-vlastivedny-pruvodce-j-dolezalek-1967/|vydání=1|vydavatel=Měst.NV a muzejní rada ve Skutči|místo=Skuteč|rok=1967|počet stran=60|kapitola=Průmysl|typ kapitoly=Kapitola:|strany=19,21|isbn=|poznámka=Elektronická digitalizace: Městské muzeum Skuteč}}</ref> Jiný zdroj uvádí, že pod tzv. strážištěm (od slova strážiti) s německým názvem Hütenberg (strážný vrch, německy zkomoleně Humperk) si postavili strážníci dřevěné stavby neboli [[Chatrč|chatrče]], tzv. kuče, dalším komolením skuče atd.<ref name=":3" />

Některá venkovská sídla typu vesnic postupnýmPostupným vývojem z malých osad vznikala některá venkovská sídla typu vesnic původně jako samostatné obce, pro které byla. Skuteč, již jako město, bylo pro okolní obce přirozeným spádovým městským centrem s potřebnými obchody a službami. V novodobé historii se na základě zákona o obecním zřízení některé z okolních, původně samostatných obcí, sloučily sdo městemjedné obce - města Skuteč. Ze sloučených obcí (i původního města) se tak staly jednotlivé [[Část obce|části obce]] (města), dříve označované jako [[místní části]].

Katastrální území města o celkové ploše 3 540,4 ha<ref name=":9" /> je složeno z celkem jedenácti částí: Skuteč (sídelní lokality Skuteč a Přibylov), Hněvětice (sídelní lokality Borek a Hněvětice), Lažany u Skutče, Lešany, Lhota u Skutče, Nová Ves u Skutče, Radčice u Skutče, Skutíčko, Štěpánov u Skutče, Zbožnov, Žďárec u Skutče (sídelní lokality Žďárec a Žďárec u nádraží),.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=Historický lexikon obcí ČR 1869-2005|vydání=|vydavatel=Český statistický úřad|místo=Praha|rok=2006|počet stran=|strany=516, 517|isbn=80-250-1310-3|poznámka=Správní rozdělení České republiky k 1.1.2005}}</ref> přičemž hraniceHranice katastrálního území s názvem Lešany přímo nehraničí s ostatním katastrálním územím města., Mezimezi Lešany a Skutčí leží katastrální území samostatné obce [[Předhradí (okres Chrudim)|Předhradí]] s hradem [[Rychmburk]], který byl v minulosti sídlem rychmburského panství.<ref name=":5" />.

Skuteč má za sebou bohatou [[Historie|historii]] vázající se k původnímu městu ia k venkovským sídlům v jeho okolí. Významné bylo spojení s rychmburským panstvím, jejichž majitelé v mnohém ovlivňovali rozvoj samotného města. Rozsah rychmburského panství byl popsán v listině z roku [[1392]], kdy jej koupili Ota z Berkova a Boček z Poděbrad a kdy mělo město za sebou několik desítek let své existence.<ref name=":3" />

Výrazně se projevily na tváři města i následující léta po roce [[1989]] v bývalém Československu a po jeho rozdělení spojené s existencí samostatné [[Česko|České republiky]] (výstavba Senior Centra s krytým plaveckým bazénem, multifunkční sportovní haly, krytého zimního stadionu, modernizace kulturního centra).

V průběhu [[13. století]] byla obestavěna na území rozvíjející se sídelní lokality plocha budoucího [[náměstí]] (v době první Československé republiky pojmenované Palackého) s gotickými, později několikrát po velkých požárech přestavěnými domy a také pokračovala stavba obydlí v dnešní [[Ulice|ulici]] Vítězslava Nováka. V(dříve době první Československé republiky byloŽďárecká, náměstí pojmenované Palackého a uliceNádražní, Masarykova).

