Komi (jazyk): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Úprava parametrů infoboxu |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 21:
}}
'''Komijský jazyk''' (''коми кыв'', ''komi kyv'') - komijština - je spolu udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Obyvatelstvo hovořící tímto jazykem žije převážně v Komijské republice v oblasti povodí řeky Vyčegdy a podél horního toku řeky Kamy a jejích přítoků.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Hausenberg|jméno=Anu-Reet|titul=The Uralic Languages|editoři=Daniel Abondolo|vydavatel=Routledge|místo=London and New York|rok=1998|kapitola=Komi|strany=249-275|isbn=0-415-08198-X}}</ref> Republika se nachází na severozápadě Ruské federace a po sčítání lidu v roce 2002 se uvádělo necelých půl milionu obyvatel (komi-permských 125 tis., komi-zyrjanských - 293 tis. a Yaz'va - 15 tis.).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Dobó|jméno=Attila|titul=The Finno-Ugric World|editoři=György Nanovfszky|vydavatel=Teleki László Foundation|místo=Budapest|rok=2004|kapitola=The Komi - A historical overview|strany=103-105|isbn=963 7081 01 1}}</ref>
Komijský jazyk má tři dialekty: komi-permský, komi-zyrjanský a Yaz'va. Komi-permským dialektem se hovoří severní části oblasti, dialekty komi-zyrjanským a Yaz'va v jižní části oblasti. Současné varianty jazyka odrážejí jak vliv přírodních faktorů, tak i pohyb obyvatel, nicméně rozdíly mezi dialekty jsou velmi malé. Rozdělení na uvedené dialekty má především administrativní a územní příčiny, v jazykové rovině je podepřeno pouze přízvukem ve větě – dialekt komi-zyrjanský je bez přízvuku, komi-permský má morfologický, Yaz'va fonologický.<ref name=":0" />
Nejstarší písemné texty v komijštině jsou ze 14. století a jsou spojovány s křesťanstvím. Písmo vycházelo z klasických řeckých, aramejských a staroslověnských písmen a bylo používáno až do 17. století, poté je nahradila azbuka.<ref name=":0" />
== Fonologie ==
V komijském standardním jazyce je 33 základních hlásek – 26 souhlásek a 7 samohlásek.<ref name=":0" />
=== Samohlásky ===
Samohlásky jsou obvykle rozlišovány na přední, střední a zadní, na labializované (zaokrouhlené) a nelabializované (nezaokrouhlené), a na vysoké, středové a nízké.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Šefčík, PhD.|jméno=PhDr. Ondřej|titul=Fonetika, fonologie|periodikum=Úvod do studia jazykovědy|vydavatel=E-learning na FF MU - Masarykova univerzita|url=https://elf.phil.muni.cz/elf3/mod/book/view.php?id=61596|datum vydání=|datum přístupu=4.2.2017}}</ref> K popisu komijského systému samohlásek stačí 4 určující rysy: vysoké a nízké, přední a zadní (dialekt Yaz'va však distribuci zčásti odlišnou):
{| class="wikitable"
! colspan="3" |Komi-permský + komi zyrjanský
|-
|
|ï
|u
|-
|
|
|
|-
|
|
|
|}
{| class="wikitable"
! colspan="4" |Yaz'va
|-
|
|
|
|
|-
|
|
|ө
|
|-
|
|
|
|
|-
|
|
|
|<ref name=":0" />
|}
=== Souhlásky ===
Současný komijský systém souhlásek zahrnuje 26 nativních souhlásek a ještě další souhlásky (c), (f), (x) přejaté z ruštiny.
