Vincent van Gogh: Porovnání verzí

Odebráno 69 bajtů ,  před 3 lety
→‎Život a dílo: Takhle to je uznáváno.
(→‎Život a dílo: To byla zcela nepravdivá verze, proto smazána.)
(→‎Život a dílo: Takhle to je uznáváno.)
[[Soubor:Vincent Willem van Gogh 128.jpg|thumb|left|''[[Slunečnice (obraz)|Slunečnice]]'' [[Arles]], [[1888]] (Neue Pinakothek, Mnichov)]]
 
Na jaře [[1886]] van Gogh odjel do Paříže, kam se přestěhoval ike sesvému svýmbratrovi bratrem TheemTheovi; sdíleli domečekbyt na [[Montmartre|Montmartru]],. kdeZde se Vincent potkal s malíři [[Edgar Degas|Edgarem Degasem]], [[Camille Pissarro|Camillem Pissarrem]], [[Émile Bernard|Émilem Bernardem]], [[Henri de Toulouse-Lautrec|Henrim de Toulouse-Lautrecem]] a [[Paul Gauguin|Paulem Gauguinem]]. Objevil [[impresionismus]], oceňoval jeho použití světla a barvy, avšak kritizoval „nedostatek sociálního cítění“. Je třeba poznamenat, že van Gogh si připadal spíše jako [[postimpresionismus|postimpresionista]]. Zvláště se mu ale líbila technika zvaná [[pointilismus]], který zanechal výrazné stopy i na jeho vlastním stylu. Van Gogh také používal doplňující se [[kontrastní barvy]] (zejména [[modrá|modrou]] a [[oranžová|oranžovou]]), aby tak zvýraznil nádheru každé z nich. Odtud pochází poznámka z jednoho jeho dopisu: „Chci používat barvy, které navzájem kontrastují, aby každá z nich zářila ještě výrazněji, aby kontrastovaly jako muž se ženou.“
 
Když se Goghovi život s bratrem ve městě ukázal jako špatně snesitelný, v roce [[1888]] Paříž opustil a odstěhoval se do [[Arles]] ([[Bouches-du-Rhône]]). Ozdobil zde svůj „žlutý dům“ a vytvořil sérii známých kreseb se slunečnicemi. Byl ohromen zdejší krajinou a doufal, že zde najde či vytvoří novou uměleckou skupinu. Ze všech jeho nadějí jediný [[Paul Gauguin]], jehož zjednodušená schémata barev a tvarů (známé jako [[synkretismus]]) van Gogha přitahovaly. Poté Vincent Paula pozval k sobě a Paul neodmítl. Obdiv byl vzájemný a Gauguin namaloval van Gogha malujícího slunečnice. Přesto však jejich setkání skončilo hádkou. Žil s prostitutkou.
 
Van Gogh trpěl psychickou poruchou, (možná způsobenou [[absint]]em,. jinéJiné zdroje však uvádějí, že netrpěl psychózou, ale [[Ménierova nemoc|Ménierovou nemocí]]). aPo údajněhádce s Gauguinem si 23. prosince 1888 uřízl kustéměř levéhocelé uchalevé ucho, které následovně umyl a zabalené přenechal na vrátnicidonesl jedné z jeho bývalých prostitutek. Gauguin odjel v [[prosinec|prosinci]] [[1888]]prostitutce. Podle téze publikované autory Ritou Wildegansovou a Hansem Kaufmannem v knize „Van Goghovo ucho: Paul Gauguin a pakt mlčení“ byla jeho psychická porucha způsobena otravou olovem, arsenem a kadmiem obsažených v jeho barvách.[http://www.lemonde.fr/culture/article/2009/05/05/van-gogh-rebondissement-dans-l-affaire-de-l-oreille-coupee_1188898_3246.html]
 
Jeden ze slavných van Goghových obrazů (''Ložnice v Arles''), používá světlou žluť a nebývalé perspektivní efekty, kterými líčí vnitřek ložnice. Odvážné vynechávaní linií je často připisováno jeho psychickému stavu. Jediná malba, kterou kdy v životě prodal (''Červené vinice''), byla vytvořena v roce 1888. Nyní je vystavena v [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškinově]] muzeu v Moskvě.