Původně středem Palackého náměstí v podélném(ve směru jih - sever) protékal [[potok]] nazvaný Jordánek, překlenutýpramenící v hornílokalitě částipomístně zvané Čertovina a protékající dnešní Zvěřinovou ulicí a ulicí Vítězslava Nováka. V zaústění ulice do náměstí předbyl potok překlenutý od schodištěmschodiště ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie k budově obecné školy (dnes městský úřad) kamenným mostem se sochou sv. Jana Nepomuckého (z roku 1750). Počátkem první Československé republiky Československé byl potok stavebně zaklenutý a nad ním vybudována dlážděná plocha náměstí. Socha sv. Jana Nepomuckého byla přemístěna do výklenkudnešní domu v tehdejší Masarykově ulici (dnesulice Vítězslava Nováka).

[[Středověk|Středověká]] Skuteč je známa jako [[Otevřené město|otevřené panské město]]. Opevnění a brány, které se na noc uzavíraly, však dokládají mohutné zdi na zadních stranách původně gotických domů kolem náměstí a také tvar a název ulice Fortna.

Kolem roku 1330 v době, kdy Skuteč získala postavení města, byla v majetku tehdejších vlastníků [[Rychmburk|rychmburského panství]]. V roce [[1349]] to byli [[Páni z Vartemberka|páni z Vartenberka]], jejichž znak se objevuje na zachovaných stříbrných [[Pečetidlo|pečetidlech]] města a také na kamenném podstavci Mariánského sloupu na Palackého náměstí. V průběhu 18. století se začalo používat pečetidlo rychtářské se znakem, který byl převzat pro současný městský znak. V roce 2005 získalo město Skuteč i vlastní prapor, na kterém je také uveden městský znak.

Nejstarší [[Písemnost|písemností]] na území [[Čechy|Čech]], ve které se zmiňuje kromě jiných [[Farnost|farností]] také Skuteč a [[Lažany (Skuteč)|Lažany]], je listina z roku [[1350]], týkající se tehdy nově vzniklého [[Biskupství litomyšlské|Biskupství litomyšlského]] a v té souvislosti zmíněné nejvýznamnější stavby v [[Gotický sloh|gotickém slohu]], z prvopočátku existence města Skutče, kterou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, ležící v horní části náměstí, při dnešní Tyršově ulici. V roce [[1355]] prodělal kostel úpravy provedené majiteli rychmburského panství, ([[Beneš z Vartemberka|BenešemBeneš z Wartenberka]] a jeho ženoužena DorotheouDorothea BerkovouBerková z Dubé). V roce [[1655]] byl původně [[farní kostel]] i s [[Fara|farou]] povýšen na [[Děkanství|děkanský]], později byl ve Skutči i [[vikariát]]. Kolem kostela byl až do roku [[1815]] hřbitov, poté se pohřbívalo u kostela Božího Těla a od roku 1834 na místě současného hřbitova v ulici Boženy Němcové.<ref name=":8">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Turistické informační centrum Skuteč|url=http://www.skutecsky.navstevnik.cz/|dostupnost=Dostupné v DIALOG information services|vydavatel=|místo=Skuteč|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=Rybičkova ulice čp. 364}}</ref>

Po Benešovi z Vartenberka přešlo panství s hradem Rychmburk a také Skutčí na [[Páni z Pardubic|pány z Pardubic]], z nichž je známý [[Smil Flaška z Pardubic|Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka]]. Po něm je pojmenované náměstí nadu tzv. špitálním kostelemkostela Božího tělaTěla, postavenýmpostaveném u městského [[Špitál|špitálu]] pro chudé. Smlouvu na stavbu kostela uzavřel Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka v roce [[1391]] s Peškem Lutkou, stavitelem z [[Nové Město Pražské|Nového Města Pražského]]. Text smlouvy je uveden v Pamětní knize Nového Města Pražského.<ref name=":3" />

Za [[Filip Josef Kinský|Filipa Josefa Kinského]] v době vlády [[Marie Terezie]] byl v roce [[1792]] zřízen ve Skutči [[magistrát]], který mohl vydávat povolení k sňatku a také zřizovánízřizovat [[Hospoda|hospodhospody]]. V první polovině 19. století byl v [[Habsburská monarchie|habsburské monarchii]] přijat poprvé zákon se zásadami samosprávy, s legislativní úpravaúpravou obecního zřízení (v březnu [[1849]] vyhlášený [[Prozatímní zákon obecní|Prozatimní zákon obecní]] jako císařský patent č. 170/1849 [[Říšský zákoník|ř. z.]] na území [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]]). Významně se dotkl i města Skutče. V roce [[1850]] se stala Skuteč sídlem okresního soudu (až do roku [[1948]]) a berního úřadu. V roce [[1866]] se město stalo sídlem i samosprávného okresu, který byl zrušen v roce [[1929]] v době první [[První republika|Československé republiky]].