{| class="wikitable"
|
|'''Bilabiály'''
|'''Labiodentály'''
|'''Dentály'''
|'''Post-alveoláry'''
|'''Palatály'''
|'''Veláry'''
|-
|'''Nazály'''
|m
|
|
|
|n<sup>j</sup>
|
|-
|'''Plozivy neznělé'''
|
|
|
|
|t<sup>j</sup>
|
|-
|'''Plozivy znělé'''
|
|
|
|
|d<sup>j</sup>
|
|-
|'''Afrikáty neznělé'''
|
|
|(c)<sup>*</sup>
|
|č<sup>j</sup>
|
|-
|'''Afrikáty znělé'''
|
|
|
|<s>č</s>
|<s>č</s><sup>j</sup>
|
|-
|'''Frikativy neznělé'''
|
|(f)<sup>*</sup>
|
|
|š<sup>j</sup>
|(x)<sup>*</sup>
|-
|'''Frikativy znělé'''
|
|
|
|
|ž<sup>j</sup>
|
|-
|'''Laterály'''
|
|
|
|
|l<sup>j</sup>
|
|-
|'''Vibranty'''
|
|
|
|
|
|
|-
|'''Aproximanty'''
|
|
|
|
|
|
|}
<nowiki>*</nowiki>přejaté z ruštiny<ref name=":0" />
== Abeceda ==
Varianty komijského jazyka mají shodnou abecedu, která zahrnuje všechna písmena ruské abecedy a navíc další dvě písmena: ï a ë. Ve 30. letech 20. století proběhl pokus o přechod na latinskou abecedu, ale byl sovětskými úřady potlačen.<ref name=":0" />
{| class="wikitable"
|A а
|Б б
|В в
|Г г
|Д д
|Е e
|-
|Ё ё
|Ж ж
|З з
|И и
|Й й
|К к
|-
|Л л
|М м
|Н н
|О о
|П п
|Р р
|-
|С с
|Т т
|У у
|Ф ф
|X x
|Ц ц
|-
|Ч ч
|Ш ш
|Щ щ
|Ъ ъ
|Ы ы
|Ь ь
|-
|Э э
|Ю ю
|Я я
|<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Azbuka|periodikum=Datakabinet.cz|url=http://www.datakabinet.cz/cs/Vyukove-materialy-a-data/Jazyk-a-jazykova-komunikace/Vyukove-tabulky/Azbuka.html|datum přístupu=4.2.2017}}</ref>
|Ϊ ï
|Ë ë
|}
== Gramatika ==
V jazykovědě se rozlišuje celkem 5 typů jazyků (izolační, aglutinační, flektivní, introflektivní a polysyntetický). Každý jazyk obsahuje určité rysy z různých typů, některý typ však vždy převažuje.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Šefčík, PhD.|jméno=PhDr. Ondřej|titul=Typ jazyků, typologie|periodikum=Úvod do studia jazykovědy|vydavatel=E-learning na FF MU - Masarykova univerzita|url=https://elf.phil.muni.cz/elf3/mod/book/view.php?id=68360|datum přístupu=25.1.2017}}</ref> Komijština je jazyk aglutinační, stejně jako ostatní uralské jazyky.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Abondolo|jméno=Daniel|titul=The Uralic Languages|editoři=Daniel Abondolo|vydavatel=Routledge|místo=London and New York|rok=1998|kapitola=Introduction|strany=1-42|isbn=0-415-08198-X}}</ref>Tento typ jazyka má bohatou flexi a velké množství pádů, vyskytuje se zde často tzv. vokalická harmonie – vokály koncovek se připodobňují některé z vlastností vokálu předchozího.<ref name=":1" />
=== Podstatná jména ===
Komijská podstatná jména definujeme těmito morfologickými kategoriemi: číslo, pád a osoba.<ref name=":0" />
=== Číslo ===
V jazyce existují dvě gramatické kategorie: jednotné číslo (singulár) a množné číslo (plurál). Množné číslo se získává skloňováním jednotného čísla. Příponou množného čísla je u komi-zyrjanštiny „-jas, -jёs“, u komi-permštiny „-(j)ez, -e“, u Yaz'va „-joz“.<ref name=":0" />
=== Přivlastňovací přípony ===
Přivlastňovací přípony jsou přidávány na konec podstatných jmen buď před nebo po pádové příponě v závislosti na konkrétním případě.
