Verze z 7. 12. 2016, 11:58 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Pořadí šablon ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 1. 2017, 13:21 editovat zrušit editaci Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací mezery a přesuny Přejít na další porovnání →
Řádek 18: \| web = }} '''Třebčín''' je vesnice v [[Okres Olomouc\|okrese Olomouc]], která spadá pod obec [[Lutín]]. Třebčín se nachází na západě [[Haná\|Hané]] na úpatí [[Velký Kosíř\|Kosíře]]. Obcí protéká [[potok Deštná]], pramenící na [[Velký Kosíř\|Kosíři]] v místě Studený Kout. Obec se nachází v [[nadmořská výška\|nadmořské výšce]] mezi 225 – 240 m n. m. a úrodná půda jí předurčila zemědělský charakter. Třebčínem prochází [[Železniční trať Červenka–Prostějov\|železniční lokální trať]] mezi [[Olomouc]]í, [[Litovel\|Litovlí]] a [[Prostějov]]em. Ve vzdálenosti 6,3 km jižně leží město [[Prostějov]], 7,8 km východně statutární město [[Olomouc]]. ~~Ve vzdálenosti 6,3 km jižně leží město [[Prostějov]], 7,8 km východně statutární město [[Olomouc]].~~ == Název == Řádek 36 ⟶ 35: == Historie == [[Soubor:Lípy 1.JPG\|thumb\|Třebčín a okolí na historické mapě ze třetí čtvrtiny 19. století]] První písemná zmínka je z roku [[1141]], kdy zde [[Arcidiecéze olomoucká\|olomoucké biskupství]] vlastnilo jedno [[popluží]]. I jeho [[pečeť]] je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol [[zemědělství]] a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. <ref>[http://www.lutin.cz/symboly.php Lutín - Symboly obce]</ref> Ve [[13. století]] ves patřila pánům [[Šternberkové\|ze Šternberka]] a tzv. [[hrdelní právo\|hrdelním právem]] spadala pod [[Šternberk]] až do zrušení v [[18. století]]. Rod pánů [[Šternberkové\|ze Šternberka]] dával své dcery do [[klášter]]a sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl [[Chudé sestry svaté Kláry\|klariskám]] Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek [[Čelechovice na Hané]]. V roce [[1540]] odpustila třebčínským [[abatyše]] [[kostel svaté Kláry\|kláštera sv. Kláry]] [[Robota\|roboty]], mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o [[Poplužní dvůr\|panském dvoře]] v Třebčíně. Za [[Třicetiletá válka\|třicetileté války]] se někteří třebčínští dali na stranu [[Protestantismus\|protestantů]], většina však zůstala [[Katolictví\|katolická]]. Během [[Třicetiletá válka\|třicetileté války]] byl Třebčín asi z poloviny poničen. ~~Ve [[13. století]] ves patřila pánům [[Šternberkové\|ze Šternberka]] a tzv. [[hrdelní právo\|hrdelním právem]] spadala pod [[Šternberk]] až do zrušení v [[18. století]].~~ První zobrazení Třebčína je na mapě z roku [[1692]], kterou zhotovil [[Jiří Matyáš Vischer]]. [[1766]]-[[1769]] spory s [[vrchnost]]í o konání [[Robota\|robot]]. V roce [[1782]] byl zrušen [[Chudé sestry svaté Kláry\|řád Klarisek]] a Třebčín se dostal do majetku státního [[Náboženská matice\|Náboženského fondu]]. Panské pozemky byly [[Raabizace\|rozparcelovány]] a na části vznikla v roce [[1786]] nová vesnice nazvaná [[Henneberk]]. V roce [[1885]] spojila zástavba Třebčín a Henneberk a Henneberk se zřekl vlastní samosprávy. Roku [[1826]] byl statek [[Čelechovice na Hané\|Čelechovice]] s Třebčínem prodán belgickému šlechtici Filipu Ludvíku ze [[Saint-Genois d´Anneaucourt]], který statek vlastnil až do roku [[1848]]. ▼ Rod pánů [[Šternberkové\|ze Šternberka]] dával své dcery do [[klášter]]a sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl [[Chudé sestry svaté Kláry\|klariskám]] Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek [[Čelechovice na Hané]]. V roce [[1540]] odpustila třebčínským [[abatyše]] [[kostel svaté Kláry\|kláštera sv. Kláry]] [[Robota\|roboty]], mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o [[Poplužní dvůr\|panském dvoře]] v Třebčíně. První [[škola]] byla v Třebčíně postavena v roce [[1871]], nová byla postavena roku [[1909]]. Epidemické nákazy [[tyfus\|tyfu]] a [[cholera\|cholery]] jsou prokázány v letech [[1809]], [[1831]]-[[1832]], [[1836]] a [[1866]]. V roce [[1883]] byla zprovozněna [[Železniční trať Červenka–Prostějov\|trať]] [[Olomouc]] - [[Čelechovice na Hané]], se zastávkou v Třebčíně. V roce [[1887]] obec poničila [[povodeň]] po vydatném dešti. V letech [[1943]]–[[1946]] byla postavena vlaková vlečka z Třebčína do [[Sigma Group\|Sigmy]] v [[Lutín]]ě. Stavěli ji internovaní vězni z tábora [[Svatobořice]]. Roku [[1899]] byla postavena mlékárna. V [[První světová válka\|první světové válce]] padlo 8 občanů, 4 zemřeli a 2 byli prohlášeni za nezvěstné, v obci bylo 10 [[Československé legie\|legionářů]]. V roce [[1926]] byla obec [[Elektrifikace\|elektrifikována]]. Roku [[1927]] byl založen [[Hasič\|hasičský sbor]]. Před [[Druhá světová válka\|druhou světovou válkou]] zde byly následující místní odbory spolků: Národní Jednoty, Matice Cyrilo-Metodějské, Družiny čsl. válečných poškozenců, Ústřední matice školské, Čsl. katolických zemědělců, Slovan – spolek katolických divadelních ochotníků a Jednota českého [[Orel (spolek)\|orla]]. ~~Za [[Třicetiletá válka\|třicetileté války]] se někteří třebčínští dali na stranu [[Protestantismus\|protestantů]], většina však zůstala [[Katolictví\|katolická]].~~ ~~Během [[Třicetiletá válka\|třicetileté války]] byl Třebčín asi z poloviny poničen.~~ ~~První zobrazení Třebčína je na mapě z roku [[1692]], kterou zhotovil [[Jiří Matyáš Vischer]].~~ ~~[[1766]]-[[1769]] spory s [[vrchnost]]í o konání [[Robota\|robot]].~~ ▲V roce [[1782]] byl zrušen [[Chudé sestry svaté Kláry\|řád Klarisek]] a Třebčín se dostal do majetku státního [[Náboženská matice\|Náboženského fondu]]. Panské pozemky byly [[Raabizace\|rozparcelovány]] a na části vznikla v roce [[1786]] nová vesnice nazvaná [[Henneberk]]. V roce [[1885]] spojila zástavba Třebčín a Henneberk a Henneberk se zřekl vlastní samosprávy. Roku [[1826]] byl statek [[Čelechovice na Hané\|Čelechovice]] s Třebčínem prodán belgickému šlechtici Filipu Ludvíku ze [[Saint-Genois d´Anneaucourt]], který statek vlastnil až do roku [[1848]]. V roce [[1883]] byla zprovozněna [[Železniční trať Červenka–Prostějov\|trať]] [[Olomouc]] - [[Čelechovice na Hané]], se zastávkou v Třebčíně. V letech [[1943]]–[[1946]] byla postavena vlaková vlečka z Třebčína do [[Sigma Group\|Sigmy]] v [[Lutín]]ě. Stavěli ji internovaní vězni z tábora [[Svatobořice]]. ~~Roku [[1899]] byla postavena mlékárna.~~ ~~V [[První světová válka\|první světové válce]] padlo 8 občanů, 4 zemřeli a 2 byli prohlášeni za nezvěstné, v obci bylo 10 [[Československé legie\|legionářů]].~~ ~~V roce [[1926]] byla obec [[Elektrifikace\|elektrifikována]].~~ Roku [[1927]] byl založen [[Hasič\|hasičský sbor]]. Před [[Druhá světová válka\|druhou světovou válkou]] zde byly následující místní odbory spolků: Národní Jednoty, Matice Cyrilo-Metodějské, Družiny čsl. válečných poškozenců, Ústřední matice školské, Čsl. katolických zemědělců, Slovan – spolek katolických divadelních ochotníků a Jednota českého [[Orel (spolek)\|orla]]. 29. dubna [[1945]] byl tajně založen revoluční [[Národní výbor]]. ~~Obec byla za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] osvobozena 9. května [[1945]], přímo na katastru obce nedošlo k bojům.~~ Obec byla za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] osvobozena 9. května [[1945]], přímo na katastru obce nedošlo k bojům. Po válce se zde skladovala [[Vojenská munice\|munice]] převážená po železnici z okolí, kterou pak ruští pyrotechnici odstřelovali na Vápence u [[Slatinky\|Slatinek]]. 26. září 1950 bylo v obci založeno [[Jednotné zemědělské družstvo\|JZD]]. Od roku [[1980]] se Třebčín stal místní částí [[Lutín]]a. ~~26. září 1950 bylo v obci založeno [[Jednotné zemědělské družstvo\|JZD]].~~ ~~První [[škola]] byla v Třebčíně postavena v roce [[1871]], nová byla postavena roku [[1909]].~~ ~~Epidemické nákazy [[tyfus\|tyfu]] a [[cholera\|cholery]] jsou prokázány v letech [[1809]], [[1831]]-[[1832]], [[1836]] a [[1866]].