Pro nově vzniklé instituce byla v roce [[1853]] postavena rozlehlá budova nazývaná dlouhé roky „soud"<ref>Skutečské kalendárium 2007, únor 12 - 18, Vydal Městský úřad ve Skutči v roce 2006</ref> i po jeho zrušení, stojící v dolníseverní části Palackého náměstí. Ve druhé polovině 20. století byla budova upravena na internát pro žáky středního učiliště krejčovského oboru.

Nově zřízený [[Finanční úřad|berní úřad]] ve Skutči tehdy převzal funkci [[Berní rula|berní ruly]] rychmburského panství a později fungoval až do roku [[1949]] jako okresní úřad, než byl přemístěn do nedalekého [[Hlinsko v Čechách|Hlinska v Čechách]] (dnes Hlinska). Od roku 1991 přísluší město okresnímu finančnímu úřadu v Chrudimi a od roku 2013 krajskému finančnímu úřadu v Pardubicích.<ref name=":3" />

Po zrušení sokolovny byla postavena v [[1950–1959|50. letech 20. století]] na tehdejší dobu moderní sportovní hala a v roce 1959 u ní vybudován i fotbalový stadion, z velké míry svépomocí samotných sportovců. Fotbalový klub ve Skutči byl založen již v roce [[1919]], již v roce [[1920]] vzniklo první fotbalové hřiště a v roce [[1926]] byl skutečský oddíl fotbalu přijatý za člena Českého svazu fotbalového.

V době první Československé republiky měli občané ve Skutči zájem také na vybudování [[nemocnice]]. Počet stálých obyvatel města překročil pět tisíc<ref>Evidence obyvatelstva Skutečského politického okresu, 1929S</ref> a občané města (bratři Zvěřinové) věnovali ve 30. letech 20. století na tento účel i domydům v tehdejší Masarykově ulici (dnes Základní umělecká škola Vítězslava Nezvala). DobaNásledující doba [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] i poválečná situace, kdy ze Skutče odešlo více jak dva tisíce občanů, (zejména za účelem dosídlování pohraničí v oblasti [[Liberec|Liberce]] a [[Hejnice]]),<ref>Krajský archiv Libereckého kraje, 1946</ref> tento záměr zmařila.

Ve městě pokračujepokračovala (rokv 2016)21. století například výroba [[Obuv|obuvi]] (BOTAS a.s.),<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=|titul=BOTAS Skuteč|url=http://www.botas.cz/Text/Static/Kontakt|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> [[Kamenivo|kameniva]] (Granita s.r.o.)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Granita Skuteč|url=http://www.granita.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref>, [[Textil|textilu]] (SINTEX a.s.)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=SINTEX, výrobní závod Skuteč|url=http://www.sintex.cz/index.php?c=menu&id=115|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> a menší firmy, včetně obchodů a služeb.

Město Skuteč je zřizovatelem Senior Centra pro zajištění sociální pomoci starým a zdravotně postiženým občanům s domovem pro seniory, osoby se zdravotním postižením a s pečovatelskou službou v terénu.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Senior Centrum Skuteč|url=http://www.scskutec.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref> Skuteč má vlastní [[Obecní policie|Městskou policii]] se smluvní působností i na území měst [[Luže]] a [[Proseč]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Městská policie Skuteč|url=http://www.mestskapolicie.estranky.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-12|poznámka=Působnost na území měst: Skuteč, Luže, Proseč.}}</ref> a provozuje útulek pro psy.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Městský útulek pro psy Skuteč|url=https://www.utulek-skutec.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-15}}</ref>

Významná je činnost [[Sbor dobrovolných hasičů|Sboru dobrovolných hasičů]] Města Skutče, založeného v roce [[1875]], s technickým zázemím požární zbrojnice v ulici Rubešova. V roce 2000 získal ocenění v podobě praporu „Bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospěchu".

