Ladislav Šaloun: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Pomníky a sochy: - oprava dat a místa pomníků TGM značka: editace z Vizuálního editoru |
→Kariéra: upřesnění, nebyla to od začátku vila; zavádějící odkaz |
||
Řádek 21:
Dále navrhoval průmyslový design (stolní lampy, popelníky, dózy, šperky a šperkovnice), který často vlastnoručně prováděl, nejraději v mědi či keramice. Věnoval se také knižní grafice a navrhoval obálky knih.
Kladl důraz na duchovní význam své tvorby, věnoval se spiritismu a okultním vědám, setkával se k seancím ve sklepě své vily mj. s [[Josef Váchal|Josefem Váchalem]], [[Alfons Mucha|Alfonsem Muchou]], Františkem Bílkem, Janem Konůpkem či Bohuslavem Reynkem.
V letech 1903–1906 působil s polu s Antonínem Slavíčkem jako externí pedagog na soukromé výtvarné škole. V letech 1906 - 1914 byl externím učitelem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.
Účastnil se mnoha sochařských soutěží. K jeho nejvýznamnějším realizacím patří několik pomníků, především [[pomník mistra Jana Husa|sousoší Mistra Jana Husa]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v Praze. Dlouhá léta žil a tvořil na Václavském náměstí.
Šaloun se výrazně podílel na výzdobě pražských secesních budov, [[Obecní dům|Obecního domu]], Pojišťovny Praha na Národní třídě, přístavby Zemské banky Na příkopech a Nádraží císaře Františka Josefa I..
V letech [[1896]]–[[1905]] byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolku výtvarných umělců Mánes]].<ref>[http://svumanes.cz/clenove.html#sh Seznam členů SVU Mánes]</ref>, dále byl členem Jednoty výtvarných umělců, redaktorem časopisu [[Volné směry]] a později časopisu [[Dílo (časopis)|Dílo]]. Jako jeden z mála sochařů uměl psát a teoreticky formuloval své myšlenky a názory. V roce [[1946]] byl jmenován [[národní umělec|národním umělcem]]
== Dílo ==
| |||