Babylonie: Porovnání verzí

Přidáno 77 bajtů ,  před 3 lety
odkaz na starobab. období
(rv)
(odkaz na starobab. období)
[[Soubor:Milkau Oberer Teil der Stele mit dem Text von Hammurapis Gesetzescode 369-2.jpg|thumbnáhled|Horní část stély s [[Chammurapiho zákoník]]em]]
'''Babylonie''' je název jižní části [[Mezopotámie]] v dnešním [[Irák]]u, v širším smyslu pak označení dvou významných [[starověk]]ých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské. Centrem Babylonie bylo město [[Babylón]] na [[Eufrat]]u, které je v pramenech poprvé připomínáno v dobách [[Akkadská říše|akkadské říše]] ve [[24. století př. n. l.]] ([[Sargon Akkadský]]).
 
 
== Starobabylonské období ==
{{Podrobně|Starobabylonské období}}
[[Soubor:Hammurabi's Babylonia Locator Map 1.svg|thumbnáhled|upright=1.5|Babylonie za [[Chammurapi]]ho]]
[[Starobabylonské období|Starobabylonská říše]], jejíž vznik spadá zhruba do konce [[19. století př. n. l.]] a jejíž centrum se už nacházelo v [[Babylón]]ě, byla po delším období partikularismu opět silným centralizovaným [[stát]]em s dominantním postavením panovníka; ten se opíral o úřednictvo, byrokratický aparát a zákonodárství. Babylonii v této době ovládali [[Amorité]] patřící k [[semité|semitským]] etnikům. Nejvýznamnější panovník této doby byl [[Chammurapi]] (můžeme psát i s -bi), který se proslavil především vydáním obsáhlého [[Chammurapiho zákoník|zákoníku]], náležejícího mezi nejstarší vůbec (za nejstarší je podle dochovaných záznamů považován zákoník [[Uruk|uruckého]] krále [[Urnammu]]a).
Chammurapiho zákoník se zakládal na pravidlu ''oko za oko, zub za zub'' (právo odvety) a obsahoval 282 článků popisujících 282 případů, za něž uděloval trest. Mimo jiné zákoník dělil obyvatelstvo na:
# ''awily'' – plnoprávné občany, nejvyšší a nejbohatší vrstvu v říši. Zde platilo oko za oko, zub za zub.
 
== Středobabylonské období ==
[[Soubor:Babylonian stele Louvre Sb9.jpg|thumbnáhled|right|Jedna z babylonských stél uloupených roku [[12. století př. n. l.|1155 př. n. l.]] Elamity]]
V následujících 400 letech, někdy označovaných jako temná epocha (kvůli nedostatku zpráv), vládli v babylonských rovinách [[Kassité]], jejichž říše se stala jednou z nových velmocí na Předním východě – vedle říše [[Mitanni]] a [[Chetité|Chetitů]]. Prvním doložitelným kassitským panovníkem v Babylonu byl kolem roku [[15. století př. n. l.|1570 př. n. l.]] [[Agum II.]] Označoval se jako král Kassitů, Akkadů, Babylonu, Almanu (patrně původní kassitské území), [[Padan]]u (města, které si stále nárokovali [[Elam]]ité) a země [[Gutejci|Gutejců]] (jež odpovídala zhruba dnešnímu [[Kurdistán]]u). Pobřeží [[Perský záliv|Perského zálivu]], jak se zdá, stále ovládala tzv. [[Přímořská říše#I. přímořská dynastie|přímořská dynastie]] (tehdy tam panoval [[Gulkišar]]).
 