* Boží muka; - malámalé sakrální stavba;stavby v ulici Vilibalda Svobody (nad železničním přejezdem), u cesty ke koupališti, u polní cesty nad retenční vodní nádrží pod Zbožnovem.

* Budova Městského úřadu ve Skutči, vPalackého čelenáměstí (jižní části Palackého náměstístrana). Původní dům byl zakoupen v roce [[1810]] a nejprve přestavěn v roce [[1878]] na [[Obecná škola|obecnou]] a později měšťanskou školu. Od [[1930–1939|30. let 20. století]] byla budova používána pro [[Administrativa|administrativu]] městského úřadu. V roce [[1940]] byla provedena dostavba balkonu na průčelí, které je osově řešeno a zakončeno malou [[Atikové patro|atikou]] s letopočtem přestavby a s částečně vnořenými elektrickými hodinami v místě, kde byla původně ozdobná [[Rozeta (architektura)|rozeta]].<ref name=":3" />

* Budova bývalého okresního soudu a berního úřadu, vPalackého čelenáměstí (severní (dolnístrana) části Palackého náměstí. Na místě dnešní budovy stávala v letech 1507 - 1848 tzv. stará radnice, která byla v roce 1849 zbořena. V roce 1852 byla v pseudogotickém stylu podle návrhu Františka Schmoranze z Chrudimi postavena budova nových okresních úřadů sídlících ve Skutči, v objektu byla i věznice. V poválečných letech 20. století byl objekt přebudován na domov mládeže dnes již zrušené střední školy oděvní.

* Budova bývalého okresního úřadu, Palackého náměstí (východní strana). Původně zájezdní hostinec „U Zlatého kohouta" byl v roce 1907 rekonstruován na kanceláře okresního zastupitelstva a budově se začalo pomístně říkat „parlament".

* DěkanstvíBudova děkanství a bývalá fara v parku u Tyršovy ulice. Pozdně renesanční budova děkanátu se zachovala v [[Barokní architektura v Česku|barokní]] přestavbě. V [[1950–1959|50. letech 20. století]] byla zbořena obranná zeď kolem děkanství i s barokní bránou se sochou Panny Marie (socha se nalézá v depozitáři městského muzea). Podobný osud stihl i nedalekou barokní sochu Sv. Vavřince. Ohroženo bylo i barokní schodiště do děkanského chrámu se sochami Sv. Václava a Sv. Ludmily nahoře a pomníkem s křížem dole, z důvodu údajného plánu na rozšíření ulice. Schodiště, i když tehdy neudržováno, bylo zachováno budoucím generacím, odstraněn však byl velký litinový kříž Božího těla, stojící nedaleko na hlavním náměstí proti staré škole (dnes budova Městského úřadu). Duplikát tohoto kříže dosud stojí v malém parku na náměstí v nedaleké [[Proseč u Skutče|Proseči u Skutče]].

* Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého, plocha Palackého náměstí;. vytvořenaVytvořena v neobarokním stylu z pískovce, motivem ke stavbě byla již v 50. letech 20. století zničená původní kašna. Autorem výtvarného návrhu kašny a uprostřed ní stojící sochy sv. Jana Nepomuckého je akademický sochař Michal Moravec. Originálním řešením byla realizace sochy v roce 2000, kterou před zraky veřejnosti na místě vytvářeli studenti Střední školy kamenické a sochařské v Hořicích.

