Konská (Třinec): Porovnání verzí

Přidáno 28 bajtů ,  před 3 lety
malé úpravy
m (Robot: Upravuji šablonu: Město Třinec)
(malé úpravy)
{{Wikifikovat}}
{{Infobox - sídlo
| název = Konská
'''Konská''' je také název katastrálního území o rozloze 8,43&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=77101|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> V katastrálním území Konská leží i [[Kanada (Třinec)|Kanada]].
 
Původně samostatná obec '''Konská''' byla k městu Třinec připojena v roce [[1946]]. V roce 1939 měla obec Konská 3935 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2875, k polské národnosti 645, k české 90 a k německé 305 obyvatel.<ref>{{Citace monografie|jméno=Stanisław|příjmení=Zahradník|odkaz na autora=Stanisław Zahradník|titul=Nástin dějin Těšínska|místo=Ostrava - Praha|rok=1992|vydavatel=Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze|stránky=228}}</ref>
 
Stával zde [[Kostel Všech svatých (Konská)|kostel Všech svatých]], který byl kvůli rozšiřování Třineckých železáren v roce [[1957]] zbořen.
 
== Historie ==
Prvními majiteli obce Konské, která leží 5 kilometrů
Prvními majiteli obce Konské, která leží 5 kilometrů jihovýchodně od Těšína, byla těšínská knížata. V letech 1570 – 16571570–1657 jí vlastnili Sobkové z Kornic. Jeden z členů tohoto rodu postavil již v 17. Stoletístoletí na pravém břehu Olzy menší barokní dvůr s hospodským zázemím. Po Sobcích se majitelé Konské často střídali.
na pravém břehu Olzy menší barokní dvůr s hospodským zázemím. Po Sobcích se
majitelé Konské často střídali.
 
V roce 1791 koupil Konskou od hraběte Františka Vlčka z Dobré Zemice baron Jiří II. Bees z Chrostiny, zemský správce a předseda Zemského soudu v Těšíně. Se svou ženou, hraběnkou Marii Annou Viplarovou z Ulšic, měl tři syny. Po jeho smrti v roce 1819 se majitelem Konské a Nebor stal prostřední z nich, Karel I.
 
'''<u>=== Zámek "Sanssouci"</u>'''„Sanssouci“ ===
Ten v Konské hospodařil ještě za otcova života a koncem 30. Letlet 19. Stoletístoletí se rozhodl postavit na místě tzv. Úředního domu okázalé sídlo v empírovém stylu. Podobnou iniciativu projevil jeho bratr Jiří III. V Hnojníku, kde ve stejné době vznikl architektonicky velmi podobný objectobjekt. Bratři Beesové zadali projektové práce známému vídeňskému architektovi Josefu Kornhäuslovi.
 
Nový zámek, jehož hlavní severní fasáda byla orientována k zahradě, se skládal z dvoupatrového centrálního traktu s patrovými přístavbami po stranách. Přízemí tvořil rustikální podstavec rozdělený arkádami. Ten podpíral šest přesně uspořádaných jónských sloupů, které členily fasádu a nesly široce profilovanou římsu, jež se na ose budovy lomila v trojúhelníkový výklenek, pod nímž byly umístěny hodiny. Ve druhém patře se nacházela dvojitá okna a v prvním patře okna s motivemotivem serliany. Symetrii fasády zdůrazňoval sloupový portál nad vchodem do zámku, jenž podpíral balkón.
Ten v Konské hospodařil ještě za otcova života a koncem 30. Let 19. Století se rozhodl postavit na místě tzv. Úředního domu okázalé sídlo v empírovém stylu. Podobnou iniciativu projevil jeho bratr Jiří III. V Hnojníku, kde ve stejné době vznikl architektonicky velmi podobný object. Bratři Beesové zadali projektové práce známému vídeňskému architektovi Josefu Kornhäuslovi.
 
O něco skromnější výzdobu měla jižní jednopatrová fasáda. ZáměkZámek byl kryt valbovou střechou, nad níž dominoval  menší ortogonální belveder. IdilickýIdylický vzhled a
Nový zámek, jehož hlavní severní fasáda byla orientována k zahradě, se skládal z dvoupatrového centrálního traktu s patrovými přístavbami po stranách. Přízemí tvořil rustikální podstavec rozdělený arkádami. Ten podpíral šest přesně uspořádaných jónských sloupů, které členily fasádu a nesly široce profilovanou římsu, jež se na ose budovy lomila v trojúhelníkový výklenek, pod nímž byly umístěny hodiny. Ve druhém patře se nacházela dvojitá okna a v prvním patře okna s motive serliany. Symetrii fasády zdůrazňoval sloupový portál nad vchodem do zámku, jenž podpíral balkón.
 
O něco skromnější výzdobu měla jižní jednopatrová fasáda. Záměk byl kryt valbovou střechou, nad níž dominoval  menší ortogonální belveder. Idilický vzhled a
polohu zámku nakonec zachytil na svém akvarelu amatérský malíř Emanuel Kratochvíl z Kronbachu.
 