 
První novobabylonský král Nabopalassar zahájil ihned po upevnění své vlády dobyvačná tažení proti (zčásti egyptským) državám v [[Palestina|Palestině]] a [[Sýrie|Sýrii]], jichž se jako jeden z velitelů zúčastnil i jeho syn [[Nabukadnezar II.|Nabukadnezar]]. Roku [[605 př. n. l.]] padlo do babylonských rukou strategické město [[Karchemiš]] s egyptskou posádkou a následně i celé okolí. Po otcově smrti nastoupil na trůn bez potíží [[Nabukadnezar II.]] ([[605 př. n. l.|605]]–[[562 př. n. l.]]), který pokračoval v expanzivní politice v syro-palestinské oblasti a roku [[601 př. n. l.]] se neúspěšně pokusil obsadit Egypt. Dne [[16. březen|16. března]] [[597 př. n. l.]] a opět roku [[587 př. n. l.]] dobyli Babyloňané [[Jeruzalém]], centrum [[Judské království|judského království]], a odvlekli odtud tisíce [[Izraelský národ|Izraelců]] do Mezopotámie (tzv. [[babylonské zajetí]]).
[[Soubor:Walls of Babylon 2 RB.JPG|thumbnáhled|leftvlevo|200px|Rekonstruované hradby Babylonu]]
Nabukadnezar II. je nepochybně jedním z nejvýznamnějších králů v historii Mezopotámie. Byl nejen schopným vojevůdcem, ale i obratným politikem – roku [[585 př. n. l.]] např. zprostředkoval mír mezi [[Médie|Médií]] a [[Lýdie (země)|Lýdií]]. Za jeho panování dosáhla novobabylonská říše svého největšího mocenského i územního rozmachu. V Babyloně proběhly v této době rozsáhlé stavební úpravy a rekonstrukce ([[Ištařina brána]], [[zikkurat]] [[Etemenanki]], [[Marduk]]ův chrám [[Esagila]]), mezi Eufratem a [[Tigris|Tigridem]] vyrostla obranná soustava, zvaná [[médská zeď]].
 
Perští [[Achaimenovci]] učinili z Babylonie jednu z hlavních [[Satrapie|satrapií]] říše a z Babylonu svou důležitou rezidenci. Přestože jejich politika byla nabožensky i kulturně tolerantní, nezabránilo to separatistickým tendencím v oblasti. Již roku [[522 př. n. l.]] se prohlásil jistý [[Nidintubel]] babylonským králem Nabukadnezarem III. a králi [[Dareios I.|Dareiovi I.]] dalo dost práce než vzpouru zlikvidoval. Také za vlády Dareiova syna [[Xerxés I.|Xerxa I.]] vzplanulo v Babylonii rozsáhlé povstání, jež skončilo vypálením Babylonu perskými vojsky. Význam města tím značně utrpěl, přesto zde však králové občas přebývali až do konce achaimenovské epochy ve třicátých letech [[4. století př. n. l.]]
 
S příchodem nových dobyvatelů – [[Makedonie (region)|Makedonců]] – se toho zpočátku mnoho nezměnilo, [[Alexandr Veliký]] pouze rozdělil některé pravomocepravomoci: vedle satrapy, jímž se stal [[Mazaios (satrapa)|Mazaios]], byl pro Babylonii ustanoven ještě [[stratég]] (Apollodoros) a velitel města Babylonu (Agathón). Úřad satrapy přecházel v následujících letech z jedné osoby na druhou, až se ho nakonec zmocnil jeden z Alexandrových vojevůdců [[Seleukos I.|Seleukos]], jemuž posloužil jako odrazový můstek k ovládnutí většiny někdejších držav Achaimenovců v [[Asie|Asii]]. Roku [[305 př. n. l.]] přijal Seleukos královský titul a stal se zakladatelem nové dynastie.
 
Za vlády [[Seleukovci|Seleukovců]] se význam Babylonie snížil, protože centrum říše se přesunulo do [[Sýrie]] ([[Antiochie|Antiochie nad Orontem]]) a politika králů byla spíše zaměřena na západ a jih než na východ. Od konce [[3. století př. n. l.]] pak začaly seleukovské panství ohrožovat [[Parthové]] z íránské vysočiny, kteří v druhé polovině století následujícího zemi zcela ovládli. Jejich hlavní město sice zůstalo v [[Mezopotámie|Mezopotámii]], nestal se jím však starý Babylon, ale nově založený [[Ktésifón]] na [[Tigris|Tigridu]]. S postupnou „íránizací“ [[Parthská říše|parthské říše]], patrnou zvláště od přelomu letopočtu, se družil zánik původní svébytné místní kultury, i když konečnou tečku za vývojem starověké Babylonie představuje až [[Arabové|arabská]] expanze v [[7. století]] n. l.