Tučapy (okres Uherské Hradiště): Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Značky: editace z Vizuálního editoru možné problémové formulace
1.3 Archeologie
 
Po stránce archeologické nebyl katastr obce Tučap dosud prozkoumán.Je známo jen několik nálezů ze 13. a 14. století. Na parcele číslo 46 bylo nalezeno 10 pazourkových paleolitických nástrojů rázu aurignackého. Z toho byly 2 nožíky, 1 šipka, 5 škrabadel a 2 úlomky. Jedna nádobka sivé barvy 9,5 cm výšky a tři pokličky téže kultury z doby knížecí a železný srp ostře lomeného tvaru s protáhlým rovným koncem. Nálezy jsou uloženy ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Vlastivědný sborník|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1941|počet stran=|strany=63|isbn=}}</ref> Na rozhraní Humének a Panských byly vykopány základy panské tvrze s různou železnou industrií a kostrovými hroby. V roce 1939 byl v blízkosti tvrze v kulturních vrstvách se středověkými střepy vykopán depot tří velkých železných srpů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Vlastivědný sborník|vydání=1942|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
== Historie ==
'''2.Historie'''
 
Tučapy patří mezi nejstarší obce okresu Uherské Hradiště. Zpočátku podléhala obec panství Spytihněvskému, později panství velehradskému. Velehradský klášter svěřoval panství v Tučapech různým šlechtickým rodům, v držení Tučap se jich vystřídala celá řada.<ref name=":0" /> První písemná zmínka o obci se vyskytuje v nadační listině z roku 1131 k nově postavenému kostelu sv. Václava v Olomouci, vydané biskupem [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]]. Listina rozděluje majetek olomoucké diecéze, k probošství Spytihněvskému příslušel i majetek vesnic, tedy i obce Tučapy.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Uherskohradišťsko|vydání=|vydavatel=Muzejní a vlastivědná společnost|místo=Brno|rok=1992|počet stran=|strany=|isbn=80-85048-39-6}}</ref>
 
'''2.1.Nejstarší záznamy'''
'''2.1.1 Archiv'''
 
Obecní archiv ze starších dob není žádný. Nejstarší knihy z minulého století jsou uloženy v Okresním archivu v Uherském Hradišti (protokolní záznamyprotokoly z roku 1827, parcelní protokoly z roku 1828 a záznamy finančního rázu z roku 1891).Starší listiny o výkupech,privilegiích, povinnostech neexistují.Obecní kronika se vede od roku 1930.<ref name=":0" />
 
'''2.1.2 Kronika obce'''
Nejpozději v průběhu 11. století, ale snad již dříve, vznikly další historicky známé vesnice - mezi nimi i Tučapy.<ref name=":1" />V době, z níž pocházejí nejstarší písemné zprávy o obcích tvořících dnešní uherskohradišťský okres,náležela jejich značná část k zeměpanskému majetku,část k majetku církevnímu a jen v menší části území vládli světští feudálové.<ref name=":1" />Od doby husitské získával na Uherskohradišťsku převahu šlechtický majetek, který se v průběhu 15.-16. století konstituoval do několika rozsáhlých velkostatků.<ref name=":1" /> V 16. století stávala v obci tvrz, jejíž symbol se stal základem obecního znaku. K tvrzi patřily tři dvory, takže součástí obecních znaků se staly i symboly vinařství a zemědělství. <ref name=":0" />V 16. století bylo v Tučapech 6 usedlostí.
 
Výpisy z lánského rejstříku velehradského panství z roku 1645 vykazují, že v tomto roce bylo v Tučapech 8 zahradníků. Zahradníci měli stejný počet polí II. a III. třídy ( každý 11 měr 3 ach v každé třídě) a k tomu 7 2/4 achtelu vinohradů.(1 [[achtel]] je 2,5 aru).Výpis vykazuje i pusté statky, které vznikly před rokem 1656.Tyto pusté statky mělo v držení 9 zahradníků. Jejich výměra zabírala 99 měřic 27 achtelů polí II. třídy a také polí III. třídy. V následujícím století dle výpisu z tereziánského katastru velehradského panství z roku 1754 měly Tučapy osadníků mnohem více.19 zahradníků, z nichž každý měl 19 měřic 2 acht polí a vinic, 19 domků na panské půdě, 30 měřic pastvisek,1 měřice 4 achty lesa a množství vinohradů přespolních majitelů.V roce 1785 zde byl zbytek dvora - jedna salaš (ovčírna).<ref name=":2" />Toho roku byl celý zbytek tučapského dvora rozdělen a prodán na svobodiny devíti usedlíkům.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hurt|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Dějiny kláštera na Velehradě II.díl|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Panství se dvůr už nevyplácel. Bývalé stavení dvora bylo rozděleno na 6 chaloupek, říká se jim Ve dvoře. Chrasť (tučapský kopec) koupila při rozdělování zbytku dvora boršická obec na pastviště.<ref name=":0" />
 
