Kozáci: Porovnání verzí

Odebráno 5 bajtů ,  před 3 lety
(oprava)
Jinou, ale obdobnou, historii má Záporožské vojsko, které se formovalo v oblasti Ukrajiny, ovládané [[Rzeczpospolita|polsko-litevským státem]]. Záporožci, žijící v oblasti dolního toku Dněpru, od 15. stol. bránili expanzi polských králů, litevských knížat a [[Řád německých rytířů|německých rytířů]] do ukrajinských stepí. V 16. stol. se stali součástí polsko-litevského státu (Rzeczi Pospolité), kde získali postavení ochránců hranic před Tatary, spojené s rozsáhlými svobodami. Zároveň vznikly oddíly registrovaných kozáků, které od roku 1533 sloužily v armádě poloskolitevského státu, o jejich vznik se nejvíce zasadil plukovník Ostap Daszkewicz. Vměšování polské šlechty do pohraničního oblastí Ukrajiny a okleštování kozáckých privilegií vyvolaly několik povstání, např povstání Severyna Nalywajka a Hryhorije Lobody z let 1593–1597, které se polským silám ještě podařilo potlačit. nejrozsáhlejší bylo [[Chmelnického povstání]] z let 1648–1657, které doprovázely masakry civilistů a skončilo rozdělením Ukrajiny mezi Rusko a polsko-litevský stát. Později proběhla ještě další povstání, např. [[Petro Dorošenko|Petra Dorošenka]] na konci 17. století nebo [[Ivan Honta|Ivana Honty]] v roce 1768. Kozáci v nich projevili velkou statečnost, ale také nesmírnou brutalitu a krutost, spojenou zejména s masakrováním [[Židé|Židů]].
Záporožský ataman [[Kosťa Hordienko]] spolu s atamanemhejtmanem [[Ivan Stěpanovič Mazepa|Ivanem Mazepou]] se spojili se [[Švédsko|Švédy]] a bojovali proti [[Ruské impérium|Rusku]] v [[Severní válka|Severní válce]]. Proto byla roku [[1709]] na rozkaz [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] jejich [[sič]] zlikvidována – záminkou bylo povstání atamana [[K. A. Bulavin]]a. Kozáci ze siče ve velkém množství uprchli na území [[Krymský chanát|Krymského chanátu]], odkud se vrátili až v roce [[1734]]. Brzy vytvořili novou Sič, ale i ta byla nakonec roku [[1775]] carskou mocí zlikvidována, čímž na [[Ukrajina|Ukrajině]] zanikla kozácká [[autonomie]].
 
Mezi lety [[1650]]–[[1765]] Záporožci spoluorganizovali s ruským carstvím v řídce osídleném Ostrožském, Charkovském, Aktyrském, Sumském a Iziumském regionu svobodné kozácké osady. Jejich autonomie se udržela do [[28. červenec|28. července]] [[1765]], kdy ji dekretem zrušila [[Kateřina II. Veliká|Kateřina Veliká]]. Kozácké jezdecké jednotky se přeměnily na [[husar]]y, kteří se stali součástí pravidelné carské armády. ''Stařešinové'' dostali automaticky [[šlechta|šlechtický]] titul a důstojnickou hodnost. Kozáci, kteří tak neučinili, byli odsunuti z [[Polsko|polské]] hranice směrem na východ. Přesídlením záporožských kozáků do podhůří [[Kavkaz]]u do okolí řeky [[Kubáň (řeka)|Kubáň]] vzniklo koncem 18. století [[Kubáň]]ské vojsko.
2 143

editací