Chov ovcí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava odkazů
úv dle v+s /je to na přesun zde má být obecný čl o chovu ne o historii v Čechách, globalizace tomuhle nepomůže
Řádek 1:
{{Globalizovat}}
'''Chov [[ovce|ovcí]]''' býval v Čechách značně rozšířen od nepaměti. Chovaly se hrubovlné ovce, které poskytovaly kromě [[vlna|vlny]] i [[mléko]]. [[Sukno|Sukna]] z této vlny byla sice pevná, avšak hrubá. Tenčí a hebčí sukna se nakupovala draze z [[Anglie]]. V [[18. století]], v období četných válek, kdy stoupla potřeba vlny pro výrobu [[uniforma|uniforem]], tak stát přicházel o značné peníze. Císařovna [[Marie Terezie]] proto roku [[1770]] rozhodla nakoupit ušlechtilé berany a ty rozdělit bezplatně některým panstvím s tím závazkem, že po 2–3 letech chovu přenechají bezplatně stejný počet beranů okolním hospodářům. Protože tehdy byla jemná vlna v kurzu, snažili se i samotní hospodáři. Rozšiřovali své chovy o ušlechtilá [[plemeno|plemena]], zakládali nové [[ovčín|ovčíny]], přilehlou půdu měnili na pastviny. Tento trend měl dopad i na [[rybníkářství]]. Vzhledem k nízké ceně [[kapr|kaprů]] totiž započalo na řadě míst vysoušení rybníků a jejich postupná přeměna na pastviny.
 
== Historie ==
Chov [[ovce|ovcí]] býval v Čechách značně rozšířen od nepaměti. Chovaly se hrubovlné ovce, které poskytovaly kromě [[vlna|vlny]] i [[mléko]]. [[Sukno|Sukna]] z této vlny byla sice pevná, avšak hrubá. Tenčí a hebčí sukna se nakupovala draze z [[Anglie]]. V [[18. století]], v období četných válek, kdy stoupla potřeba vlny pro výrobu [[uniforma|uniforem]], tak stát přicházel o značné peníze. Císařovna [[Marie Terezie]] proto roku [[1770]] rozhodla nakoupit ušlechtilé berany a ty rozdělit bezplatně některým panstvím s tím závazkem, že po 2–3 letech chovu přenechají bezplatně stejný počet beranů okolním hospodářům. Protože tehdy byla jemná vlna v kurzu, snažili se i samotní hospodáři. Rozšiřovali své chovy o ušlechtilá [[plemeno|plemena]], zakládali nové [[ovčín|ovčíny]], přilehlou půdu měnili na pastviny. Tento trend měl dopad i na [[rybníkářství]]. Vzhledem k nízké ceně [[kapr|kaprů]] totiž započalo na řadě míst vysoušení rybníků a jejich postupná přeměna na pastviny.
 
Za zlatou éru českého ovčáctví lze považovat 30. léta 19. století. Ceny vlny byly poměrně vysoké a pro řadu statků to byl tehdy nejvýznamnější zdroj prostředků. S rostoucím objemem produkce se cena vlny postupně snížila až na polovinu. Se změnami hospodářských poměrů po roce [[1848]], úbytkem luk na úkor obilí, modernizací zemědělské výroby a v neposlední řadě vlivem australské a jihoamerické konkurence se počet ovcí neustále tenčil, především ve prospěch [[Tur domácí|skotu]] a [[Prase domácí|vepřů]]. Jestliže byl počet ovcí ve čtyřicátých letech 19. století cca 1,5 milionu, v roce [[1890]] již jen 400 tisíc. Tehdy se však ovce chovaly již spíše pro maso, žádané na anglickém a francouzském trhu. Po zavedení ochranářských opatření v těchto zemích a nasazením vysokých cel na dovoz skopového masa padla však i ta poslední možnost, jak na chovu ovcí vydělat. Chov ovcí tak během několika dalších desetiletí téměř vymizel.