Vysoká škola: Porovnání verzí

Přidáno 1 559 bajtů ,  před 3 lety
Malá aktualizace (počet a další).
(Drobné aktualizace (počet, detaily).)
(Malá aktualizace (počet a další).)
}}</ref> vzdělávací [[instituce]] poskytující [[terciární vzdělávání]]. Jedná se o nejvyšší článek vzdělávací soustavy. [[Student]]i a [[Učitel|pedagog]]ové vysoké školy tvoří [[akademická obec|akademickou obec]]. Vysoká škola je jediná instituce, která má právo udělovat [[akademický titul|akademické tituly]]. Vysoké školy mohou být děleny na univerzitní a neuniverzitní. Univerzitní vysoké školy ([[univerzita|univerzity]]) uskutečňují krom [[vzdělávání|vzdělávací činnosti]] též [[výzkum]].
 
Vysoká škola (VŠ) uskutečňuje [[akreditace|akreditované]] [[studijní program|studijní programy]] (ty se dělí na jednotlivé [[studijní obor|studijní obory]]) a [[Celoživotní vzdělávání#Formální|programy celoživotního vzdělávání]]. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy– typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský. [[Akreditace]] vysokých škol byla (do roku [[2016]]) v působnosti [[Akreditační komise|Akreditační komise]], od [[1. září]] 2016 (tedy od nového [[akademický rok|akademického roku]] 2016/17) je pak v působnosti samostatného [[Akreditační úřad|Akreditačního úřadu]].
 
Dle [[Ústav pro informace ve vzdělávání|Ústavu pro informace ve vzdělávání]] v roce [[2009]] studovalo na [[Česko|českých]] vysokých školách celkem 394&nbsp;855 [[student]]ů, z toho 333&nbsp;580 na vysokých školách veřejných, 56&nbsp;357 na soukromých a 4&nbsp;918 na státních. V tomtéž roce absolvovalo na českých vysokých školách 81&nbsp;672 studentů.
 
== Vysoké školy v Česku ==
{{Viz též|Seznam vysokých škol v Česku}}
Dle [[Ústav pro informace ve vzdělávání|Ústavu pro informace ve vzdělávání]] v roce [[2009]] studovalo na [[Česko|českých]] vysokých školách celkem 394&nbsp;855 [[student]]ů, z toho 333&nbsp;580 na vysokých školách veřejných, 56&nbsp;357 na soukromých a 4&nbsp;918 na státních. V tomtéž roce absolvovalo na českých vysokých školách 81&nbsp;672 studentů.
 
[[Akreditace]] vysokých škol v [[Česko|Česku]] dříve byla (do roku [[2016]]) v působnosti [[Akreditační komise|Akreditační komise]] (respektive [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|MŠMT]]), od [[1. září]] 2016 (tedy od nového [[akademický rok|akademického roku]] 2016/17) je pak v působnosti samostatného [[Národní akreditační úřad pro vysoké školství|Akreditačního úřadu]].
 
Vysoké školy v Česku jsou regulovány zákonem č. 111/1998, o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
 
=== Podle typu ===
 
==== Univerzitního typu ====
[[Univerzita]] (vysoká škola univerzitního typu) je vysoká škola, kde [[vysokoškolský pedagog|učitelé]] přednáší [[student]]ům o vědě ve více [[studijní obor|oborech]]. Univerzita vedle funkce vzdělávací ([[Učitel|pedagog]]ické) má i významnou funkci vědecko-badatelskou (tedy uskutečňuje [[výzkum]]). Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy [[studijní program|studijních programů]] (tedy i [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorské]] – [[Ph.D.]]) a v souvislosti s tím uskutečňuje [[vědec]]kou a [[výzkum]]nou, [[vývoj]]ovou a [[inovace|inovační]], [[umělec]]kou nebo další tvůrčí činnost. Univerzity často též mohou uskutečňovat (získají-li k tomu [[akreditace|akreditaci]]) případná [[rigorózní řízení]], [[habilitační řízení]] či [[řízení ke jmenování profesorem]]; základní podmínkou pro možnost uskutečňovat rigorózní a tato další řízení zpravidla bývá právě příslušný akreditovaný [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorský studijní program]].
 
