Tučapy (okres Uherské Hradiště): Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Značky: editace z Vizuálního editoru možné subjektivní formulace možné problémové formulace
Značky: editace z Vizuálního editoru možné problémové formulace
'''2.Historie'''
 
Tučapy patří mezi nejstarší obce okresu Uherské Hradiště. Zpočátku podléhala obec panství Spytihněvskému, později panství velehradskému. Velehradský klášter svěřoval panství v Tučapech různým šlechtickým rodům, v držení Tučap se jich vystřídala celá řada.<ref name=":0" /> První písemná zmínka o obci se vyskytuje v nadační listině z roku 1131 k nově postavenému kostelu sv. Václava v Olomouci, vydané biskupem Jindřichem Zdíkem. Listina rozděluje majetek olomoucké diecéze, k probošství Spytihněvskému příslušel i majetek vesnic, tedy i obce Tučapy.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Uherskohradišťsko|vydání=|vydavatel=Muzejní a vlastivědná společnost|místo=Brno|rok=1992|počet stran=|strany=|isbn=80-85048-39-6}}</ref>
 
'''2.1.Nejstarší záznamy'''
 
Kolem roku 1131 Tučapy spolu s Veligradem, Kostelany a Ořechovem tvořily panství, které náleželo k probošství Spytihněvskému.<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=Wolny|jméno=Gregor|příjmení2=|jméno2=|titul=Topografie IV.|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Další osudy nejsou po sto let znamenány až do roku 1228, kdy Přemysl Otakar I. ve své darovací listině vymezuje hranice darovaného území klášteru Velehradskému až po Polešovice, tam je uvedeno jméno Tzaplanzan. <ref>{{Citace monografie|příjmení=Schwoy|jméno=František Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Topografie II.|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>Další záznam v roce 1370,kdy pan Dětřich z Moravan přenechal část tučapského panství panu Jarohněvovi z Buchlovic. Majetek tučapského panství vykazoval 3 dvory a 1 tvrz. Tvrz se zapisuje roku 1527 a 1528. Zbytky tvrze byly objeveny v trati Huménky a Panské.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Nekuda|jméno=Vladimír|příjmení2=Unger|jméno2=Josef|titul=Hrádky a tvrze na Moravě|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1981|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Bývaly často zakládány na přírodou chráněném místě. Sídla drobné šlechty jsou s životem a celou strukturou vesnice velmi těsně spjata. Pod pojmem tvrz rozumíme opevněné sídlo drobného šlechtice,které stávalo přímo na vsi nebo v její těsné blízkosti a souviselo zpravidla s hospodářským dvorem. Dvorem rozumíme, komplex budov, obytných i hospodářských. Někdy souvisel dvůr s tvrzí, ale jindy sloužil sám, jako sídlo drobné šlechty.
 
'''2.1.1 Archiv'''
 
Obecní archiv ze starších dob není žádný. Nejstarší knihy z minulého století jsou uloženy v Okresním archivu v Uherském Hradišti (protokolní záznamy z roku 1827, parcelní protokoly z roku 1828 a záznamy finančního rázu z roku 1891).Starší listiny o výkupech,privilegiích, povinnostech neexistují.Obecní kronika se vede od roku 1930.<ref name=":0" />
 
'''2.1.2 Kronika obce'''
2.2.Hlavní vývojové etapy - dějiny
 
V letech 1931 - 1985 vedl kroniku Jaroslav Kaňovský. Za německé okupace bylo nařízeno odevzdat kroniky ke zničení. Jaroslav Kaňovský původní uschoval u manželčiných rodičů ve Stříbrnicích a koupil novou,do které opsal pár méně významných zpráv a tu odevzdal. Za roky 1946 a 1947 záznamy vedl Pavel Pokorník. Po svém návratu do Tučap se vedení kroniky opět ujal Jaroslav Kaňovský. Vedl ji až do roku 1985. Zápis za roky 1986,1990 až 2000 provedl František Hrančík. V letech 1987 - 1989 kroniku vedla Jarmila Křivová. Od roku 2001 do roku 2007 kroniku zapisoval Josef Zbořil. Po něm se vedení kroniky ujala Zuzana Zapletalová.
 