* Kostel sv. Matouše, Štěpánov (část obce),. vážeVáže se k němu [[pověst]] o zvonu: Sedlák Jantala ze Štěpánova vyoral na poli hrnec peněz. Pán [[Rychmburk|Rychmburka]] mu jej však sebral, ale peníze, ukryté na hradě, se samy od sebe přesýpaly, a tak se jich chtěl pán zbavit. Naložil peníze na vůz, ale koně s ním nemohli pohnout. Nezbylo než zavolat sedláka Jantalu, který na svém voze peníze bez problémů odvezl. Ze svého bohatství pak sedlák Jantala obdaroval obec Štěpánov [[zvon|zvonem]], který při zvonění volá: „Jantala mě vyoral.“

* Kostel [[Svatý Václav|sv. Václava]], [[Lažany (Skuteč)|Lažany]] (část obce). je zZ románské doby se zachovanými románskými prvky, zejména ve věži a chóru. Kostel byl vystavěn na místě staršího sakrálního objektu, později snad ztratil farní statut a stal se hřbitovní kaplí pro rychmburské pány. V severní kapli byla založena krypta, ve které byl v roce 1572 pohřben Zdeněk Berka z Dubé a Lipé, jeden z majitelů [[Rychmburk|Rychmburského panství]], který proslul svoji krutostí ke své dceři Markétě. Podle pověsti ji nechal zazdít nejprve v kostele v Janovičkách, kam jí místní pastevci nosili ze soucitu jídlo, a proto se rozhodl ji zazdít na hradě Rychmburk. Při rekonstrukci hradu v době první Československé republiky se v gotickém výklenku hradu skutečně našly lidské kosti.

* [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]], též sousoší Nanebevzetí Panny Marie, plocha Palackého náměstí;. Sloup byl v roce [[1765]] zhotoven v [[Praha|Praze]] a pro nedostatek finančních prostředků byl ve Skutči teprve v roce [[1815]] - [[1820]] sestaven Vítem Čermákem z nedaleké Chrasti.<ref name=":3" /> Podstavec sloupu má dvě části, nejníže u země je osmiboká základna a na ní navazuje průměrem užší část s křížovým půdorysem, na jejichž ramenech stojí sochy. Na severní straně je to socha [[Svatý Václav|sv. Václava]], na východní socha [[Sv. Josef|sv. Josefa]] s [[Ježíš Kristus|Ježíškem]] v náručí, na jižním rameni socha [[Sv. Florián|sv. Floriana]] a na západním socha [[Sv. Ludmila|sv. Ludmily]]. Uprostřed stoupá nad sochami pilíř v provedení kupovitých mraků, které zdobí hlavy [[Anděl|andělů]]. Na vrcholu sloupu je hadem ovinutá zeměkoule, na které je se svatozáří provedená socha [[Maria (matka Ježíšova)|sv. Panny Marie Neposkvrněné]]. Její [[svatozář]] zdobí dvanáct pěticípých hvězd, čelní částí směřuje k jihu. Na podstavci je umístěn reliéf původního, tzv. [[Vartenberkové|vartenberského]], znaku Skutče a nápis ''„Nákladem Společného Miestienstwa Roku 1820"'', celková výška sloupu činí devět metrů. V letech [[1860]], [[1897]], [[1938]] a [[1991]] byl Mariánský sloup opravován. V roce [[2016]] získalo Město Skuteč dotaci od [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]] a příspěvek [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury ČR]] na obnovu nemovité [[Kulturní památka České republiky|kulturní památky]]. Restaurováním Mariánského sloupu je sledováno zabránění procesů samovolné koroze vlivem okolního prostředí a zajištění dochované historické hodnoty kulturní památky. Sochy jsou restaurovány v ateliéru.<ref name=":15" />

* Městské museum, Rybičkova ulice, čp. 364;. původněPůvodně tzv. Práškova vila věnovaná městu, s expozicemi obuvnictví, kamenictví a památníkem hudebního skladatele Vítězslava Nováka.

* Památník obětem nesvobody v letech 1948 - 1989; Tyršova ulice, park před budovou děkanství, Tyršova ulice. V roce [[1994]] slavnostně odhalený symbolický žulový památník stejného provedení jako pomníky na tzv. hrobodomech v bývalé osadě [[Ležáky]], vypálené v době II. světové války.

