Tučapy (okres Uherské Hradiště): Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Značky: editace z Vizuálního editoru možné problémové formulace
V neděli 9.11. 1913 se slavilo 50 let trvání kaple a byly posvěceny dva kříže -kamenný kříž v horní části vesnice darovala rodina Fryštákova a dřevěný kříž u kaple,který věnovala rodina Soukalíkova.
 
'''4.5 Přírodní památka [[Koukolky]]'''<p>Nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště byla oblast v roce 2002 prohlášena za přírodní památku, evidenční číslo 2183.</p>Představuje enklávu lučních porostů a bývalých pastvin s teplomilnou florou a faunou v druhy rostlin, z nichž některé se zde vyskytují již na jediné lokalitě .Rozloha je 1,36 ha.Nadmořská výška je od 260 do 290 metrů nad mořem. Jedná se o východní svah.Informační cedule uvádí výskyt těchto rostlinných druhů. Lokalita byla vyhlášena v kategorii přírodní památka v roce 2002. V tomtéž roce proběhla první likvidace náletových dřevin a sečení travnatých ploch. Lokalita je součást honitby, nenachází se zde žádné myslivecké zařízení. Území je využíváno k procházkám zejména obyvateli Tučap.Občasné návštěvy nepředstavují pro území zátěž.
 
Louky a pastviny na jihovýchodním okraji Chřibů, asi 0,5 km od obce Tučapy. Území tvoří svah pod zemědělskými terasami s převážně východní až severovýchodní orientací v nadmořské výšce 260 - 290 metrů. Terén je značně nerovný díky sesuvům v minulém století.<p>Geologie - Podklad tvoří zlínské souvrství račanské jednotky magurského flyše charakteristické střídáním pískovců zčásti vápnitých a pískovců glaukonitických.</p><p>Geobotanicky náleží území do zóny karpatské ostřicové dubohabřiny.Flora -</p>( Luční společenstvo je z hlediska zastoupení travin charakteristické výskytem válečky Luční. Z ohrožených rostlinných druhů zde nalezneme vstavač osmahlý a vstavač vojenský, kozinec vičencovitý, vyskytuje se zde hvězdnice chlumní. V území je i značný podíl křovin, nejčastěji zde roste svída krvavá, růže šípková, hloh nebo ptačí zob obecný.
 
Vzhledem k rozloze lokality bylo doporučeno sečení celé lokality najednou, a to jedenkrát ročně v období květen- červen.)
 
'''5.Budování v obci'''
 
'''5.1 Škola'''
 
Pro venkovský lid bývaly do roku 1774 v českých zemích jen školy farní.Děti chodily pěšky do školy v Boršicích. Škola v Boršicích byla malá a chatrná.Než aby tučapští občané dávali peníze na novou školu v Boršicích, rozhodli se postavit si vlastní školu.Zemská školní rada v Brně stavbu povolila.Stavební kámen získali občané v Huménkách ze starých základů bývalé tvrze.Dne 25.6.1883 byl položen základní kámen.Ještě téhož roku byla stavba dokončena. Dne 2.9.1884 začalo vyučování. Prvním učitelem byl Bartoloměj Beneš, který zde působil od roku 1884 do roku 1891.Zemská školní rada povolila od roku 1921 dvoutřídní školu, ale stále s jednou učebnou.V roce 1934 byla provedena nadstavba školní budovy. V roce 1965 byla dvoutřídní škola pro stále klesající počet žáků změněna na jednotřídní. Veškeré vyučování bylo od 1. září 1976 zrušeno.Děti docházeli do školy Polešovic.<ref name=":0" />
 
'''5.2 Kulturní dům'''
 
V akci "Z" byla postavena budova kulturního sálu s pohostinstvím a obchodem Jednota. Stavba trvala v letech 1972-1975.
 
'''5.3 Silnice'''
 
V roce 1890 se začala stavět silnice z Boršic do Tučap. Silnice vedla kolem hluboké zmoly, říkalo se jí "Cikánova zmola". V květnu 1935 byly zasazeny při okresní silnici od Boršic do Tučap konečníky a kilometrovníky. V červnu začalo spravování silnice na horním konci. V tomtéž roce bylo dokončeno budování silnice z Tučap do Vážan, kterou budoval Uherskohradišťský okres. Roku 1945 byla vybudována kanalizace a poté byly vydlážděny silnice a cesty.
 
