Verze z 9. 2. 2017, 13:08 editovat 194.12.41.2 (diskuse) Pohádka na dobrou noc značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 2. 2017, 13:09 editovat zrušit editaci Martin Urbanec (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Byrokraté, Revizoři, Správci rozhraní, Správci 67 380 editací m Editace uživatele 194.12.41.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Paul E Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{neověřeno}} {{Upravit}} ~~Bylo, nebylo za sedmero horami a devatero řekami byla země krále Dibromila a ten se hodně podobal Rasputinovi kokosovému z Malého království pod horamy {{Infobox - válka~~ {{Infobox - válka \| střetnutí = '''Prusko-rakouská válka''' \| konflikt = Řádek 71 ⟶ 72: \| ztráty2 = 37 000 padlých nebo zraněných }} '''Prusko-rakouská válka''' byla [[válka]] vedená v roce [[1866]] mezi [[Pruské království\|Pruským královstvím]], [[Itálie\|Italským královstvím]] a jejich spojenci na straně jedné a [[Rakouské císařství\|Rakouským císařstvím]] a jeho spojenci na straně druhé o převahu v [[Německý spolek\|Německém spolku]]. Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo ke vzniku [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]] a pruské [[hegemonie\|hegemonii]] v [[Severoněmecký spolek\|Severoněmeckém spolku]], což byl krok vedoucí k [[sjednocení Německa]] a jeho [[maloněmecké řešení]] s vyloučením Rakouska. Důsledkem války získala Itálie Benátky odstoupené Rakouskem. == Příčiny prusko-rakouské války == V polovině 60. let 19. století zesílily rozpory [[Rakousko\|Rakouska]] s jeho severním ~~soused~~sousedem a dlouholetým rivalem, Pruskem. [[Prusko]], které se po [[napoleonské války\|napoleonských válkách]] zařadilo mezi pět rozhodujících evropských mocností, stále více usilovalo o svou [[Hegemonie\|hegemonii]] v celém [[Německo\|Německu]]. Dříve nebo později se jeho mocenské zájmy proto musely opět dostat do protikladu se zájmy rakouskými. Rakousko tehdy zastávalo ideu uspořádání poměrů v německy mluvících zemích bývalé Svaté říše římské spíše jako volné federace jednotlivých států – tedy [[Německý spolek\|Německého spolku]]. Naproti tomu zájmem Pruska bylo co nejrychlejší sjednocení celého Německa pod jeho vlastní nadvládou. Ne všechny tehdejší německé státy byly pruské politice sjednocování „krví a železem“, kterou zosobňoval především [[kancléř]] [[Otto von Bismarck]], nakloněny. Na stranu Rakouska se přiklonila některá království ([[Bavorsko]], [[Hannoversko]] či [[Sasko]]) a také řada menších [[vévodství]] a [[knížectví]], která se (často oprávněně) obávala pruské anexe. Prusko naopak mohlo počítat s podporou středně velkých německých zemí jako [[Meklenbursko]] či Oldenbursko a také většiny svobodných měst ([[Hamburk]], [[Brémy]], [[Lübeck]]). Paradoxně byl častým motivem „spojenectví“ těchto státečků se silným Pruskem vlastně jen strach z okupace. Znepřátelené „bloky“ však již byly vytvořeny a rozhodující zápas o vliv v Německu byl tedy jen otázkou času.

Prusko-rakouská válka: Porovnání verzí