Funkce (matematika): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přidáno slovo binární pro upřesnění tipu relace
→‎Definice: Přidáno vysvětlení (i s zdrojem) proč nelze obecně matematickou funkci považovat za zobrazení
Řádek 19:
 
'''Oborem hodnot''' dané funkce je množina všech prvků ''y'' množiny ''T'', ke kterým v relaci existuje alespoň jedna uspořádaná dvojice <math>[x,y]\in f</math>, kde <math>x \in M</math>.
 
'''Relačním zápisem''' (∀ x∈D(f); ∃! y∈H(f) | xϱy)
 
== Způsoby zadání funkce ==
Řádek 79 ⟶ 81:
 
''[[Dělení|Podílem]] funkcí'' <math>f, g</math> na <math>D^\prime</math> označíme funkci <math>h</math> takovou, že <math>h(x) = \frac{f(x)}{g(x)}</math> pro všechna <math>x \in D^\prime</math>, kde <math>D^\prime</math> je definiční obor <math>D</math>, z něhož byla vyňata všechna <math>x</math>, pro která platí <math>g(x) = 0</math>.
 
== Proč matematické funkce nejsou vždy zobrazení? ==
Zobrazení vyžaduje využít celou množinu A která se zobrazuje do B pokud za A považujeme Definiční obor (D(f)) a za B považujem Obor hodnot (H(f)) pak je vždy matematická funkce zobrzení avšak pokud za A nebo B považujeme např. Reálná čísla, Pak např y=Tg(x) není zobrazení<ref>{{Citace monografie|příjmení=Foltínek|jméno=Tomáš|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=a kol.|titul=Teoretické základy informatiky (sbírka úloh do cvičení)|redaktoři=Tomáš Hála|další=Sazba Pavel Haluza|vydání=1.|vydavatel=Konvoj|místo=Brno|rok=2013|počet stran=70|strany=40,43|isbn=978-80-7302-147-4}}</ref>
 
== Související články ==