'''5.3.1 Doprava'''
 
Zásobování palivem a potravin do obchodů se konávaly koňskými nebo kravskými potahy.Spojení s okresním městem se vzhledem k velké vzdálenosti (12 km) uskutečnilo jen zřídka a to jen koňskými potahy. Hospodyně chodili pěšky na trh do Uherského Hradiště, někdy do Bzence. Přes pole k vlakovému nádraží v Nedakonicích vedl chodník,za deštivého počasí špatně schůdný. V letech 1925 se objevily na silnicí první autobusy soukromých majitelů, kryté plachtami.Jezdili mezi Uherským Hradištěm a Buchlovicemi. V letech 1929 - 1931 dojížděl i z Tučap autobus soukromého majitele denně do Uherského Hradiště a několikrát denně do Nedakonic.Další autobus jezdil přes Boršice, na zastávku do Boršic lidé chodili pěšky. Pravidelná doprava státním autobusem byla zahájena 1. ledna 1952.
 
'''5.4 Vodovod'''
 
V roce 1906 Tučapy zřídily jeden u nejstarších vodovodů okresu Uherské Hradiště.
 
'''5.5 Telefon a Rozhlas'''
 
V roce 1942 byl v naší obci zřízen telefon. Hovorna byla v hostinci. V roce 1981 bylo v obci 11 telefonních stanic. V prosinci 1947 byl zahájen provoz rozhlasu. Po obci bylo napojeno šest amplionů. Tím skončilo oznamování vyhlášek a nařízení bubnováním.
 
'''7. Kultura'''
 
Společenské akce na vesnici řídili dva stárci - mladší a starší, které si chasa zvolila . Povinností stárek bylo starat se o mše za nemocné a o výzdobu křížů. K povinnosti stárků náleželo pořádání veselic a stavění máje.
 
7.1 Hlavní kulturně-historické události či tradice
 
K vedení pochodu při Velikonočním klepání jsou ustanoveni žáci,kteří vycházejí Základní školu. Tzv. stárci neklepou,ale mají v rukou odznak k udržování pořádku.<ref name=":0" /> Zvyk klepání na Velikonoce trvá v Tučapech dodnes. Začíná na Zelený čtvrtek a končí v poledne na Bílou sobotu
 
Kulturní život v roce 1936 - náboženské slavnosti 1.svaté přijímání,procesí na Velehrad k 1050 výročí smrti svatého Metoděje,druhé procesí,na svatého Marka prosebný průvod do polí, v květnu prosebný průvod do polí za vyprošení deště,divadlo,přednášky - pro hospodyňky a o chovu drobného
 
Konec žní se oslavovalo "dožatou", ale jen u větších sedláků. Obecní dožínkové slavnosti od konce 1.světové války pořádal místní hasičský sbor. Po socializace obce roku 1950 převzalo pořádání Jednotné zemědělské družstvo. Naposledy se konaly v roce 1964.<ref name=":0" />
 
Hody se v obci slavily od začátku 20. století vždy po svátku Všech svatých, říkalo se jim Dušičkové. Hlavním pořadatelem hodové veselice po roce 1919 byl Hasičský sbor. Po roce 1945 začaly být pořádány hody s právem.Před hody si chasa zvolila dva stárky, jejichž funkční období bylo celoroční.
 
V roce 1965 výstava grafiky [[Bér Júlia|Julie Bérové-Šimíkové.]]
 
Při oslavách 870 let první zmínky o obci v roce 2001 byly vysvěceny obecní symboly - prapor a znak.
 
V roce 2000 byla obec oceněna Modrou stuhou za společenský život v obci v rámci soutěže [[Vesnice roku]] v rámci regionu Zlínského kraje.
 
'''7.1 Divadlo'''
 
První divadelní hrou v roce 1920 bylo drama - Černý kříž v lese. Poté se téměř každoročně střídala divadla s různou tematikou. V prosinci 1940 zavítala do obce divadelní společnost,která sehrála 11 divadelních her a 2 pohádky.V letech 1920 -1958 vylo celkem sehráno 73 divadelních představení.<ref name=":0" />
 
'''7.2.Kino'''
 
V roce 1948 bylo zřízeno zvukové kino. Promítání probíhalo v hostinci do roku 1952. Pak bylo kino zrušeno. V roce 1965 bylo zařízení kina přeneseno do zdejší školy.V dalších letech nebyly plány návštěvnosti splněny, v domácnostech přibylo televizorů a provoz kina byl zrušen.
 
'''8.Obyvatelstvo'''
 
Ke dni 28.8. 2006 zde žilo 237 obyvatel
* [[Matouš Bartoň]] (1865–???), starosta obce, zemský poslanec
* [[Bedřich Beneš Buchlovan]]
* Julie Bérová Šimíková
* Jaroslav Kaňovský
* Tomáš [[Tomáš Fryšták|Fryšták]]
57

editací