Hudba Němců z českých zemí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: '''Hudba Němců z českých zemí''' (či méně přesně ''hudba českých Němců'', ''německá hudba v českých zemích'' apod., v Němčina|… |
rozšíření a doplnění hesla značka: možné subjektivní formulace |
||
Řádek 5:
Zároveň je problematické určení, zda se jednotliví autoři počítají mezi Čechy nebo české (resp. moravské, či slezské) Němce. Snad jediným adekvátním kritériem by mohlo být, zda se sami řadili k tomu či onomu etniku. V této souvislosti je třeba dodat, že označením ''Němci z českých zemí'' se rozumějí německy orientované osoby jazykově, etnicky i národnostně, které se narodily v [[Země Koruny české|českých zemích]], a to i bez ohledu na to, zda dále působili tamtéž, nebo zda například emigrovali, do jiných zemí či do [[Německá říše|Německa]] a [[Rakousko|Rakouska]]). Mezi tyto osoby lze zahrnou také ty, kteří se narodili i mimo samotné teritorium českých zemí (tedy především v Německu a Rakousku, ale například také v některé z německých enkláv ve východních oblastech s výrazným podílem německého obyvatelstva), a kteří svou působností byli dlouhodobě spjati s hudebním životem a kulturou českých zemí.
== Historie ==
=== Nejstarší dějiny ===
Přítomnost [[Germáni|germánských]] kmenů na českých územích je doložená před příchodem [[Slované|Slovanů]]. Ty potom opouštěly toto teritorium a postupovaly dále na západ, některé zemědělské germánské osady možná splynuly se slovanskými. V [[10. století|10.]] a [[11. století]] v českých zemích nebyly skupiny jiných národností, mj. i Němců, ještě příliš početné. Příliv německých kolonistů zesílil ve [[13. století|13.]] a [[14. století]] v důsledku osidlovacích aktivit [[Seznam představitelů českého státu|českých panovníků]].
Německé etnikum v průběhu dějin v českých zemích tvořilo často městskou i venkovskou vrchnost (vesnice podle [[Magdeburské právo|„německého“ práva]]), stejně jako silné zastoupení v církevních institucích, v řadách [[Duchovenstvo|kléru]] i mezi řádovými řeholníky.
V dalších středověkých vlnách pak příslušníci německé národnosti pronikali na území českých zemí postupně při různě motivovaných příležitostech. Jednou z takových příležitostí byl jistě příchod německých kleriků a vzdělanců s duchovními misiemi z [[Svatá říše římská|říše]], tzn. ze [[Arcidiecéze salcburská|salcburského arcibiskupství]] a [[Diecéze řezenská|řezenského]] a [[Diecéze pasovská|pasovského biskupství]]. To se týkalo ještě [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]], a později Čech a formujícího se [[České knížectví|českého státu]].
Jak dokládá např. [[Dalimilova kronika]], je ve [[14. století]] patrná vlna českého odporu proti českému němectví v oblasti kultury.
Německá kultura z českých zemí měla ve středověku velký vliv na celkovou kulturu německou. Z důvodu vyrovnávání středo- a jihoněmeckých nářečí v rámci kolonizovaných [[Východní Prusko|východních území říše]], usiluje [[Karel IV.]] a pražské císařské úřady o kodifikaci psané němčiny, což mělo dalekosáhlý význam pro vznik [[Raná nová horní němčina|spisovné němčiny]].
Mezi významné fenomény patří výskyt [[minnesang]]u v českém prostředí (v polovině [[14. století]] na [[Lucemburkové|lucemburském]] dvoře působil [[Henrich Migelink|Heinrich von Mügeln]], či [[Milich Pražský]]) a později se i samotný [[Václav IV.]] věnoval komponování [[Dvorská lyrika|milostné písně]].
Nástup [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn roku [[1526]] s sebou přinesl uvolnění politické a kulturní izolace českých zemí, neboť došlo k zesílení migrace obyvatelstva i obchodu v rámci říše. <ref>MICHELS, Ulrich. Encyklopedický atlas hudby, Praha, 2000, s. 529</ref> Jednou z nejvýznamnějších osobností v tomto směru byl bezpochyby císař [[Rudolf II.]], jehož dvorní kapela, víceméně zděděná po otci, zůstala zachována téměř beze změn. Coby [[Císař říše římské|císař Svaté říše římské]] a německých národů podporoval hudbu ve všech částech [[Svatá říše římská|impéria]]. Existují však náznaky, že hudba pro něho znamenala víc, než pouhý mocenský prostředek. Byl obklopen hudbou dvorních trumpetistů, i chrámovou až ezoterickou hudbou. Rudolfinská kapela sestávala převážně z hudebníků [[Němci|německých]], [[Italové|italských]], [[Nizozemci|nizozemských]] a [[Češi|českých]], a to až do Rudolfovy smrti.
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
| |||