Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 202:
| svazek = 93
| poznámka = Résumé německy s. 135-136.
}}</ref>pro kterou v roce 1893 (11.2.1893) vytvořil právní rámec zákon o vyvlastňování k úpravě assanačníhoasanačního obvodu královského hlavního města Prahy.<ref>{{Citace monografie
| jméno =
| příjmení =
Řádek 231:
| svazek = 93
| poznámka = Résumé německy s. 126-134.
}}</ref> Asanace se měla dotknout zásadně židovského města [[Josefov (Praha)|Josefova]] a části [[Staré Město (Praha)|Starého Města]] a přilehlých oblastí Vltavského nábřeží Na Františku směrem ke [[Anežský klášter|Anežskému klášteru]]. Kritici radikální asanace lapidárně popisují rozsah, zdůvodnění, finanční a právní mechanismy v knize Pražské ghetto v závěrečné kapitole s výstižným názvem Konec ghetta (tak zněl i český překlad vítězného projektu asanace) "...Týkalo se této čáry: od Vltavy Platnéřskou ulicí, Linhartským nám., za radnicí čp. 13 a 21-I., rovnou čarou rynkem, Dlouhou třídou, Rámovou a Haštalskou ulicí přes č-pčp. 761 a 764-I. Eliščinou třídou k mostu...."<ref>{{Citace monografie
| příjmení = HERRMANN,
| jméno = Ignát.
Řádek 314:
| issn = 0418-5129
| jazyk = česky
}}</ref> Obavy o likvidaci historické části Prahy aktivizovaly odpůrce radikální asanace mezi laickou i odbornou veřejností. Jednou z iniciativ proti radikáníradikální asanaci bylo 28. ledna 1900 založení [[Klub Za starou Prahu|Klubu Za starou Prahu]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = http://www.zastarouprahu.cz/historie/prvni-leta. In: Klub Za Starou Prahu
| vydavatel = Klub Za Starou Prahu