Bileća: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: prázdný parametr v infoboxu; kosmetické úpravy
rozšíření podle sr.wiki
Řádek 23:
| mapa =
}}
'''Bileća''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Билећа''') je město v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], má 13 257 obyvatel. a nacházíNachází se v jihovýchodní části země, u hranice s [[Chorvatsko|Chorvatskem]] a [[Černá Hora|Černou Horou]]. Administrativně je součástí [[Republika srbská|RepubliceRepubliky srbské]].
 
== Poloha ==
Město leží na jihovýchodě země, v [[Trebinje (region)|regionu Trebinje]], nedaleko [[pramen]]e řeky [[Trebišnjica]] a [[Vodní elektrárna|hydroelektrárny]]. Ta byla otevřena v roce [[1996]] právě na této řece. Jsou zde textilní závody, na [[jezero|jezeru]], které vytvořila přehrada se daří [[rybolov]]u. V roce [[1991]] tvořilo obyvatelstvo města z 80,27 % [[Srbové]], 14,65 % [[Bosňáci]] a 1,68 % [[Jugoslávci]]. Po válce se srbská majorita ještě zvětšila.
 
Bileća se nachází ve východní [[Hercegovina|Hercegovině]], v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 476 metrů. Městem prochází rozhraní mezi [[Středozemní moře|středomořským]] a [[vnitrozemí|vnitrozemským]] podnebím. Krajina v okolí Bileći je značně zvlněná a kromě jednotlivých kopců ji tvoří i [[krasové pole|krasová pole]]: [[Dabarsko polje]], [[Fatničko polje]], [[Plansko polje]] a [[Bilećko polje]]. Jižně od města se nachází pramen řeky [[Trebišnjica]] a [[Bilećské jezero]], které vzniklo roku [[1966]] jako součást vodní elektrárny.
 
== Historie ==
 
[[File:Bileca, rakousko-uherske mestanske domy.jpg|left|thumb|Měšťanský dům z doby Rakousko-Uherska.]]
Poprvé je stálé osídlení na území současného města připomínáno z [[Dubrovnická republika|dubrovnických]] dokumentů z roku [[1286]], kde je zmiňováno pod názvem ''Bilechia''. Ve [[14. století|14.]] a [[15. století]] bylo město významnou křižovatkou obchodních středověkých cest, které směřovaly z území Dubrovnické republiky do [[Osmanská říše|Turecka]]. Je dochován historický dokument datovaný k [[8. září]] [[1388]], dle něhož armáda [[Vlatko Vuković|Vlatka Vukoviće]] porazila na poli u Bileći rozhodným úderem turecké vojsko pod velením [[Šahin-paša|Šahina-paši]]. V období od [[13. století|13.]] do [[16. století]] vznikl v okolí města Bileća značný počet tzv. [[stećak|stećků]], z nichž nejtěžší z nich váží 5 tun.
 
V roce [[1466]] město dobyli nakonec [[Osmanská říše|Turci]]. Hercegovina však byla místem častých povstání proti osmanským správcům. Až rozhodnutím z [[Berlínský kongres|Berlínského kongresu]] město připadlo [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]]. Následně zde začal rozvoj infrastruktury. V roce [[1880]] byla v Bileći otevřena první škola.
 
Roku [[1940]] vznikl na území města tábor, kde byly internovány osoby, které nesouhlasily s vládou [[Nezávislý stát Chorvatsko|fašistického Chorvatska]].
 
== Ekonomika ==
 
Obyvatelstvo se živí především [[zemědělství]]m; chovem dobytka, lovem ryb v nedalekém Bilećském jezeře a obhospodařováním lesů. Průmysl je zanedbatelný díky nerozvinuté infrastruktuře.
 
== Doprava ==
 
Městem prochází jediná hlavní silnice severo-jižním směrem, a to z [[Gacko|Gacka]] do [[Trebinje]]. Do roku [[1965]] mělo město i [[Železniční trať Nikšić–Bileća|železniční spojení]] po úzkorozchodné trati. S výstavbou přehrady a rozvojem automobilové dopravy však bylo zrušeno.
 
== Obyvatelstvo ==
 
{| class=wikitable
|- bgcolor="#efefef"
! rok !! celkem !! Srbové !! Bosňáci !! Chorvati !! Jugoslávci !! ostatní
|-
|1971 || 13 444 || 10 880 (80,92 %)|| 2 079 (15,46 %) || 82 (0,60 %) || 69 (0,51 %) || 334 (2,51 %)
|-
|1981 || 13 199 || 10 190 (77,20 %) || 1 803 (13,66 %) || 44 (0,33 %) || 727 (5,50 %) || 435 (3,29 %)
|-
|1991 || 13 284 || 10 628 (80,00 %) || 1 947 (14,65 %) || 39 (0,29 %) || 222 (1,67 %) || 448 (3,37 %)
|-
|}
 
== Osobnosti ==
 
* [[Safet Isović]], zpěvák
* [[Beba Selimović]], zpěvák
* [[Fadil Hadžić]], režisér
* [[Jevto Dedijer]], spisovatel
* [[Nenad Mišanović]], basketbalista
* [[Ervin Eleskovic]], tenista
* [[Tijana Bošković]], volejbalista
* [[Karl Malden]], herec
{{Pahýl}}