Univerzitní vysoké školy se člení se na [[fakulta|fakulty]] (např. lékařská, právnická, filozofická, přírodovědecká, matematicko-fyzikální apod.), [[vysokoškolský ústav|vysokoškolské ústavy]] (např. matematický ústav apod.), jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií (např. [[rektorát]]) a dále na účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů [[akademická obec|akademické obce]] nebo k zajišťování provozu školy (např. [[Menza (jídelna)|menza]], [[Kolej (ubytovací zařízení)|kolej]], zemědělský či lesní [[Statek (zemědělství)|statek]] apod.).
Tyto další součásti univerzity – typicky fakulty – se zpravidla dále člení kupř. na jednotlivé [[vysokoškolská katedra|katedry]], [[ústav]]y či [[institut]]y. U fakult zajišťujících výuku ve větším počtu se mohou ústavy nebo katedry též sdružovat do sekcí (např. sekce chemie, sekce fyziky nebo sekce věd o Zemi apod.).
 
''Vysokoškolský zákon'' též ve své zvláštní části explicitně upravuje fakt, že [[Lékařská klinika|klinická]] a praktická výuka [[Studijní program#Oblasti vysokoškolského vzdělávání|v oblastech vzdělávání]] ''Všeobecné lékařství a zubní lékařství'', ''Zdravotnické obory'' a ''Farmacie'' se uskutečňuje zejména ve [[fakultní nemocnice|fakultních nemocnicích]], v těchto nemocnicích se uskutečňuje též [[věda|vědecká]], výzkumná nebo vývojová činnost.<ref name="111/1998" />
 
==== Neuniverzitního typu ====
 
=== Podle právní formy ===
Podle právní subjektivity existují v [[Česko|České republice]] vysoké školy veřejné, soukromé a [[stát]]ní (státní vysoké školy jsou pouze policejní a vojenské). Veřejné vysoké školy a soukromé vysoké školy jsou ze zákona [[právnická osoba|právnickou osobou]], státní vysoké školy jsou pak [[Organizační složka státu|organizačními složkami státu]] (tedy nejsou právnickými osobami). Dále zde pak působí vysoké školy zahraniční.
 
==== Veřejné vysoké školy ====
Veřejné vysoké školy jsou zřizovány a rušeny [[zákon]]em. Většina z nich je univerzitního typu, pouze [[Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích]] a [[Vysoká škola polytechnická Jihlava]] jsou vysoké školy neuniverzitní. Veřejné vysoké školy jsou financovány především dotacemi ze [[státní rozpočet|státního rozpočtu]] ([[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministerstvo školství]]). Dalšími zdroji jejich financí mohou být poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, příjmy ze [[státní fondy|státních fondů]] a z rozpočtů [[obec|obcí]], výnosy z doplňkové činnosti a dary.
 
V [[Česko|České republice]] takto v současné době ([[2017]]) působí [[Seznam vysokých škol v Česku#Veřejné vysoké školy v Česku|26 veřejných vysokých škol]].
 
Orgány veřejné vysoké školy jsou:
Orgány státní vysoké školy jsou obdobné jako na veřejné vysoké škole, krom [[správní rada|správní rady]]; klíčovou roli zde sehrávají příslušná ministerstva.
 
V [[Česko|České republice]] takto v současné době ([[2017]]) působí [[Seznam vysokých škol v Česku#Státní vysoké školy v Česku|2 státní vysoké školy]]:
* V [[Praha|Praze]] má sídlo: [[Policejní akademie České republiky v Praze]]
* V [[Brno|Brně]] má sídlo: [[Univerzita obrany]]
[[Právnická osoba]], která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu [[Evropská unie|EU]], nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu EU, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministerstvo školství]] udělilo státní souhlas. Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko [[Akreditační úřad|Akreditačního úřadu]] k udělení státního souhlasu. Soukromá vysoká škola je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací činnost – obvykle se zde tedy, oproti veřejným a státním vysokým školám v Česku, platí [[školné]]. Ministerstvo též může poskytnout soukromé vysoké škole, která je veřejně prospěšnou právnickou osobou se statusem veřejné prospěšnosti zapsaným ve veřejném rejstříku, dotace.
 