Za vlády císaře Josefa II. byly znovu vyměřovány pozemky - Josefský katastr - za účelem rovnoměrného rozvržení berně z půdy a z domů. Výměry z roku 1789 se udávají v jitrech a čtverečních sázích (1 jitro = 56 arů= 3 měřice, 1 čtverečný sáh =3,5 m2metrů čtverečních) :vrchnost vlastnila 51 jiter - 122 pozemků, obec 49 jiter - 426 pozemků, 42 místních majetníků mělo 238 jiter - 1454 pozemků, 44 přespolních majetníků 10 jiter - 7298 pozemků.<ref name=":0" /> Po zrušení Velehradského kláštera 1784 byl zrušen i dvůr v Tučapech, dvůr u Modré a v Babicích. V září 1883 koupil velehradské panství Katolický spolek pro Olomouckou diecezidiecézi a roku 1890 byli do kláštera povoláni jezuité.
 
V době zániku feudálního zřízení v roce 1848 bylo území dnešního okresu Uherské Hradiště rozděleno do šesti panství, tří statků a obvodu magistrátu Uherského Brodu. Tučapy byly součástí panství Velehrad.<ref name=":1" />
Z roku 1141 - Tucapi, 1371 - Tuczapi Prope Poleschowicz, 1669 - Tucžapy, 1718 - Tuzzžiap, 1720 - Tutschapp, 1846 - Tučapy, 1924 - Tučapy<ref name=":1" />
 
O původu jmen několika vesnic pod hradem Buchlovem se vypravuje tato pověst:. Za starých časů se vesničkám neříkalo nijak,byly to jen skupiny chalup a dvorů.Zatoulaný pes hradního pána z Buchlova. Jehodal oblíbenývesnicím pes,jménem Břes se ztratiljména. Zbrojnoši začali psa hledat v Tučapech zvolali : "Tu čapí". Postupně vznikly názvy vesnic Břestek,Tupesy, Zlechov, Střílky, Tučapy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Buchlovan Beneš|jméno=Bedřich|příjmení2=|jméno2=|titul=Buchlovská knížka pověstí|vydání=|vydavatel=Dvorek|místo=Uherské Hradiště|rok=1991|počet stran=46|strany=|isbn=80-900866-0-8}}</ref>
 
'''2.4 Pečeť obce'''
Nejstarší obecní pečeť Tučap pochází z první poloviny 19. století. Byla mosazná o průměru 35 mm. V pečetním poli, lemovaném jemnou linkou, je v barokním štítě vpravo hrozen, vlevo vinařský nůž. Opis -PECZET DIEDINY TUCZAP - je vrouben vavřínovým věncem a mezery mezi slovy jsou vyplněny ornamentem. Vinný hrozen je dokladem pěstování vinné révy v obci
 
3. URBANISMUS
3. URBANISTICKO -ARCHITEKTONICKÁ
 
O starodávné slovanské kolonizaci svědčí dodnes tvar obce - silniční typ. Silniční vsi mají domy seřazeny vedle sebe po obou stranách silnice. Usedlosti vytvářejí nesouvislou domovní frontu. Hospodářské budovy jsou na jedné straně dvora pod společnou střechou s budovami obytnými. Uprostřed obce je malá náves.<ref name=":1" />
Vinohrady- Košťálniska,Stará hora. Louky a pastviska - Hribnička,Kopaniny,Louka dolní,Louka Jaborůvka,Mezi Zmoly,Nad hájem,Od Divoka,Pod Chrastím,Pastvisko dolní,Planě,Rybníček,Seče,Zhrový hájek, U ovčírny,Včelník,Vrchní louka, Vrchní trávník,Vrchní záhumení.<ref name=":0" />
 
Včelínky je pozemek u polešovického lesa Divoka. Každý usedlí - v Tučapech jich bylo 19 - míval včelavčely, a protože každé humno nebylo pro chov včel příhodné,měli tito usedlí společný včelín. Bylo to tak do šedesátých let.<ref name=":3">{{Citace monografie|příjmení=Buchlovan Beneš|jméno=Bedřich|příjmení2=|jméno2=|titul=Zahrada Moravy|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1926|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
Jedné skupině domků se říká Dvůr, pod nimi je studánka, říká se jí Panská studánka a pole Panské. V Tučapech v místech pod kaplí a pod panským dvorkem býval rybník. Pozemku se říká Rybníček. Po roku 1848 se o něj dělí usedlí.Mívali tam vrbové proutí na pletení košů,košin a plotů.<ref name=":3" />
57

editací