Václav Koranda mladší: Porovnání verzí

Roku 1454 stal se v Praze [[Bakalář|bakalářem]], čtyři roky poté [[Mistr|mistrem]] [[Sedm svobodných umění|svobodných umění]]. Roku 1460 byl zvolen [[Děkan|děkanem]] Karlovy univerzity. Ve funkci byl potvrzen i přes hlasitý odpor Václava Křižanovského. Roku 1462 sebyl zvolen rektorem a stal se členem českého poselstva krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] k papeži do [[Řím]]a. Jeho úkolem bylo získat od papeže [[Pius II.|Pia II.]] souhlas s [[Basilejská kompaktáta|basilejskými kompaktáty]]. Toho Koranda ovšem nedosáhl. Po návratu celé jednání v Římě popsal ve spise. Na univerzitě poté získal hodnost [[Rektor Univerzity Karlovy|rektora]]. Své náboženské, utrakvistické stanovisko hájil v četných polemikách, mj. s [[Hilarius Litoměřický|Hilariem Litoměřickým]] a [[Jošt z Rožmberka|Joštem z Rožmberka]]. Roku 14711470 byl podruhé zvolen rektorem a roku 1471 administrátorem utrakvistické církve, když nahradil [[Jan Rokycana|Jana Rokycanu]]. Roku 1478 Koranda do Prahy svolal sněm utrakvistických šlechticů, který zřídil [[Utrakvistická konzistoř|konzistoř]] s Korandou v čele, která zahájila tažení zejména proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]]. Roku 1489 byl z vedení konzistoře odvolán, na jeho místo nastoupil biskup [[Augustin Luciani]]. Roku 1513 byl opět zvolen rektorem. Náboženské polemiky a traktáty své doby uspořádal do sborníku ''Korandův manuálník''.