* Pamětní deska [[František Rubeš|Františka Jaromíra Rubeše]], Palackého náměstí,. důmDům čp. 144;, pomístně nazýván Rubešův dům, kde spisovatel, básník a soudní úředník v letech 1851 - 1853 žil a také v roce 1853 zemřel, u jeho hrobu na městském hřbitově stojí od roku 1856 pomník věnovaný jeho ctiteli.

* Pamětní deska Marie Hrdé, Komenskéhona náměstí, budovabudově základní školy;, nápisKomenského nanáměstí. Žulová leštěná pamětní leštěnédeska žulovés descenápisem připomíná bývalou žákyni pocházející z vypálené [[Ležáky|osady Ležáky]].

* Pamětní deska [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrique Masaryka]], Heydukovana ulice,domě čp. 436;, leštěnáHeydukova žulováulice. Žulová leštěná deska je umístěna na domě, kde profesor Tomáš Garrique Masaryk, pozdější první prezident [[První republika|Československé republiky]], profesor Tomáš Garrique Masaryk přednášel dne 15.8.1906 o [[Karel Havlíček Borovský|Karlu Havlíčkovi Borovském]]. Deska byla znovu odhalena 28. 10. 1990, v minulosti dvakrát nuceně sejmuta. Tomáš G. Masaryk ve Skutči přednášel celkem třikrát, naposledy krátce před vypuknutím I. světové války.

* Pamětní deska hudebního skladatele [[Vítězslav Novák|Vítězslava Nováka]], budovana Městskéhobudově městského muzea;, leštěnáRybičkova žulováulice. Žulová deska s reliéfem hudebního skladatele Vítězslava Nováka. Deska byla odhalena v roce [[1955]] na domě, kde skladatel zemřel.

* Pomník hudebního skladatele [[Václav Jan Tomášek|Václava Jana Tomáška]], Heydukovav ulice, parkparku před budovou Komerční banky;, bronzováHeydukova bustaulice. naBronzová žulovém sloupubusta z roku 1998 na žulovém sloupu.

* Pomník obětem [[III. světová válka|III. světové války]], Komenskéhov náměstí, parkparku před základní školou (severní část), Komenského náměstí.

* Pomník obětem [[III. světová válka|III. světové války]], Komenskéhov náměstí, parkparku před základní školou (jižní část), Komenského náměstí.

* Rodný dům hudebního skladatele Václava Jana Tomáška (1774–1850) s pamětní deskou, Tomáškovana ulice,domě čp. 508, Tomáškova ulice.

* Socha sv. Jana Nepomuckého z roku [[1747]], ulice Vítězslava Nováka, ve výklenku domu č.p. 43;, přenesenaulice zVítězslava mostuNováka. vPůvodně hornípřenesena částiz Palackéhokamenného náměstímostu přes potok Jordánek do ulice Vítězslava Nováka (dříve Masarykova, mosttéž Nádražní a Žďárecká). Most byl ve 2. polovině 19. století zbourán a socha byla postavena na okraj ulice mezi dvě lípy, později umístěna do výklenku domu.

* Socha sv. Antonína Paduánského z roku [[1815]] u kostela Božího Těla, rozhraní Smetanovy ulice a náměstí Smila Flašky z Pardubic.

* Zvěřinův dům, dnes restaurace a penzion „U Palečků", ulice Vítězslava Nováka;. původněPůvodně pozdně gotická měšťanská stavba z první poloviny 16. století s dochovaným kamenným portálem vstupních dveří do objektu, pravděpodobně nejstarší dům ve městě, žil v něm Jan Zvěřina (1877 - 1953), který odkázal městu sbírku obrazů, dnes uložených v městském muzeu. Po roce 1990 dům rozsáhle rekonstruován na restauraci a navazující penzion „U Kamenné studny".