'''2.2.Hlavní vývojové etapy - dějiny'''
 
Počátky osídlení od 10. století měla pro území okresu Uherské Hradiště význam existence dřívějších velkomoravských hradisek. Kolem některých hradisek se v průběhu středohradišťního období dotvářela postupně hustá síť zemědělských sídlišť - vesnic, na něž plynule navazovalo mladší osídlení z 10.-12. století až do první poloviny 13. století.
 
Nejpozději v průběhu 11. století, ale snad již dříve, vznikly další historicky známé vesnice - mezi nimi i Tučapy.<ref name=":1" />V době, z níž pocházejí nejstarší písemné zprávy o obcích tvořících dnešní uherskohradišťský okres,náležela jejich značná část k zeměpanskému majetku,část k majetku církevnímu a jen v menší části území vládli světští feudálové.<ref name=":1" />Od doby husitské získával na Uherskohradišťsku převahu šlechtický majetek, který se v průběhu 15.-16. století konstituoval do několika rozsáhlých velkostatků.<ref name=":1" /> V 16. století stávala v obci tvrz, jejíž symbol se stal základem obecního znaku. K tvrzi patřily tři dvory, takže součástí obecních znaků se staly i symboly vinařství a zemědělství. <ref name=":0" />V 16. století bylo v Tučapech 6 usedlostí.
 
Výpisy z lánského rejstříku velehradského panství z roku 1645 vykazují, že v tomto roce bylo v Tučapech 8 zahradníků. Zahradníci měli stejný počet polí II. a III. třídy ( každý 11 měr 3 ach v každé třídě) a k tomu 7 2/4 achtelu vinohradů.(1 achtel je 2,5 aru).Výpis vykazuje i pusté statky, které vznikly před rokem 1656.Tyto pusté statky mělo v držení 9 zahradníků. Jejich výměra zabírala 99 měřic 27 achtelů polí II. třídy a také polí III. třídy. V následujícím století dle výpisu z tereziánského katastru velehradského panství z roku 1754 měly Tučapy osadníků mnohem více.19 zahradníků, z nichž každý měl 19 měřic 2 acht polí a vinic, 19 domků na panské půdě, 30 měřic pastvisek,1 měřice 4 achty lesa a množství vinohradů přespolních majitelů.V roce 1785 zde byl zbytek dvora - jedna salaš (ovčírna).<ref name=":2" />Toho roku byl celý zbytek tučapského dvora rozdělen a prodán na svobodiny devíti usedlíkům.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hurt|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Dějiny kláštera na Velehradě II.díl|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Panství se dvůr už nevyplácel. Bývalé stavení dvora bylo rozděleno na 6 chaloupek, říká se jim Ve dvoře. Chrasť (tučapský kopec) koupila při rozdělování zbytku dvora boršická obec na pastviště.<ref name=":0" />
 
Za vlády císaře Josefa II. byly znovu vyměřovány pozemky - Josefský katastr - za účelem rovnoměrného rozvržení berně z půdy a z domů. Výměry z roku 1789 se udávají v jitrech a čtverečních sázích (1 jitro = 56 arů= 3 měřice, 1 čtverečný sáh =3,5 m2) :vrchnost vlastnila 51 jiter - 122 pozemků, obec 49 jiter - 426 pozemků, 42 místních majetníků mělo 238 jiter - 1454 pozemků, 44 přespolních majetníků 10 jiter - 7298 pozemků.<ref name=":0" /> Po zrušení Velehradského kláštera 1784 byl zrušen i dvůr v Tučapech, dvůr u Modré a v Babicích. V září 1883 koupil velehradské panství Katolický spolek pro Olomouckou diecezi a roku 1890 byli do kláštera povoláni jezuité.
 
