Schwetzingen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ značka: editace z Vizuálního editoru |
+ značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 36:
== Historie ==
Schwetzingen byl poprvé zmíněn pod názvem „Suezzingen“ již v prosinci roku 766 a jedná se o zápis v ''[[Codex Laureshamensis|Loršském kodexu]]''.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Codex Laureshamensis|url=http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/minst1968bd2/0280|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=278|isbn=}}</ref>, avšak známky dřívějšího osídlení se datují již na období [[Neolit|neolitu]]. Jedná se hlavně o nalezené nádoby [[Kultura s lineární keramikou|kultury s lineární keramikou]]
Roku 1350 byl poprvé zmiňován [[vodní hrad]] Schwetzingen. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté]] a později i [[Devítiletá válka|devítileté války]] byla ale původní budova zničena a následně zrekonstruována falckým kurfiřtem [[Jan Vilém Falcký|Janem Vilémem]]. Od roku 1720 zdejší hrad sloužil jako provizorní sídlo [[Karel III. Filip Falcký|Karla III. Filipa]], falckého [[Kurfiřt|kurfiřta]]. I po jeho smrti, roku 1742, zde ale sídlili další a další falčtí kurfiřti a celý jejich dvůr. Byl to právě jeden z kurfiřtů, [[Karel Teodor Falcký|Karel Teodor]], který nechal hrad přestavět.
Roku 1759 získal Schwetzinger právo pořádat trhy a během celého [[18. století]] město dostávalo [[Baroko|barokní]] ráz. Roku 1803 pak byl Schwetzinger, společně s celým územím falckých kurfiřtů na východ od [[Rýn|Rýna]], včleněn do [[Bádenské velkovévodství|Bádenského velkovévodství]]. Roku 1833 pak [[velkovévoda]] [[Leopold I. Bádenský|Leopold]] udělil obci status a [[Městské právo|práva města]]. 1850 se pak ve městě začal rozvíjet [[Industrializace|průmysl]]. Ve Schwetzingenu začaly prosperovat výrobny doutníků a konzervárny a ve velkém se zde začal pěstovat [[Chřest lékařský|chřest]].
== Partnerská města ==
| |||