Za existence města docházelo k rozšiřování působností městských [[Instituce|institucí]], včetně městských práv i zapojení obyvatel města do jeho správy. V průběhu let se na rozvoji a chodu města podílelo mnoho [[Osobnost|osobností]] z řad narozených ve Skutči i jeho nových [[Obyvatelstvo Česka|obyvatel]]. Mnozí byli významnými tvůrci v oblasti [[Kultura|kultury]].[[Soubor:Skuteč, CZ161202-004.jpg|náhled|Historická pamětní deska hudebního skladatele a pedagoga Václava Jana Křtitele Tomáška (1774-1850) nad vstupem do rodného domu ve Skutči; jméno hudebního skladatele nese festival klasické hudby „Tomáškova a Novákova hudební Skuteč"|159x159pixelů]]

*[[Soubor:Skuteč, CZ121104-003.jpg|náhled|upright=0.8|Pamětní deska hudebního skladatele a pedagoga Vítězslava Nováka (1870-1949) na budově Městského muzea ve Skutči; jméno hudebního skladatele nese festival klasické hudby „Tomáškova a Novákova hudební Skuteč"|204x204pixelů]][[Rafael Kubelík|Rafael Kubelík (1914 Býchory u Kolína - 1996 Švýcarsko)]], světově proslulý dirigent, také houslista a hudební skladatel, v roce [[1942]], ve svých 28 letech, byl jmenován po [[Václav Talich|Václavu Talichovi]] uměleckým ředitelem České filharmonie. Udržoval časté kontakty s hudebním skladatelem [[Vítězslav Novák|Vítězslavem Novákem]], za ním zajížděl do Skutče, zejména v průběhu válečných let II. světové války dokonce na jízdním kole.<ref>Václav Daněk: Vzpomínky, Praha 1944</ref>

* Tíhový bod [[Česká gravimetrická síť|České gravimetrické sítě]], původně vyznačený v dlažbě žulovou deskou<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zeměměřičský úřad: Mapa bodových polí|url=http://bodovapole.cuzk.cz/_tbpOutput.aspx?id=V%2bzYeVPaBjk8ntfgBljRoM0FXQ90ClvEWxpwU%2f8ppezEQ6gWuuIvL%2fryiUzQHkAgXaLppw3G4nA%3d|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-24|poznámka=Tíhový bod Skuteč}}</ref> v ulici Československé armády (zhruba na úrovni sportovní haly).

Vznik letiště se pojí s událostmi v [[Evropa|Evropě]] ve [[1930–1939|30. letech 20. století]], především s vojenským ohrožením [[První republika|Československa]] se strany tzv. [[Třetí Říše|Třetí říše]]. Na skutečském návrší Humperky v lokalitě Žďárecké a na katastrálním území obce [[Předhradí (okres Chrudim)|Předhradí]] v části Dolívka, někdy označované jako vzdálenější lokalita Šenkýřka, bylo vybráno tehdejší [[Československá armáda|Československou armádou]] území s vhodným terénem pro výstavbu základny pro posilové letecké jednotky zahraničních armád. V roce [[1937]] byla zahájena výstavba letištní plochy a technického zázemí pro personál letiště. Současně v prosinci téhož roku započala nedaleko letiště, na konci ulice Vilibalda Svobody, výstavba strojírny pro předpokládaný opravárenský servis [[Letecký motor|leteckých motorů]]. Stavbu realizovala v soukromém podnikatelském záměru firma LAS, z řad bývalých zaměstnanců firmy [[Walter (automobilka)|Walter v Jinonicích]] a později Autfit v Praze pocházelo technické vedení firmy, které mělo zkušenosti s přesnou strojírenskou prací, včetně leteckých motorů. Po dostavbě tovární haly v roce [[1938]] nejprve zahájilo z nakupovaných součástí montáž [[Jízdní kolo|jízdních kol]]. Stavba letiště byla dokončena až následující rok [[1939]], ve kterém také došlo k [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německé okupaci Čech, Moravy a Slezska]] (zbytku bývalého Československa). Nové letiště bylo obsazeno letectvem německé armády ([[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]), která realizovala dostavbu provozních budov pro účely leteckých škol dislokovaných v [[Pardubice|Pardubicích]].<ref name=":3" /> Po vypuknutí [[II. světová válka|II. světové války]] byl od roku [[1942]] zahájen i opravárenský servis motorů pro německou brannou moc ([[Wehrmacht]]) ve firmě LAS až do osvobození Československa v květnu roku [[1945]].<ref name=":3" />