V době zániku feudálního zřízení v roce 1848 bylo území dnešního okresu Uherské Hradiště rozděleno do šesti panství, tří statků a obvodu magistrátu Uherského Brodu. Tučapy byly součástí panství Velehrad.<ref name=":1" />
 
První světová válka postihla i Tučapy. V obci byly vylepeny mobilizační vyhlášky, které určovaly nástup mužů do války. Z obce do války odešlo 85 mužů. Během čtyřleté války nastoupilo vojenskou službu z Tučap 107 mužů ve věku od 18 do 50 let. Nastal nedostatek peněz, obec dostala předpis výkupu obilí a hovězího dobytka pro armádu. V říjnu roku 1915 dostala obec předepsané dodat pro armádu 300 q žita, 200 q pšenice a 100 q brambor. Předpisy dávek se stále zvětšovaly. Občané se bránil, postrachem se pro ně staly rekvizice až šestkrát ročně. Ceny potravin a oblečení rostly, byly zavedeny příděly potravin. V roce 1916 byla nařízena rekvizice všech mosazných a měděných předmětů (kliky, hmoždíře, kotle) ke zpracování a výrobě vražedných nástrojů. Z vojáků,kteří v letech 1917 - 1918 dostali dovolenou, se mnozí na frontu nevrátili. Ukrývali se na půdách, ve stodolách a v lesích. Z Tučap položilo život ve válce 18 vojáků a 4 občané zůstali nezvěstní. Na jejich památku byl postaven pomník. Rakousko- Uherská říše se rozpadla a 28.10.1918 byl Československý stát prohlášen za samostatný.<ref name=":0" /> Legionáři z Tučap - Botlík Josef 3.pluk, 12.rota,Rusko - Holoubek Metoděj ,Rusko - Malík Cyril 35. pluk,6.rota, střelec,Itálie - Němeček Jan, 2. dělostřelecká divize,Rusko, v odboji KSČ Staré Město vězněn v letech 1939-1945 - Zbořil František 39.pluk,střelec, Itálie.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Čoupek|jméno=Jiří|příjmení2=Paule|jméno2=Otakar|titul=Českoslovenští legionáři - rodáci a občané okresu Uherské Hradiště 1914-1920|vydání=|vydavatel=Státní okresní archiv|místo=|rok=2000|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>  První roky po válce vládla v republice bída a nezaměstnanost.
 
V březnu 1939 překročila německá armáda hranice naší republiky, Adolf Hitler donutil vládu vydat rozkaz ke kapitulaci našeho vojska. Ze svobodné republiky se stal protektorát Čechy a Morava. Začal se organizovat odboj. V Tučapech byla místní skupina ustavena v květnu 1940, k dispozici měla dobře uschované zbraně a střelivo. Vše se však prozradilo a tak došlo k zatýkání a věznění 6 našich občanů. Nedostávalo se potravin a průmyslového zboží. Byl zaveden přídělový systém na lístky. V roce 1942 odebralo německé vojsko ze zdejšího kostela oba zvony. Na nucené práce do Říše bylo odesláno 28 mužů a 4 ženy. Dne 28.dubna 1945 se rumunská vojska přibližovala od Polešovic a Vážan do Tučap. V podvečer byla naše vesnice úplně obsazena vítězným vojskem. K prvnímu slavnostnímu shromáždění se občané sešli 3. května, při čemž provedli volbu 12 členů Národního výboru. Na počest osvobození byla 6.května uspořádána slavnost stavění máje s proslovem, básněmi a hudbou. Z německých věznic a koncentračních táborů se kromě jednoho vězně všichni vrátili.<ref name=":0" /> Jeho jméno bylo připsáno na Památník padlých v 1.světové válce.V roce 1953 proběhla měnová reforma. Všechny peníze byly vyměněny za nové.Byly zrušeny potravinové lístky a zaveden volný nákup
 
'''2.3 Název obce Tučapy'''
 
Kdy a z čeho vzniklo jméno naší obce nelze přesně určit. Je původu slovanského z 10. století.
 
