Qualia: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 8:
# Filozofové jako Nagel (1974), Peacocke (1983) a Block (1990) přišli s podobnou interpretací ve svém popisu qualií jako souhrnného pojmu pro vnitřní lidské prožitky, jejichž povaha je ve všech ohledech plně zkoumatelná, ať už jsou fyzikální či nefyzikální podstaty. S tímto chápáním pojmu se v současné literatuře setkáváme nejčastěji.<ref name=":0" />
# Naopak předsvědčení ateisté jako filozof vědomí [[Daniel Dennett]] ve svých úvahách používají pojem qualia pro vysloveně nefyzikální zážitky, které často označují za iluze, které vědomí samo vytváří.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Does materialism presuppose that a self is a bundle of mental states and perceptions?|periodikum=philosophy.stackexchange.com|url=http://philosophy.stackexchange.com/questions/31783/does-materialism-presuppose-that-a-self-is-a-bundle-of-mental-states-and-percept|datum přístupu=2017-01-30}}</ref>
[[Soubor:Inverted qualia of colour strawberry.jpg|náhled|Individuální pohled se zdá být nesdílitelný s ostatními lidmi]]
 
== Které formy vědomí jsou nositeli qualií? ==
Co všechno je zahrnuto v qualiích je otázkou diskuse a mezi filosofy rozhodně nepanuje [[Konsensus|konsenzus]]. Profesor filosofie Michael Tye (povětšinou čerpá z modelu, který Haugeland, 1985) jako qualia řadí:
Řádek 16 ⟶ 14:
# Vášně a emoce jako slast, chtíč, strach, láska, zármutek, žárlivost, lítost.
# Nálady jako povznesenost, deprese, klid, nuda, napětí
[[Soubor:Inverted qualia of colour strawberry.jpg|náhled|Subjektivní zážitek quale jako je barva se zdá být nesdílitelný s ostatními lidmi]]Galen Strawson se zasazoval (1994) pro to, abychom do naší představy qualií přibrali také zkušenost myšlení - jako pocit najednou si něco představit či něco si vybavit, protože je dle něho prožitkem na stejné úrovni jako emoce, nálady a pocity, zprostředkována svým vlastním "médiem" ([[Modalita|modalitou]]). Tento pohled také podpořili Horgan a Tienson ve své studii z roku 2002.
 
Tento pohled je ale kontroverzní. Jednou z odpovědí na Strawsonovu argumentaci může být, že fenomény spjaté s myšlením jsou někdy vyjádřeny v lingvistických symbolech, které mají na rozdíl od ostatních qualií strukturu danou [[Syntax|syntaxem]] a jsou tedy do jisté míry studovatelné. Argument říká, že často "slyšíme" náš vnitřní hlas a proto se jedná o veličinu popsatelnou slovy podobně jako objektivní vlastnosti našeho těla. V opozici k tomuto argumentu je však nutno říct, že faktická spojitost mezi myšlením a nám přístupnými jazykovými výrazy je velice chabá.<ref>Bloom, 2001: ''Thinking through language''</ref>