Slovanská mytologie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy
m oprava odkazu na rozcestník
Řádek 38:
Zájem o slovanskou mytologii se objevil v raném novověku, když už bylo pohanství až na relikty vymýceno. Jednalo se především o kronikářskou tvorbu, jakou byla německá Kronika Konráda Bothona z roku [[1492]], Kronika česká [[Václav Hájek z Libočan|Václava Hájka z Libočan]] z roku [[1541]] nebo [[Gustinský letopis]] z [[17. století]]. Tato díla však mísí staré prameny s autorskou [[Literární fikce|fikcí]], díky čemuž v tomto směru ztrácejí vědeckou hodnotu.<ref>VÁŇA, Zdeněk, ''Svět slovanských bohů a démonů'', Panorama, Praha 1990, ISBN 80-7038-187-6 s. 19</ref>
V druhé polovině [[19. století]] a na počátku [[20. století|20.]] výzkum dále rozvíjel ruský zastánce [[mytologická škola|mytologické školy]] [[Alexandr Afanasjev]], francouzský [[slavistika|slavista]] [[Louis Léger]] nebo polský slavista [[Aleksander Brückner]], který k tématu přistupoval až příliš skepticky. Na začátku 20. století přispěli k bádání srovnávací lingvisté [[Roman Jakobson]], [[Václav Machek (jazykovědec)|Václav Machek]], Maks Fasmer a v tomto také český [[archeologie|archeolog]] [[Lubor Niederle]]. V druhé polovině na výzkum navázali především ruští badatelé, [[Boris Rybakov]], [[Vjačeslav Vševolodovič Ivanov|Vjačeslav Ivanov]] a [[Vladimir Toporov]].
 
=== České země ===
Řádek 111:
=== Základní mýtus ===
 
Ruští badatelé [[Vjačeslav Vševolodovič Ivanov|Ivanov]] a [[Vladimir Toporov|Toporov]] přišli s teorií základního mýtu, který se týká boje hromovládce a jeho plazího protivníka. Struktura tohoto mýtu má být následující
# [[Hromovládce]] se nachází na vrcholu [[axis mundi|osy světa]] (hory či stromu), případně na nebi se Sluncem a Měsícem a je obrácen do čtyř světových stran
# U kořenů osy světa leží na černé kožešině kosmický had či drak