Polské království (1916–1918): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úv dle v+s, cs, lf |
linky a fixlinky. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 61:
=== Krize přísahy ===
V prosinci [[1917]] vstoupily do Varšavy ''Polské legie'' vedené [[Stanisław Szeptycki|Stanisławem Szeptyckim]], aby vytvořily jádro nově vznikající polské armády. Velitel armády [[Józef Piłsudski|generál Piłsudski]] ale byl zklamaný z vývoje v Polsku, které zdaleka nedosáhlo úplné nezávislosti, a tak začal hledat podporu u [[Trojdohoda|dohodových států]]. Navíc německá okupační správa požadovala od polských legií přísahu poslušnosti a věrnosti německému císaři [[Vilém II. Pruský|Vilému II.]] Inspirovány generálem Piłsudskim odmítla 1. a 3. brigáda složit přísahu. Nastala velká politická krize, která byla zakončena transportem polských vojáků do německých zajateckých táborů. Sám Piłsudski a jeho podřízený [[Kazimierz Sosnkowski (generál)|Kazimierz Sosnkowski]] byli uvězněni v německé pevnosti [[Magdeburg]]. Krize vyústila k [[Rezignace|rezignaci]] hlavy státu Waclawa Niemojowského a nakonec v rozpuštění Národní rady dne 25. srpna [[1917]].
== Regentství ==
Moci ve státu se následně ujal tzv. ''Dočasný výbor prozatímní rady státu''. Byla vytvořena dočasná ústava, která určila Polsko jako [[Monarchie|monarchii]] s [[Dvoukomorový parlament|dvoukomorovým parlamentem]]. Před volbou krále byla utvořena ''[[Regentská rada]]'', která měla vykonávat roli [[Parlament|parlamentu]]. Členy rady neboli regenty byly tyto osoby:
* [[Aleksander Kakowski]], arcibiskup varšavský
Řádek 70:
* [[Józef Ostrowski]], statkář, bývalý polský politik v ruské [[Duma|Dumě]]
[[Soubor:Polish Regents 1916.jpg|náhled|Trojice regentů v roce 1916]]
Regentská rada začala oficiálně fungovat od 15. října 1917, ale faktická moc i tak zůstala v německých rukou, a to především generála [[Otto von Steinmeister|Otty von Steinmeister]]. V březnu [[1918]] rozhodl německý parlament, že v německých loutkových státech musí přejít správa území z armády na místní obyvatelstvo. Nařízení se týkalo Polského království, [[Litevské království|Litevského království]] a baltského [[Vévodství Kuronsko a Zemgalsko]]. Německá správa v Polsku se ale odmítla podřídit nařízení a k předání moci do polských rukou nikdy nedošlo. Po ''Krizi přísahy'' neměly odvody do polské armády žádnou podporu, a tak výsledky byly mizivé. Armádu tvořilo necelých 5 000 mužů. K posílení došlo až v květnu 1918 s příchodem jednotek [[Józef
Největší událostí regentství byl příjezd vatikánského velvyslance [[Achille Ratti]] v srpnu 1918. Později se stal Ratti arcibiskupem naupaktským a apoštolským nunciem pro celé Polsko. Achille Ratti byl spolu s britským velvyslancem jedinými zahraničními diplomaty, kteří při obležení Varšavy [[Rudá armáda|Rudou armádou]] v roce [[1920]] neopustili město (více [[Bitva u Varšavy (1920)|Bitva u Varšavy]]). Po odvolání z Polska v roce 1921 byl jmenován arcibiskupem milánským. V roce [[1922]] byl zvolen papežem a přijal jméno [[Pius XI.]]
=== Konec regentství ===
Po neúspěšné německé [[Ludendorffova ofenzíva|ofenzívě na jaře 1918]] bylo jasné, že Německo válku na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontě]] nevyhraje. Generál [[Erich Ludendorff]] musel pod tíhou porážky přistoupit na tzv. [[Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona]], kde se ve 13. bodu zavazuje k ''zřízení nezávislého Polska s přístupem k moři''. Dne 3. října Německo přijalo všech čtrnáct bodů a zavázalo se rozpustit vojenskou správu na okupovaných územích. O tři dny později regentství taktéž přijalo Wilsonovy body jako základ pro vytvoření nezávislého polského státu. Regentská rada oficiálně [[7. říjen|7. října]] [[1918]] deklarovala nezávislost Polska.
Bývalá rakouská okupační zóna s centrem v [[Lubin]]u udělala totéž a vyhlásila tzv. ''Polskou lidovou republiku''. Do jejího čela se postavil bývalý polský poslanec v rakouském parlamentě [[Ignacy Daszyński]] a hlavou armády se stal maršál [[Edward Śmigły-Rydz|Edward Rydz-Śmigły]]. Lubinská vláda vyhlásila radikální sociální reformy, které byly pro vládu ve Varšavě zcela nepřijatelné. V nastalé krizi začaly varšavské síly upínat své naděje ke generálu Piłsudskému, který byl v celém Polsku velkou autoritou. Piłsudski byl ale stále držen v německém zajetí v [[Magdeburg]]u a jeho propuštění bylo dojednáno až přes diplomata a umělce [[Harry Graf Kessler|Harryho Kesslera]]. Generál Piłsudski tak dorazil do Varšavy 10. listopadu [[1918]]. Den nato podepsali Němci příměří a německé jednotky ve Varšavě se nechaly dobrovolně odzbrojit. Jak regentství, tak vláda Polské lidové republiky předaly veškerou moc do rukou Piłsudskému jako dočasnému vůdci země a samy se dobrovolně rozpustily. [[Józef Piłsudski]] převzal vojenskou moc z rukou Regentské rady ve Varšavě 14. listopadu 1918, což bylo oficiální ukončení existence regentství.
Řádek 88:
=== Premiéři ===
* 21. 11. 1917 – 27. 2. 1918 – [[Jan Kucharzewski]]
* 27. 2. 1918 – 3. 4. 1918 – [[Antoni Ponikowski]]
* 4. 4. 1918 – 23. 10. 1918 – [[Jan Kanty Steczkowski]]
* 23. 10. 1918 – 5. 11. 1918 – [[Józef Świeżyński]]
* 5. 11. 1918 – 11. 11. 1918 – [[Władysław Wróblewski]]
== Územní rozdělení ==
Území nebylo stálé, záleželo na vývoji frontové linie. Království se dělilo na dva tzv. ''generální gouvernementy'':<br />
* [[Generální gouvernement Varšava]] (něm. ''Generalgouvernement Warschau'', pol. ''Generalne gubernatorstwo Warszawskie'') – pod [[Německé císařství|německou]] správou.
* [[Generální gouvernement Lublin]] (něm. ''Generalgouvernement Lublin'', pol. ''Generalne gubernatorstwo Lubelskie'') – pod [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherskou]] správou.
Z původních administrativních jednotek [[Gubernie|gubernií]] byl odvozen a použit název Gouvernement/Gubernatorstwo. Během polského království během 1. světové války byly vyhlášeny dva generální gouvernementy, protože byly pod faktickou vládou německých a rakousko-uherských generálů. Název „generální gouvernement“ převzal později, zřejmě z důvodu domnělé kontinuity, [[Adolf Hitler]], když po začátku [[Druhá světová válka|
==Odkazy==
| |||