V [[Česko|České republice]] takto v současné době ([[2017]]) působí [[Seznam vysokých škol v Česku#Soukromé vysoké školy v Česku|40 soukromých vysokých škol]], 3 z nich jsou univerzitního typu.
 
==== Zahraniční vysoké školy ====
Nově, od září roku [[2016]], české právo (vysokoškolský zákon) též reguluje působnost zahraničních organizací na svém území, tedy institucí či firem, které na území [[Česko|České republiky]] poskytují vysokoškolské vzdělání pod zahraniční [[akreditace|akreditací]], přičemž liberalizace tohoto prostředí proběhla již zákonem v roce 1998, respektive k roku 1999. Do této doby též některé prameny (např. [[Ministerstvo financí České republiky|MFČR]]) kriticky uvádí ten fakt, že Česká republika se stala zemí s největším počtem soukromých vysokých škol – či přesněji soukromých subjektů poskytujících vysokoškolské vzdělávání – v [[Evropa|Evropě]]. Působnost [[Seznam vysokých škol v Česku#Zahraniční vysoké školy v Česku|zahraničních subjektů v Česku]] se též do té doby stala předmětem některých afér (blíže např. [[nostrifikace]] a [[Fakulta právnická Západočeské univerzity#Kauzy plzeňských práv|kauzy plzeňských práv]]), nicméně ze soukromých subjektů nebývají kritizovány jen ty zahraniční, ale též i ty tuzemské (kupř. [[Univerzita Jana Amose Komenského Praha|UJAK]] [[Vladimíra Dvořáková|předsedkyní]] [[Akreditační komise|Akreditační komise]]).
 
Za ''zahraniční vysokou školu'' v Česku je nyní dle zákona považována každá [[právnická osoba]] ustavená dle [[právo|právních předpisů]] jiného [[stát]]u, která je v tomto [[Seznam států světa|cizím státě]], podle jehož práva byla zřízena, součástí [[Systém vzdělávání v České republice|vysokoškolského vzdělávacího systému]] a která v tomto státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se podle jeho právních předpisů získává vzdělání vysokoškolské.
 
Vysokoškolské vzdělání dosažené na vysoké škole, která je označována jako zahraniční, tedy nabízí vysokoškolské vzdělání pod zahraniční akreditací, lze uznat i v České republice, je však nutné následně podstoupit proces tzv. [[nostrifikace]], tedy uznání takovéhoto vzdělání za ekvivalentní. Nostrifikaci mohou v tomto případě provádět veřejné či státní vysoké školy, případně MŠMT.<ref name="111/1998" />
 
V [[Česko|České republice]] takto v současné době ([[2017]]) oficiálně působí [[Seznam vysokých škol v Česku#Zahraniční vysoké školy v Česku|2 zahraniční vysoké školy]].
Za ''zahraniční vysokou školu'' je nyní dle zákona považována každá [[právnická osoba]] ustavená dle [[právo|právních předpisů]] jiného [[stát]]u, která je v tomto [[Seznam států světa|cizím státě]], podle jehož práva byla zřízena, součástí [[Systém vzdělávání v České republice|vysokoškolského vzdělávacího systému]] a která v tomto státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se podle jeho právních předpisů získává vzdělání vysokoškolské.
 
===== Evropské zahraniční vysoké školy =====
 
==== Formy studia ====
Studium může standardně probíhat v [[prezenční studium|prezenční]] (''denní''), [[distanční studium|distanční]] (''dálkové''), nebo [[kombinované studium|kombinované]] (''kombinace obou předchozích'') formě [[studium|studia]]. V jednotlivých formách studia je též případně možné využití tzv. individuálního studijního plánu (ISP); ISP je typický zejména pro doktorské studijní programy (dříve ''postgraduální studium'').
 