Z roku 1141 - Tucapi, 1371 - Tuczapi Prope Poleschowicz, 1669 - Tucžapy, 1718 - Tuzzžiap, 1720 - Tutschapp, 1846 - Tučapy, 1924 - Tučapy<ref name=":1" />
 
O původu jmen několika vesnic pod hradem Buchlovem se vypravuje tato pověst: Za starých časů se vesničkám neříkalo nijak,byly to jen skupiny chalup a dvorů.Zatoulaný pes hradního pána z Buchlova. Jeho oblíbený pes,jménem Břes se ztratil. Zbrojnoši začali psa hledat. Postupně vznikly názvy vesnic Břestek,Tupesy, Zlechov, Střílky, Tučapy.
 
'''2.4 Pečeť obce'''
 
Nejstarší obecní pečeť Tučap pochází z první poloviny 19. století. Byla mosazná o průměru 35 mm. V pečetním poli, lemovaném jemnou linkou, je v barokním štítě vpravo hrozen, vlevo vinařský nůž. Opis -PECZET DIEDINY TUCZAP - je vrouben vavřínovým věncem a mezery mezi slovy jsou vyplněny ornamentem. Vinný hrozen je dokladem pěstování vinné révy v obci
 
3. URBANISTICKO -ARCHITEKTONICKÁ
 
O starodávné slovanské kolonizaci svědčí dodnes tvar obce - silniční typ. Silniční vsi mají domy seřazeny vedle sebe po obou stranách silnice. Usedlosti vytvářejí nesouvislou domovní frontu. Hospodářské budovy jsou na jedné straně dvora pod společnou střechou s budovami obytnými. Uprostřed obce je malá náves.<ref name=":1" />
 
3.1 '''Budovy'''
 
První obyvatelé se usadili v místech nynějšího dolního konce vesnice. K trvalému pobytu je udržely pozemky panských dvorů. příbytky upravili z dřeva a hlíny. Dříve se domy označovaly domovními znameními nebo vývěsními štíty podle řemesel a cechů majitelů. Soupis domů se uskutečnil z příkazu Marie Terezie v roce 1750. V naší obci značení začalo od Boršic. První dům po levé straně silnice byl označen číslem 1. Číslování postupně pokračovalo po levé straně až po číslo 26, tam překročilo číslování na pravou stranu vesnice a pokračovalo číslem 27 opačným směrem až k číslu 35. Statistika z roku 1750 potvrzuje, že v té době bylo v Tučapech 35 rodinných domků. V průběhu dalších dvou století vyrostla další stavení, která dostala další čísla. Již v době, kdy byl u nás zaváděn Josefínský katastr, bylo u nás ve skutečnosti více čísel, více domů než bylo úředně zjištěno. Mnoho domů mělo více než jedno číslo, bydleli tam tzv. hofeři. Takže v seznamu z roku 1789 je zapsáno v Tučapech 49 čísel, ale roku 1820 už jen 45 domovních čísel. Od začátku 20. století se ke stavbě domů užívalo hliněných cihel, zvaných vepřovice. Krytinou střechy byla sláma. Těchto doškových chaloupek bylo v roce 1930 v Tučapech šest, poslední byla zbořena v roce 1932. Původně mělo obydlí jen jednu místnost,později byla část místnosti oddělena a určena pro přípravu jídel.V dalších letech se stavěla vpředu jizba, za ním malá tmavá kuchyně,pak komůrka a chlévy pro dobytek. Vedle jizby zůstával průjezd do dvora.Později se nad nekrytým průjezdem stavěly kůlny pod společnou střechou celého stavení.Někde za dvorem bývalo humno.Na pokraji humna stávala stodola,za ní bylo humno vysázeno ovocnými stromy.Jizba mívala dvě malá okna a nízký strop.Podél stěn,na kterých visely obrázky svatých, stávaly lavice a v rohu stůl. Na kachlových kamnech s pecí spávaly děti.Nad postelí viselo bidlo na šaty a kožichy. Na další oblečení byly truhlice a kostny. Kamna i pec se vytápěly z kuchyně, v ní byl koutek zvaný ohniště a nad ním otevřený komín, v něm se udilo maso.Kouř unikal otvory, říkalo se jim dymník.<ref name=":0" />
 
