Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Úvodní foto odpovídající aktuálnímu stavu
mBez shrnutí editace
Řádek 52:
Na místě dnešního kostela stával původně starší románský chrám, který byl založen v roce 1142,<ref name="Poche">Emanuel Poche (věd. red.): ''Umělecké památky Čech 3 [P-Š]'', Praha 1980, s. 300.</ref> a který byl v poslední čtvrtině 13. století zničen. <ref name="Ibidem">Ibidem.</ref>
 
Nedlouho po této nešťastné události byla v letech 1280–1320 vystavěna nová gotická dnes pětilodní [[bazilika]] s trojlodním [[transept]]em, katedrálním polygonálním chórem s [[chórový ochoz|ochozem]] a věncem kaplí. Velmi výrazná je hlavní loď, která je nad boční lodě znatelně vyvýšena. Celková délka chrámu činí 87m87 m.<ref name="pozn1">Charvátová - Hyhlík (pozn. 1), s. 19.</ref>
Jméno stavitele sedleckého chrámu nám není známo, ale je jisté, že byl dobře obeznámen s francouzskými a německými katedrálními stavbami. Zároveň při stavbě zcela respektoval zásady cisterciácké architektury. Chrám, na rozdíl od jiných katedrálních staveb, nemá triforium, dvojvěžové průčelí ani vnější opěrný systém. Nový chrám byl zcela dostavěn během třiceti let, a to díky dostatku finančních prostředků (na pozemcích patřících klášteru se začalo těžit stříbro), které dokázal shromáždit opat [[Heidenreich Sedlecký|Heidenreich]] (opatem 1282–1320).<ref name="Ibide">Ibidem, s. 6.</ref>
 
K další zkáze klášterního kostela v Sedlci došlo během [[Husitství|husitských válek]] roku 1421, kdy byl spolu s klášterem vypálen a opuštěn. Obnovy se dočkal až na konci 17. století. Na začátku 18. století pak byla započata jeho přestavba nejprve architektem [[Pavel Ignác Bayer|Pavlem Ignácem Bayerem]] a pak ve stylu „barokní[[Barokní gotiky“gotika|barokní gotiky]] [[Jan Blažej Santini-Aichel|Janem Blažejem Santinim-Aichlem]].
 
== Přestavba kostela 1700–1708 ==