Jefferson Davis: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidání kategorie Američané velšského původu
obě ženy do ib (+drobné info o té 2.); frmt
Řádek 1:
{{infobox - osoba
|obrázek = President-Jefferson-Davis.jpg
|popisek = [[Mathew Brady]]: Jefferson Davis}}
|choť = Sarah Knox Tayolorová<br />Varina Howellová}}
 
'''Jefferson Finis Davis''' ([[3. červen|3. června]] [[1808]], [[Fairview (Kentucky)|Fairview]], [[Kentucky]] – [[6. prosinec|6. prosince]] [[1889]], [[New Orleans]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] politik, v letech [[1853]]-[[1857]] [[Ministerstvo války Spojených států amerických|ministr války]] a především první a jediný [[prezident]] [[Konfederované státy americké|Konfederovaných států amerických]].
 
== Mládí ==
Řádek 13 ⟶ 14:
== Důstojník a senátor ==
 
[[26. únor]]a [[1845]] se znovu oženil a to za [[Varina HowellHowellová|Varinu HowellAnne Howellovou]], o 18 let mladší dceru z [[Mississippi (stát)|mississipské]] plantážnické rodiny. V letech [[1846]] až [[1847]] se zúčastnil jako důstojník [[mexicko-americká válka|mexicko-americké války]], při níž vynikl svou odvahou a byl postřelen do nohy. Zachary Taylor se mu po konci války omluvil za svůj předchozí negativní postoj a prohlásil, že jeho dcera byla lepším soudcem než on sám.
 
V roce [[1847]] se stal [[Senát Spojených států amerických|senátorem]] za [[Mississippi (stát)|Mississippi]]. Patřil mezi odpůrce [[kompromis z roku 1850|kompromisu z roku 1850]]. V roce 1851 byl opět zvolen senátorem, ale za krátkou dobu svůj mandát složil a neúspěšně kandidoval na guvernéra Mississippi. Ve volbách jej porazil [[Henry Stuart Foote]] o 999 hlasů.
 
Poté podporoval prezidentskou kandidaturu [[Franklin Pierce|Franklina Pierce]] a po jeho zvolení se stal v letech [[1853]] až [[1857]] sekretářem ministerstva války. Od roku 1857 byl opět senátorem.
Řádek 23 ⟶ 24:
Ačkoliv byl nejprve odpůrcem odtržení jižanských států od Unie, změnil po zvolení [[Abraham Lincoln|Abrahama Lincolna]] svůj názor a [[21. leden|21. ledna]] [[1861]] oznámil odtržení státu [[Mississippi (stát)|Mississippi]]. V průběhu [[Americká občanská válka|Americké občanské války]], přesněji v období od [[18. únor]]a [[1861]] až do [[10. květen|10. května]] [[1865]] byl prezidentem [[Konfederované státy americké|Konfederovaných států amerických]].
 
=== Útěk a kapitulace ===
 
2. dubna [[1865]] se prezident Davis a všichni členové Konfederační vlády přesunuli z hlavního města Konfederace, [[Richmond]]u, do [[Danville (Virginie)|Danville]], které bylo vyhlášeno novým hlavním městem Konfederace .<ref name="rfr1">Ivan Brož, Hvězdy proti hvězdám, Americká občanská válka 1861 – 1865, Nakladatelství Epocha 2009, ISBN 978-80-87027-33-2, str. 292</ref>. Poté, co generál Lee podepsal 9. dubna 1865 [[kapitulace|kapitulaci]], přesídlila vláda s prezidentem Davisem do [[Greensboro]] v [[Severní Karolína|Severní Karolíně]], kde tábořilo torzo jižanské armády pod vedením generála [[Joseph E. Johnston|Josepha E. Johnstona]]. Davis nadále prosazoval požadavek vést boj do posledního muže, ale pro své plány již nenašel širší podporu u vlády a zbytku armády. Davis a členové vlády pak pokračovali na koních směrem do [[Texas]]u, ale nakonec už jen bezcílně putovali sem a tam jihem USA. Jednotliví ministři postupně tuto zvláštní karavanu opustili až zůstal jen Davis a ministr pošt generál [[John H. Reagan]]. Davis byl nakonec zadržen až 10. května [[1865]] nedaleko Irwinville v [[Georgie|Georgii]] a okamžitě odvezen do [[Fort Monroe]].<ref name="rfr1" /> O rok později je obviněn ze zrady.
 
== Poslední léta života ==