=== Studijní programy ===
{{Viz též|Studijní program}}
Jednotlivé stupně vysokoškolského studia se člení dle typů [[studijní program|studijních programů]]. V rámci [[boloňský proces|boloňského procesu]] (''vysokoškolským zákonem'' z roku [[1998]]) přešly české vysoké školy zcela na jednotnou třístupňovou strukturu studia. – doDo té doby (1990-1998) se bakalářský studijní program nazýval ''(ucelená) část vysokoškolského studia'', magisterský studijní program ''vysokoškolské studium'' a doktorský studijní program se nazýval ''postgraduální studium''. Do roku [[1989]] zde pak existovala struktura dvoustupňová, vysokoškolské studium a případná vědecká (umělecká) aspirantura.
 
==== Bakalářský studijní program ====
| paragraf = 60. 
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p60
}}</ref> V rámci své vzdělávací činnosti může VŠ poskytovat (zpravidla za úplatu, ale i bezplatně) programy celoživotního vzdělávání (CŽV), které jsou orientované na výkon povolání, tedy profesně, nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. O úspěšném absolvování studia v rámci programu celoživotního vzdělávání vydává VŠ jeho účastníkům příslušné [[osvědčení]] (nikoliv [[vysokoškolský diplom]] – účastníci CŽV nejsou [[student]]y). Úspěšným absolventům v příslušných programech CŽV následně v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se tedy později stanou studenty, může případně VŠ uznat [[Kredit (školství)|kredity]], které získali v programu CŽV, a to dle ''vysokoškolského zákona'' až do výše 60 % [[Kredit (školství)|kreditů]] potřebných k řádnému ukončení studia.<ref name="111/1998" />
 
Jestliže na konkrétní vysoké škole existuje program CŽV, který částečně odpovídá vyučovanému [[akreditace|akreditovanému]] [[studijní program|studijnímu programu]], mohou se některé takovéto programy CŽV rovněž týkat uchazečů, kteří neuspěli u přijímacích zkoušek na danou školu. Tito nepřijatí uchazeči ke studiu se mohou následně zapsat do tohoto programu CŽV, který bývá v takovémto případě placený. Poplatky účastníků těchto kursů jsou pak příjmem dané vysoké školy. Do programů CŽV se pak přijímací zkoušky nedělají, protože se nejedná o studium, ale CŽV, které je přístupné všem občanům. Těmto úspěšným účastníkům CŽV může být po dokončení odpovídajícího programu CŽV a splnění předepsaných podmínek ([[maturita]] atd.) též následně umožněno zařazení do příslušného akreditovaného studijního programu, někdy dokonce i bez přijímacích zkoušek, a to s tím, že mohou být účastníkům CŽV některé kursy uznány jakožto odpovídající předměty. Úspěšní účastníci CŽV se tak v některých případech následně mohou stát studenty vysokých škol, nicméně v takovýchto případech je zde určitá finanční náročnost, nevýhodou jsou též v některých případech i časová a jiná nesouslednost, případně pozdější neuznání některých kursů CŽV jakožto odpovídajících předmětů (např. při nízkém hodnocení z kursu, či při pozdějších změnách vnitřních předpisů školy či fakulty).
 
=== Vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu ===
Dle ''vysokoškolského zákona'' může mimo výše uvedené v rámci své vzdělávací činnosti veřejná vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu orientovaném na zvýšení odbornosti [[student]]ů nebo absolventů vysoké školy. Bližší podmínky takovéhoto kursu pak stanoví vnitřní předpis. O absolvování studia v rámci kursu vydá veřejná vysoká škola jeho účastníkům příslušné [[osvědčení]]. Úspěšným absolventům kursu může veřejná vysoká škola udělit mezinárodně uznávaný titul. Účastníci kursu nicméně nejsou studenty ve smyslu ''vysokoškolského zákona''.<ref name="111/1998" />
 
=== Akademická práva a svobody ===
=== Související články ===
* [[Seznam vysokých škol v Česku]]
* [[Seznam vysokých škol na Slovensku]]
* [[Seznam nejstarších univerzit]]
* [[Polytechnika]]
3 003

editací