Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 57 bajtů ,  před 2 lety
bez shrnutí editace
 
== Životopis ==
Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do [[Plaňany|PláňanPlaňan]]. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech [[1871]]–[[1874]] byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře [[František Dvorský (archivář)|Františka Dvorského]]. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako [[Karolina Světlá|Karolína Světlá]], [[Eliška Krásnohorská]] nebo [[Jakub Arbes]]. V roce 1873 odjela na rok do [[Hodonín]]a ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem, za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovala v roce 1890.<ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/preissova-odhalila-prosta-venkovska-dramata-slovacka-20120323.html Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka] Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012</ref> Nějaký čas žila v [[Oslavany|Oslavanech]] a odtud podnikala cesty do [[Halič]]e a [[Rusko|Ruska]]. Dva roky také bydlela poblíž [[Klagenfurt]]u na statku svého manžela, kde se zajímala o život [[Korutany|korutanských]] [[Slovinci|Slovinců]]. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve [[Lvov]]ě a o dva roky později cestovala do [[Moskva|Moskvy]] a [[Nižnij Novgorod|Nižného Novgorodu]]. Tuto cestu popsala v ''Obrázcích z ruské pouti''. V roce 1897 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy.
 
Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha., Odstěhovalas nímž se odstěhovala do [[Istrie (země)|istrijské]] [[Pula|Puly]] a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během [[První světová válka|první světové války]] byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]]. V roce 1925 byla zvolena řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 243</ref> V roce 1944 naposled navštívila [[Slovácko]] a svého syna, který žil ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]].<ref>[http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/gabriela-preissova.html Preissová Gabriela] Český jazyk.cz</ref> Její vnuk je historik umění [[Pavel Preiss]]. Zemřela v Praze čtyři dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]].
 
V r. 1926 byla G. Preissová jmenována čestnou občankou Kutné Hory. U tamního chrámu sv. Barbory spisovatelka zasadila "lípu Gabriely Preissové".<ref>[http://www.archfoto.cz/poutnik/v-parku-pred-sv-barborou-a-do-kaple-boziho-tela archfoto.cz:''V parku před Svatou Barborou]</ref>