{| class="wikitable"
|Osoba
obas
|Přípona
|Osoba
|Přípona
|-
| colspan="2" |Singulár
| colspan="2" |Plurál
|-
|1
| -ёj
|1
| -nïm
|-
|2
| -ïd
|2
| -nïd
|-
|3
| -ïs
|3
| -nïs
|}
<ref name=":0" />
=== Pády ===
Jednotlivé dialekty jazyka mají různý počet pádů. Komi-permština jich má 24, komi-zyrjanština 17 a Yaz'va 15. Pádové přípony jsou přidávány na konec až za příponu vyjadřující mluvnické číslo, např. č<sup>j</sup>oj-jas-këd.
Tabulka pádových přípon:
{| class="wikitable"
!
!Komi-permština
!Komi-zyrjanština
!Yaz'va
|-
|nominativ
|<nowiki>-Ø</nowiki>
|<nowiki>-Ø</nowiki>
|<nowiki>-Ø</nowiki>
|-
|genitiv
|<nowiki>-vën</nowiki>
|<nowiki>-lën</nowiki>
|<nowiki>-lan</nowiki>
|-
|ablativ
|<nowiki>-viš</nowiki><sup>j</sup>
|<nowiki>-lïš</nowiki><sup>j</sup>
|<nowiki>-liš</nowiki><sup>j</sup>
|-
|dativ
|<nowiki>-vë</nowiki>
|<nowiki>-lï</nowiki>
|<nowiki>-lө</nowiki>
|-
|akuzativ
|<nowiki>-Ø, -ës</nowiki>
|<nowiki>-Ø, -ës</nowiki>
|<nowiki>-Ø, -өs</nowiki>
|-
|instrumentál
|<nowiki>-ën</nowiki>
|<nowiki>-ën</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|-
|komitativ
|<nowiki>-kët</nowiki>
|<nowiki>-këd</nowiki>
|<nowiki>-kөt</nowiki>
|-
|abessiv
|<nowiki>-tëg</nowiki>
|<nowiki>-tëg</nowiki>
|<nowiki>-tөg</nowiki>
|-
|konsekutiv
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-la</nowiki>
|<nowiki>-la</nowiki>
|-
|inessiv
|<nowiki>-ïn</nowiki>
|<nowiki>-ïn</nowiki>
|<nowiki>-өn</nowiki>
|-
|elativ
|<nowiki>-ïš</nowiki><sup>j</sup>
|<nowiki>-ïš</nowiki><sup>j</sup>
|<nowiki>-iš</nowiki><sup>j</sup>
|-
|illativ
|<nowiki>-ë</nowiki>
|<nowiki>-ë</nowiki>
|<nowiki>-ө</nowiki>
|-
|aproximativ
|<nowiki>-van</nowiki><sup>j</sup>
|<nowiki>-lan</nowiki><sup>j</sup>
|<nowiki>-l</nowiki><sup>j</sup>an<sup>j</sup>
|-
|egressiv
|<nowiki>-š</nowiki><sup>j</sup>an<sup>j</sup>
|<nowiki>-š</nowiki><sup>j</sup>an<sup>j</sup>
|<nowiki>-š</nowiki><sup>j</sup>an<sup>j</sup>
|-
|prosekutiv
|<nowiki>-ët</nowiki><sup>j</sup>
|<nowiki>-ëd</nowiki>
|<nowiki>-өt</nowiki>
|-
|transitiv
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-ti</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|-
|terminativ 1
|<nowiki>-ë</nowiki><s>č</s><sup>j</sup>
|<nowiki>-ë</nowiki><s>č</s><sup>j</sup>
|<nowiki>-ө</nowiki><s>č</s><sup>j</sup>
|-
|terminativ 2
|<nowiki>-vi</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|-
|superessiv
|<nowiki>-vïn</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|-
|superlativ
|<nowiki>-vë</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|-
|sublativ
|<nowiki>-viš</nowiki><sup>j</sup>
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|-
|perlativ
|<nowiki>-vët</nowiki><sup>j</sup>
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|-
|superterminativ
|<nowiki>-vë</nowiki><s>č</s><sup>j</sup>
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|-
|komparativ
|<nowiki>-š</nowiki><sup>j</sup>a
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|}
<ref name=":0" />
== Stupňování přídavných jmen ==
Komparativ se tvoří pomocí koncovky ''-<s>č</s>їk'' (v komi-permštině ''-žїk'', v Yaz'vě ''-<s>č</s>ik/-<s>č</s>ig''). Superlativ se tvoří většinou přidáním slova ''med'' nebo ''med-š<sup>j</sup>a'', někdy také zdvojením konstrukce pomocí elativu. Záporný komparativ se tvoří přidáním koncovky k negativní částici ''abu''. Komparativ se občas může vytvořit i z příslovcí nebo dokonce i ze sloves.