Počet domů letech 1834 -48 domů, 1869- 75 domů,1900 - 86 domů, 1921 -87 domů, 1930-114 domů.<ref name=":1" />
 
Domky byly nízké s malými okénky s jednou seknicí. Domky bývaly zdobené malůvkami kolem oken a na žudru. Poslední žudro už bez malůvek bylo na domě číslo 10, který byl roku 1972 zbořen. Na jeho místě byl postaven obchod Jednota.
 
Po roku 1945 se začalo v obci více budovat. Bylo postaveno 9 nových rodinných domků a obecní dům MNV. U starých domků v předních částech byla úzká okna nahrazována trojdílnými a čtyřdílnými. Omítka přední strany byla nabarvena dvěma i třemi barvami. před okny byly upraveny květinové zahrádky. Komory byly upraveny na obývací místnost, chlévy byly zrušeny a přebudovány na koupelny a prádelny.
 
3.2 '''Názvy tratí'''
 
Floriány, Obecniska, Horky, Roviny, Ludiny, Hajné, Huménko, Panské, Krajina, Vinohrad, Kučovánky, Oujezdy, Desátkoví, Záhumenice, Chrástí, Klínky, Padělky, Stará hora, Koščálniska, Seča, Rybníky, Grefty.<ref name=":1" />
 
Seznam tratí z roku 1789: Pole - Desátkové,Hladiše,Horky, Jaborůvky, Klínek,Kopaniny,Košťálniska,Krátina,Kukulky, Mezi Smolky, Nad Hájem,Nad louky, Nivky, Od Chrasti,Od Divoka,Od Stříbrnic, Oujezdy, Oujezd od Chrastí, Padělky, Pod studnou, Vinohrádky, Vrchní louky, Výbytky,Vyhnašov,Záhumenice.
 
Vinohrady- Košťálniska,Stará hora. Louky a pastviska - Hribnička,Kopaniny,Louka dolní,Louka Jaborůvka,Mezi Zmoly,Nad hájem,Od Divoka,Pod Chrastím,Pastvisko dolní,Planě,Rybníček,Seče,Zhrový hájek, U ovčírny,Včelník,Vrchní louka, Vrchní trávník,Vrchní záhumení.<ref name=":0" />
 
Včelínky je pozemek u polešovického lesa Divoka. Každý usedlí - v Tučapech jich bylo 19 - míval včela, a protože každé humno nebylo pro chov včel příhodné,měli tito usedlí společný včelín. Bylo to tak do šedesátých let.<ref name=":3">{{Citace monografie|příjmení=Buchlovan Beneš|jméno=Bedřich|příjmení2=|jméno2=|titul=Zahrada Moravy|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1926|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
Jedné skupině domků se říká Dvůr, pod nimi je studánka, říká se jí Panská studánka a pole Panské. V Tučapech v místech pod kaplí a pod panským dvorkem býval rybník. Pozemku se říká Rybníček. Po roku 1848 se o něj dělí usedlí.Mívali tam vrbové proutí na pletení košů,košin a plotů.<ref name=":3" />
 
== Památky ==
== Osobnosti ==
* [[Matouš Bartoň]] (1865–???), starosta obce, zemský poslanec
* [[Bedřich Beneš Buchlovan]]
* Julie Bérová Šimíková
* Jaroslav Kaňovský
* Tomáš [[Tomáš Fryšták|Fryšták]]
 
== Další fotografie ==
57

editací