V roce 1949 byla Matice školská v Konské nucena prodat zámek železárnám v sousedním Třinci. V památkovém objektu byly zřízeny sklady a sociální zařízení pro pro pracovníky vysokokopecní vsázky. Již o dva roky dříve byl zámek vyňat z registru památkové ochrany. Během poslední opravy v roce 1992 zmizely cenné architektonické prvky z fasád, byla vyměněna okna a boční křídla zvýšená o další patro. Hladká fasáda byla natřena křiklavě růžovou a červenou barvou. Dnes jsou zde umístěny kanceláře a šatny.
 
„[[Sanssouci]]“ je název oblíbeného zámku krále Friedricha II. Velikého v Postupimi u Berlína, kde, jak napovídá samotný název, mohl žít bez starostí a daleko od svých povinností. Tento název se zalíbil také baronům Beesům z Chrostiny, kteří ve vzdálenosti asi 2 km od svého sídla v Konské vystavěli na pravém břehu OlzymenšíOlzy menší zámeček. Šlo o pětiosou patrovou stavbu s mělkým vstupním rizalitem na západní straně. Byla kryta mansardovou střechou s menší věžičkou, snad pro zvoničku. Po obou stranách budovy se nacházely dlouhé přízemní stavby hospodářského charakteru, které tak tvořily před i za zámkem vnější ohraničená nádvoří. K přednímu nádvoří vedla široká brána a za celým komplexem se nacházel menší park.
„Sassouci“ je název oblíbeného zámku
krále Friedricha II. Velikého v Postupimi u Berlína, kde, jak napovídá
samotný název, mohl žít bez starostí a daleko od svých povinností.
 
Toto letní sídlo však pánům na Konské dlouho nesloužilo. Železárny, které ve 2. polovině 19. Stoletístoletí zaznamenaly výrazný rozvoj, dravě rozšiřovaly svou rozlohu. Proto baron Karel Bees z Chrostiny prodal v roce 1888 část Konské spolu se zámečkem “Sanssouci”„Sanssouci“ arciknížeti Albrechtu Habsburskému, tehdejšímu majiteli železáren. Byly v něm umístěny kanceláře a byty pro zaměstnance. Zámeček však ztratil svůj charagtercharakter letního šlechtického sidlesídla, když v jeho bezprostřední blízkosti začalo vznikat stalestále vicevíce průmyslových objektů. Nakonec bylo “Sanssouci”„Sanssouci“ v roce 1953, během přestavby sousedních mechanických dílen, rozebráno. Po zámečku zůstal pouze název, kterého se dodnes v železárnách užívá, ale nyní tento francouzský výraz “bez starostí” zní v souvislosti s průmyslovým prostředím podniku poněkud zvláštně.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Makowski|jméno = Mariusz|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Mgr.|vydání = první|vydavatel = Vydavatelství Regio|místo = Český Těšín|rok = 2005|počet stran = 350|strany = 74,76|isbn = ISBN 80-239-6051-2}}</ref>
Tento název se zalíbil také baronům Beesům z Chrostiny, kteří ve vzdálenosti asi 2 km od svého sídla v Konské vystavěli na pravém břehu Olzymenší zámeček. Šlo o pětiosou patrovou stavbu s mělkým vstupním rizalitem na západní straně. Byla kryta mansardovou střechou s menší věžičkou, snad pro zvoničku. Po obou stranách budovy se nacházely dlouhé přízemní stavby hospodářského charakteru, které tak tvořily před i za zámkem vnější ohraničená nádvoří. K přednímu nádvoří vedla široká brána a za celým komplexem se nacházel menší park.
 
Toto letní sídlo však pánům na Konské dlouho nesloužilo. Železárny, které ve 2. Polovině
19. Století zaznamenaly výrazný rozvoj, dravě rozšiřovaly svou rozlohu. Proto baron Karel Bees z Chrostiny prodal v roce 1888 část Konské spolu se zámečkem “Sanssouci” arciknížeti Albrechtu Habsburskému, tehdejšímu majiteli železáren. Byly v něm umístěny kanceláře a byty pro zaměstnance. Zámeček však ztratil svůj charagter letního šlechtického sidle, když v jeho bezprostřední blízkosti začalo vznikat stale vice průmyslových objektů. Nakonec bylo “Sanssouci” v roce 1953, během přestavby sousedních mechanických dílen, rozebráno. Po zámečku zůstal pouze název, kterého se dodnes v železárnách užívá, ale nyní tento francouzský výraz “bez starostí” zní v souvislosti s průmyslovým
prostředím podniku poněkud zvláštně.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Makowski|jméno = Mariusz|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Mgr.|vydání = první|vydavatel = Vydavatelství Regio|místo = Český Těšín|rok = 2005|počet stran = 350|strany = 74,76|isbn = ISBN 80-239-6051-2}}</ref>
 
== Reference ==
{{okres Frýdek-Místek}}
{{Těšínské Slezsko}}
 
{{Portály|Slezsko}}