{| class="wikitable"
|Komparativ
|Záporný komparativ
| colspan="3" |Superlativ
|-
|vo<s>č</s>=<s>č</s>їk
|abu=<s>č</s>їk mič<sup>j</sup>a
|med+jon
|med-š<sup>j</sup>a jon
|jon-їš<sup>j</sup> jon
|}
<ref name=":0" />
== Číslovky ==
{| class="wikitable"
!Číslo
!Komi-permština
!Komi-zyrjanština
|-
|1
|öти
|ӧтік, öти
|-
|2
|кык
|кык
|-
|3
|куим
|куйм
|-
|4
|нёль
|нёльöт
|-
|5
|вит
|вит
|-
|6
|квайт
|квайт
|-
|7
|сізым
|сізым
|-
|8
|кӧкямыс
|кӧкямыс
|-
|9
|ӧкмыс
|ӧкмыс
|-
|10
|дас
|дас
|}
<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Lexical minimum numerals|periodikum=Komi-Zyrian language|vydavatel=Croton|url=http://www.croton.su/en/lexminimum/kpv/numerals.html|datum přístupu=4.2.2017}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Lexical minimum numerals|periodikum=Komi-Permyak language|vydavatel=Croton|url=http://www.croton.su/en/lexminimum/koi/numerals.html|datum přístupu=4.2.2017}}</ref>
== Zájmena ==
Zájmena mohou být rozdělena podle jejich funkce na prosubstantiva, proadjektiva a pronumera.<ref name=":0" />
{| class="wikitable"
! colspan="2" |Singulár
|-
|мe
|já
|-
|тэ
|ty
|-
|сійö
|on, ona, ono
|-
! colspan="2" |Plurál
|-
|ми
|my
|-
|ті, тiйö
|vy
|-
|найö
|oni, ony, ona
|}
<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Lexical minimum pronoun|periodikum=Komi-Permyak language|vydavatel=Croton|url=http://www.croton.su/en/lexminimum/koi/pronoun.html|datum přístupu=4.2.2017}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Lexical minimum pronoun|periodikum=Komi-Zyrian language|vydavatel=Croton|url=http://www.croton.su/en/lexminimum/kpv/pronoun.html|datum přístupu=4.2.2017}}</ref>
{| class="wikitable"
!
!Já
!My
|-
|Nominativ
|me
|mi
|-
|Akuzativ
|menë
|mijanës
|-
|Ablativ
|menš<sup>j</sup>ïm
|mijanlïš<sup>j</sup>
|}
<ref name=":0" />
Přivlastňovací zájmena jsou zastupována osobními zájmeny v nominativu, genitivu a ablativu a vztažnými zájmeny v genitivu a ablativu.
