Verze z 21. 11. 2016, 02:20 editovat DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 258 editací m Robot: nahrazení HTML značek za šablonu clear dle ŽOPP (archiv 14); kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 2. 2017, 17:27 editovat zrušit editaci Crinkly.sun (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 168 editací rozšíření, zdroje Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Elderlyspinnera.jpg\|thumb\|Stařenka s [[kolovrat\|kolovrátkem]], [[Irsko]], cca [[1890]]–[[1900]], [[fotochrom]]]] '''Sudička''' je slovanský démon [[Osud\|osudu]], nejčastěji vystupující ve trojici, který určuje osud [[Novorozenec\|novorozence]]. Sudičky jsou známy především v [[Západní Slované\|západoslovanské]] a [[Jižní Slované\|jihoslovanské]] kultuře, ve [[Východní Slované\|východoslovanské]] oblasti jejich místo zpravidla zaujímají [[Rožanice]]. Podobají se jim řecké [[Moiry]], římské [[Parky]] a severské [[Norny]]. '''Sudička''' je mýtická postava [[Slovanská mytologie\|slovanské mytologie]], jde o starou [[žena\|ženu]], která přistupuje ke [[Kolébka\|kolébce]] s malým, [[Novorozenec\|právě narozeným]] [[dítě]]tem a věští mu [[osud]]. Obvykle chodí ve třech a mají podobu přadlen. Jedna má od neustálého předení nitě velký spodní ret, druhá široký palec od držení klubka a třetí obrovskou nohu od šlapání na [[kolovrat\|kolovrátek]]. Malé dítě se svému osudu nevyhne, ať je z něho dobrý člověk, nebo špatný. Kromě Sudiček, případně Rožanic, mohly osud dítěti určovat [[Víla\|víly]], polské ''[[Bohynka\|boginje]]'', [[Pomořané\|pomořanští]] ''kraśniacy'', severoruští ''udělъnici'' či [[Huculové\|huculští]] ''sudci''.<ref>{{Citace monografie Sudičky najdeme v [[Polská mytologie\|polské]] i v [[Srbská mytologie\|srbské mytologii]], kde se jim říká Sudjaje. Najdeme i v [[Slovenská mytologie\|Slovenske mytologii]] kde se jim říká Sojenice i Rojenice. \| příjmení = Váňa \| jméno = Zdeněk \| odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) \| titul = Svět slovanských bohů a démonů \| vydavatel = Panorama \| místo = Praha \| rok = 1990 \| strany = 127 \| isbn = 80-7038-187-6 }}</ref> Slovanská lidová kultura další [[Slovanští duchové osudu\|démony osudu]], například zosobnění dobrého a zlého osudu. == Pojmenování == Kult uctívání trojice žen nacházíme v období 1. - 5. století našeho letopočtu i v severozápadní Evropě, kde se jim říkalo "matky", nebo "matrony". Jsou zobrazovány téměř výhradně ve trojicích a opatřeny galskými a germánskými nápisy. V různých slovanských jazycích je jejich pojmenování zpravidla odvozeno od osudu, příkladem jsou české ''Sudice'', srbské a chorvatské ''Sudjenice'' nebo bulharské ''Sudženici''. Další pojmenování jsou jako u východoslovanských Rožanic odvozena od rození či rodu, jedná se o polské ''Rodzanice'', slovinské ''Rojenice'' a chorvatské ''Rodjenice''. V bulharštině se také používá jméno ''narъčnici'' odvozené z ''narok'' „úděl“ nebo ''orisnici'', ''urisnici'' či ''uresnici'' odvozené z řečtiny. Ve Slovinsku jsou pod vlivem němčiny nazývány [[Bílá paní\|bílé ženy]] (''weisse Frauen''), ''želkinje'' či ''želik žene'' (''selige Weiber'' „požehnané ženy“) nebo ''aidovske deklice'' (''heidnische Weiberl'' „pohanské ženy“).<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Máchal \| jméno = Jan \| odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal \| titul = Bájesloví slovanské \| vydavatel = Votobia \| místo = Olomouc \| rok = 1995 \| strany = 70 \| isbn = 80-85619-19-9 }}</ref> == Česká lidová kultura == V českém prostředí jsou známy Sudičky, Sudice, Rodičky či Věštice a víra v ně je doložena již z 15. století. Mají zpravidla podobu bílých [[Éter (fyzika)\|éterických]] panen či přívětivých babiček, jsou oděny v dlouhý šat a zahaleny plachetkou. Když určují osudu dítěte mají rukou svíce, které když vyřknou svůj výrok zhasnou. Člověk je může vidět jen zřídka a v případě že se tak přesto stane ochrne hrůzou.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Navrátilová \| jméno = Alexandra \| odkaz na autora = Alexandra Navrátilová \| titul = Narození a smrt v české lidové kultuře \| vydavatel = Vyšehrad \| místo = Praha \| rok = 2004 \| strany = 52 \| isbn = 80-7021-397-3 }}</ref> Zjevují se tradičně o půlnoci po narození dítěte a na rodičku sesílají hluboký spánek. V některých podáních nevstupují do [[světnice]], ale zůstávají za okny nebo sedí na střeše a věští mu osud z hvězd. Jejich výroky se týkaly předevších třech okruhů života novorozence: věku kterého se dožije, chudoby či bohatství a způsobu smrti. Z tohoto důvodu byla třetí Sudička často ztotožňována se [[Smrtka\|Smrtí]]. Typická byla také představa že Sudičky život člověka předou jako nit, jejíž délka určovala kolika let se dožije, a nejstarší z nich ji přestřihává. Aby byl dítěti zajištěn příznivý osudem tak se těmto bytostem obětovalo. Naopak nedodržení zvyků mohlo vést k tomu že Sudičky novorozence [[Podhozenec\|podvrhly]].<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Navrátilová \| jméno = Alexandra \| odkaz na autora = Alexandra Navrátilová \| titul = Narození a smrt v české lidové kultuře \| vydavatel = Vyšehrad \| místo = Praha \| rok = 2004 \| strany = 53 \| isbn = 80-7021-397-3 }}</ref> == Odrazy v kultuře == * Sudičky se vyskytují v pohádce ''[[O Šípkové Růžence]]''. * ''Předeme, předeme zlatou nitku'', československá filmová pohádka [[Vlasta Janečková\|Vlasty Janečkové]] z roku 1981 * V roce [[1981]] natočila režisérka [[Vlasta Janečková]] film ''Předeme, předeme zlatou nitku''. Je to pohádka o třech sudičkách, ve které hrají: [[Antonín Navrátil]], [[Jaroslava Adamová]], [[Stella Zázvorková]], [[Jiří Zahajský]], [[Blažena Holišová]], J. Jurištová a M. Bičíková. Scénáře se zhostila K. Kuršová a kamery V. Štinglová. * Sudičky jsou zmíněny i v písni ''Píseň pro malou Lenku'' [[písničkář]]e [[Jaromír Nohavica\|Jaromíra Nohavici]]. === Reference ===▼ <references/> ~~== Odkazy ==~~ ▲=== Reference === ~~{{Překlad\|en\|Sudice (mythology)\|174047067\|en\|Matres\|453344130}}~~ ~~=== Související články ===~~ * [[Božena Němcová]] * [[Fortuna]] * [[Karel Jaromír Erben]] * [[Norny]] * [[Moiry]] ~~{{clear}}~~ {{Slovanská mytologie}} [[Kategorie:Slovanské mytické bytosti]] [[Kategorie:Osud]]

Sudička: Porovnání verzí