~~ ~~V roce [[1887]] obec ponižila [[povodeň]] po vydatném dešti.~~ ~~Od roku [[1980]] se Třebčín stal místní částí [[Lutín]]a.~~ == Současnost == Řádek 79 ⟶ 63: * dvě [[PPS - 12]] * Od roku [[2008]] se pořádá Třebčínský košt, soutěž o nejlepší destilát === Tradice === O organizaci akcí se starají místní zastupitelé, SDH a Svaz žen Řádek 100 ⟶ 85: == Významní rodáci == * [[Rudolf Mlčoch]] (17. 4. [[1880]], [[Henneberk]] - 8. 4. [[1948]] [[Olomouc]]) – V letech 1925–1926 byl ministrem veřejných prací, v letech [[1929]] a [[1932]] ministrem železnic a v letech 1937-1938 ministrem obchodu. Byl také prezidentem Obchodní a živnostenské komory v Olomouci. * [[Ludvík Sigmund]] (17. 8. [[1836]] Třebčín - 7. 9. [[1899]] [[Lutín]]) – Otec Jana a Františka, zakladatelů firmy [[Sigma Group\|Sigma]] [[Lutín]]. Od roku 1868 vyráběl pumpy.▼ V letech 1925–1926 byl ministrem veřejných prací, v letech [[1929]] a [[1932]] ministrem železnic a v letech 1937-1938 ministrem obchodu. Byl také prezidentem Obchodní a živnostenské komory v Olomouci. * [[Jan Vychodil]] (26. 8. [[1848]] Třebčín - 13. 6. [[1926]] Třebčín) – Byl [[kaplan]]em na [[Velehrad]]ě a zabýval se svatými [[Cyril]]em a [[Metoděj]]em V roce [[1913]] vysvětil v Třebčíně mateřskou školku, která byla postavena v jeho rodném domě.▼ * [[Ludvík Sigmund]] (17.8.[[1836]] Třebčín - 7.9.[[1899]] [[Lutín]]) ▲Otec Jana a Františka, zakladatelů firmy [[Sigma Group\|Sigma]] [[Lutín]]. Od roku 1868 vyráběl pumpy. * [[Jan Vychodil]] (26. 8.[[1848]] Třebčín - 13. 6.[[1926]] Třebčín) ▲Byl [[kaplan]]em na [[Velehrad]]ě a zabýval se svatými [[Cyril]]em a [[Metoděj]]em V roce [[1913]] vysvětil v Třebčíně mateřskou školku, která byla postavena v jeho rodném domě. ~~{{Pahýl}}~~ {{Části české obce}}▼ == Fotogalerie == Řádek 126 ⟶ 103: </gallery> == ~~Reference~~Odkazy == === Reference === <references /> * http://www.lutin.cz/ oficiální stránka obce Lutín▼ === Literatura === * David Papajík: Dějiny obcí Lutín a Třebčín, Obec Lutín, 2005, [[ISBN 80-85600-98-6]]▼ * Jan Štěpán: Výročí 80. let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Třebčíně a dějiny hasičských sborů v Lutíně, Olomouc 2006, [[ISBN 80-85973-39-1]]▼ === Externí odkazy ===▼ * {{KM\|769363\|katastru Třebčín}}▼ ▲* http://www.lutin.cz/ oficiální stránka obce Lutín * http://www.kosirsko.cz/ [[Mikroregion Kosířsko]] ▲David Papajík: Dějiny obcí Lutín a Třebčín, Obec Lutín, 2005, [[ISBN 80-85600-98-6]] ▲Jan Štěpán: Výročí 80. let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Třebčíně a dějiny hasičských sborů v Lutíně, Olomouc 2006, [[ISBN 80-85973-39-1]] ▲== Externí odkazy == * [http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-273 Vlakové spojení a železniční trať vedoucí přes Třebčín] na webu [http://www.zelpage.cz] * [http://portal.idos.cz/Data/pdf/L890709_091213_86231.pdf autobusová linka 890709 Olomouc-Lutín-Slatinice] * [http://portal.idos.cz/Data/pdf/L890736_101212_95909.pdf autobusová linka 890736 Lutín-Smržice-Prostějov] * [http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=1330&lang=cs&z_width=1700&z_newwin=1&map_root=1vm&map_region=mo&map_list=m038 Třebčín na tzv. 1. vojenském mapování z let 1766-1768] na webu [[Laboratoře geoinformatiky Univerzity J.E. Purkyně]] * [http://www.mza.cz/indikacniskici/#\|katastru Třebčín z roku 1834] na webu [[MZA Brno]] ▲* {{KM\|769363\|katastru Třebčín}} * [http://www.mapy.cz/#mm=TtTcPFh@sa=s@st=s@ssq=T%C5%99eb%C4%8D%C3%ADn@sss=1@ssp=120380524_123891404_150199404_150073036 Letecké snímkování Třebčína] na webu [http://www.mapy.cz] * [http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=557400&x=1125500&s=1 geologické a radonové měření pro Třebčín] na webu [http://www.geology.cz]▼ ▲{{Části české obce}} ▲* [http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=557400&x=1125500&s=1 geologické a radonové měření pro Třebčín] na webu [http://www.geology.cz] [[Kategorie:Vesnice okresu Olomouc]]

Třebčín: Porovnání verzí