Konská (Třinec): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Upravuji šablonu: Město Třinec |
malé úpravy |
||
Řádek 1:
{{Wikifikovat}}
{{Infobox - sídlo
| název = Konská
Řádek 24 ⟶ 25:
'''Konská''' je také název katastrálního území o rozloze 8,43 km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=77101|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> V katastrálním území Konská leží i [[Kanada (Třinec)|Kanada]].
Původně samostatná obec
Stával zde [[Kostel Všech svatých (Konská)|kostel Všech svatých]], který byl kvůli rozšiřování Třineckých železáren v roce [[1957]] zbořen.
== Historie ==
Prvními majiteli obce Konské, která leží 5 kilometrů jihovýchodně od Těšína, byla těšínská knížata. V letech
V roce 1791 koupil Konskou od hraběte Františka Vlčka z Dobré Zemice baron Jiří II. Bees z Chrostiny, zemský správce a předseda Zemského soudu v Těšíně. Se svou ženou, hraběnkou Marii Annou Viplarovou z Ulšic, měl tři syny. Po jeho smrti v roce 1819 se majitelem Konské a Nebor stal prostřední z nich, Karel I.
Ten v Konské hospodařil ještě za otcova života a koncem 30.
Nový zámek, jehož hlavní severní fasáda byla orientována k zahradě, se skládal z dvoupatrového centrálního traktu s patrovými přístavbami po stranách. Přízemí tvořil rustikální podstavec rozdělený arkádami. Ten podpíral šest přesně uspořádaných jónských sloupů, které členily fasádu a nesly široce profilovanou římsu, jež se na ose budovy lomila v trojúhelníkový výklenek, pod nímž byly umístěny hodiny. Ve druhém patře se nacházela dvojitá okna a v prvním patře okna s
▲Ten v Konské hospodařil ještě za otcova života a koncem 30. Let 19. Století se rozhodl postavit na místě tzv. Úředního domu okázalé sídlo v empírovém stylu. Podobnou iniciativu projevil jeho bratr Jiří III. V Hnojníku, kde ve stejné době vznikl architektonicky velmi podobný object. Bratři Beesové zadali projektové práce známému vídeňskému architektovi Josefu Kornhäuslovi.
O něco skromnější výzdobu měla jižní jednopatrová fasáda.
▲Nový zámek, jehož hlavní severní fasáda byla orientována k zahradě, se skládal z dvoupatrového centrálního traktu s patrovými přístavbami po stranách. Přízemí tvořil rustikální podstavec rozdělený arkádami. Ten podpíral šest přesně uspořádaných jónských sloupů, které členily fasádu a nesly široce profilovanou římsu, jež se na ose budovy lomila v trojúhelníkový výklenek, pod nímž byly umístěny hodiny. Ve druhém patře se nacházela dvojitá okna a v prvním patře okna s motive serliany. Symetrii fasády zdůrazňoval sloupový portál nad vchodem do zámku, jenž podpíral balkón.
▲O něco skromnější výzdobu měla jižní jednopatrová fasáda. Záměk byl kryt valbovou střechou, nad níž dominoval menší ortogonální belveder. Idilický vzhled a
polohu zámku nakonec zachytil na svém akvarelu amatérský malíř Emanuel Kratochvíl z Kronbachu.
Řádek 48 ⟶ 46:
V roce 1949 byla Matice školská v Konské nucena prodat zámek železárnám v sousedním Třinci. V památkovém objektu byly zřízeny sklady a sociální zařízení pro pro pracovníky vysokokopecní vsázky. Již o dva roky dříve byl zámek vyňat z registru památkové ochrany. Během poslední opravy v roce 1992 zmizely cenné architektonické prvky z fasád, byla vyměněna okna a boční křídla zvýšená o další patro. Hladká fasáda byla natřena křiklavě růžovou a červenou barvou. Dnes jsou zde umístěny kanceláře a šatny.
„[[Sanssouci]]“ je název oblíbeného zámku krále Friedricha II. Velikého v Postupimi u Berlína, kde, jak napovídá samotný název, mohl žít bez starostí a daleko od svých povinností. Tento název se zalíbil také baronům Beesům z Chrostiny, kteří ve vzdálenosti asi 2 km od svého sídla v Konské vystavěli na pravém břehu
Toto letní sídlo však pánům na Konské dlouho nesloužilo. Železárny, které ve 2. polovině 19.
▲Tento název se zalíbil také baronům Beesům z Chrostiny, kteří ve vzdálenosti asi 2 km od svého sídla v Konské vystavěli na pravém břehu Olzymenší zámeček. Šlo o pětiosou patrovou stavbu s mělkým vstupním rizalitem na západní straně. Byla kryta mansardovou střechou s menší věžičkou, snad pro zvoničku. Po obou stranách budovy se nacházely dlouhé přízemní stavby hospodářského charakteru, které tak tvořily před i za zámkem vnější ohraničená nádvoří. K přednímu nádvoří vedla široká brána a za celým komplexem se nacházel menší park.
▲19. Století zaznamenaly výrazný rozvoj, dravě rozšiřovaly svou rozlohu. Proto baron Karel Bees z Chrostiny prodal v roce 1888 část Konské spolu se zámečkem “Sanssouci” arciknížeti Albrechtu Habsburskému, tehdejšímu majiteli železáren. Byly v něm umístěny kanceláře a byty pro zaměstnance. Zámeček však ztratil svůj charagter letního šlechtického sidle, když v jeho bezprostřední blízkosti začalo vznikat stale vice průmyslových objektů. Nakonec bylo “Sanssouci” v roce 1953, během přestavby sousedních mechanických dílen, rozebráno. Po zámečku zůstal pouze název, kterého se dodnes v železárnách užívá, ale nyní tento francouzský výraz “bez starostí” zní v souvislosti s průmyslovým
== Reference ==
Řádek 68 ⟶ 60:
{{okres Frýdek-Místek}}
{{Těšínské Slezsko}}
{{Portály|Slezsko}}
| |||