Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 26 bajtů ,  před 2 lety
bez shrnutí editace
[[Soubor:Praha, Katedrála, JV 01.jpg|thumb|[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]]]
 
'''Arcidiecéze pražská''' je [[římskokatolická církev|římskokatolická]] [[diecéze|arcidiecéze]] ve [[Středočeský kraj|středních Čechách]]. Sídlem [[Arcibiskup pražský|arcibiskupa]] je [[Praha]], sídelním kostelem [[katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]. Novým arcibiskupem byl v únoru 2010 jmenován [[Dominik Duka]], který se funkce ujal 10.  dubna 2010 při slavnostní bohoslužbě v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. [[pomocný biskup|PomocnýmiPomocným biskupybiskupem]] jsouje [[Václav Malý]], aemeritním [[Karelarcibiskupem Herbst]]Miloslav kardinál Vlk a emeritním arcibiskupempomocným Miloslavbiskupem kardinál[[Karel VlkHerbst]].
 
Pražská arcidiecéze je nejstarší existující [[diecéze|diecézí]] v [[Česko|České republice]] (založena [[973]], na arcidiecézi povýšena [[1344]]) a metropolitní arcidiecézí [[Česká církevní provincie|České církevní provincie]], k níž mimo ni náleží ještě [[diecéze českobudějovická]], [[diecéze královéhradecká|královéhradecká]], [[diecéze litoměřická|litoměřická]] a [[diecéze plzeňská|plzeňská]]. [[Arcibiskup pražský]] je zároveň [[Seznam českých primasů|primasem]], formální hlavou [[římskokatolická církev v Česku|katolické církve v České republice]].
Péčí [[Karel IV.|Karla IV]]. byla pražská diecéze [[30. duben|30. dubna]] [[1344]] jeho vychovatelem, papežem [[Klement VI.|Klementem VI.]] povýšena na arcidiecézi. Podřízena jí byla jak diecéze olomoucká, tak i nově zřízená [[Biskupství litomyšlské|diecéze litomyšlská]]. Prvním [[arcibiskup]]em se stal [[Arnošt z Pardubic]], který spolupracoval na založení [[Univerzita Karlova|pražské university]], jejíž formální hlavou (kancléřem) byli pražští arcibiskupové. Blízkým spolupracovníkem Karla IV. byl i druhý arcibiskup, [[Jan Očko z Vlašimi]]. Úzká spolupráce a vzájemná opora českého panovníka a pražského arcibiskupa vzala za své během rozepří Václava IV. a [[Jan z Jenštejna|Jana z Jenštejna]], které vyvrcholily zabitím arcibiskupova [[Generální vikář|generálního vikáře]] [[Jan Nepomucký|Johánka z Pomuku]]. Komplikované vztahy měl král i s Husovým odpůrcem [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka|Zbyňkem Zajícem z Hazmburka]].
 
Situace se dále zkomplikovala s příchodem [[husitství]], zejména když se pražský arcibiskup [[Konrád z Vechty]] r. [[1421]] přihlásil k [[Čtyři artikuly pražské|husitským artikulům]]. Zatímco pro papeži věrné katolíky byl arcibiskup v [[Interdikt|klatbě]], skutečnými duchovními vůdci husitských stran byli kněží [[Prokop Holý]], [[Prokop Malý|Prokůpek]] a umírněnější [[Jan Rokycana]]. Husitská strana si r. [[1435]] zvolila za arcibiskupa právě Jana Rokycanu, který jím byl až do své smrti r. [[1471]] na sklonku vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Českou katolickou církev, opírající se zejména o [[plzeň]]ský [[landfrýd]], spravoval [[Administrátor (církev)|administrátor]], kterým byl za Jiříka z Poděbrad [[Hilarius Litoměřický]].<ref> Seznam administrátorů: Zdeněk V. DAVID, Nalezení střední cesty. Liberální výzva utrakvistů Římu a Lutherovi, Praha 2012, ISBN 978-80-7007-369-8. 624-625</ref>
 
V Čechách po husitský válkách byla strana katolická a [[Utrakvismus|utrakvistická]], která se však na základě ([[Pius II.|Piem II.]] zpochybněných) [[Basilejská kompaktáta|Basilejských kompaktát]] považovala za součást katolické církve a uznávala [[Apoštolská posloupnost|apoštolskou posloupnost]]. Samostatně zde ještě působila málo uznávaná církev [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]]. Teprve za [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] došlo jednak k přiblížení českých utrakvistů k stoupencům evropské [[reformace]], jednak k posílení postavení katolíků a obnovení katolického arcibiskupského úřadu.
Anonymní uživatel