{| class="wikitable"
|menam jort
|můj přítel
|-
|as-la-nïm kerka
|náš vlastní dům
|}
<ref name=":0" />
Ukazovací zájmena rozlišují mezi objekty bližšími (''tajë, tačëm'') a vzdálenějšími (''sijë, sečëm''). Při zastupování substantiv k sobě mohou připojit koncovku plurálu a pádu, ne však osoby (''ta-ïn, tajë-jas-lën'').<ref name=":0" />
Záporná zájmena se tvoří pomocí záporné částice ''n<sup>j</sup>(e)/n<sup>j</sup>i''. Pokud zájmena zastupují substantiva, tak se skloňují.<ref name=":0" />
== Slovesa ==
Určitý tvar slovesa tvoří tyto gramatické kategorie – osoba, číslo, čas a způsob. Komi-zyrjanština rozlišuje ještě aktivní rod.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Rédei|jméno=Károly|titul=The Uralic Languages|editoři=Denis Sinor|vydavatel=E. J. Brill|místo=Leiden, New York, København, Köln|rok=1988|kapitola=Die Syrjänische Sprache|strany=111-130|isbn=90 04 07741 3}}</ref>
Infinitivy jsou tvořeny připojením koncovky ''-nï''. Zápor se tvoří pomocí záporového slovesa nebo záporné částice.<ref name=":0" />
Indikativ má pět časů (''prézens, futurum, imperfektum, perfektum a pluskvamperfektum'').
{| class="wikitable"
! colspan="7" |Příklad časování slovesa – munnї ("jet") - komizyrjanština
|-
! rowspan="2" |Osoba
! colspan="2" |Prézens
! colspan="2" |Futurum
! colspan="2" |Imperfektum
|-
!pozitiv
!negativ
!pozitiv
!negativ
!pozitiv
!negativ
|-
! colspan="7" |Singulár
|-
|1.
|mun-a
|o-g mun-Ø
|mun-a
|o-g mun-Ø
|mun-i
|e-g mun-Ø
|-
|2.
|mun-an
|o-n mun-Ø
|mun-an
|o-n mun-Ø
|mun-i-n
|e-n mun-Ø
|-
|3.
|mun-ë
|o-z mun-Ø
|mun-as
|o-z mun-Ø
|mun-i-s/mun-i-Ø
|e-z mun-Ø
|-
! colspan="7" |Plurál
|-
|1.
|mun-am
|o-g(ë) mun-ëj
|mun-am
|o-g(ë) mun-ëj
|mun-i-m
|e-g(ë) mun-ëj
|-
|2.
|mun-annїd/mu-nad
|o-n(ë) mun-ëj
|mun-annїd/mu-nad
|o-n(ë) mun-ëj
|mun-i-nnїd
|e-n(ë) mun-ëj
|-
|3.
|mun-ënї
|o-z mun-nї
|mun-asnї
|o-z mun-nї
|mun-i-snї
|e-z mun-nї
|}
{| class="wikitable"
! rowspan="2" |Osoba
! colspan="2" |Perfektum
! colspan="2" |Pluskvamperfektum
! colspan="2" |Imperativ
|-
!pozitiv
!negativ
!pozitiv
!negativ
!pozitiv
!negativ
|-
! colspan="7" |Singulár
|-
|1.
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|mun-ëma vël-i
|abu mun-ëma vël-i
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|-
|2.
|mun-ëmїd
|abu mun-ëmїd
|mun-ëmїd vël-i(-n)
|abu mun-ëmїd vël-i(-n)
|mun-Ø
|e-n mun
|-
|3.
|mun-ëm(a)
|abu munëm(a)
|mun-ëm(a) vël-i
|abu mun-ëm(a) vël-i
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|-
! colspan="7" |Plurál
|-
|1.
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|mun-ëmaëš<sup>j</sup> vël-i(-m)
|abu mun-ëmaëš<sup>j</sup> vël-i(-m)
|mun-amë(j)
|o-g(ë) munëj
|-
|2.
|mun-ëmnїd
|abu munëmnїd
|mun-ëmnїd vël-i(-d)
|abu mun-ëmnїd vël-i(-d)
|mun-ë(j)
|e-në mun-ëj
|-
|3.
|mun-ëmaëš<sup>j</sup>
|abu munëmaëš<sup>j</sup>
|mun-ëmaëš<sup>j</sup> vël-i(-nї)
|abu mun-ëmaëš<sup>j</sup> vël-i(-nї)
|<nowiki>-</nowiki>
|<nowiki>-</nowiki>
|}
<ref name=":0" />
== Odkazy ==
| |||