Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 2 lety
Doplnění výkladu.
{{Neověřeno}}
'''Termín''', '''odborný termín''', '''technický termín''', '''terminus technicus''' jsou výrazy označující jazykový výraz ([[slovo]] nebo [[sousloví]]), který má v určitém oboru, řemesle či povolání specifický, ostře vymezený [[význam]], často odlišný od základního a obecného významu, nebo obecně odborné označení v daném oboru užívané. Věda, která se zabývá termíny, se nazývá [[terminologie]].<br />
 
Termín je odborné pojmenování s přesným jednoznačným významem.<ref>Termín. In: HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. ''Slovník spisovného jazyka českého''. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=term%C3%ADn&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no</ref>
 
Čistě kvantitativně termíny tvoří nejrozsáhlejší součást celého slovníku, avšak běžný mluvčí jich převážnou většinu nepoužívá ani nezná. Například se odhaduje, že chemických sloučenin, a tedy i jejich pojmenování, existuje asi 30 milionů, což daleko přesahuje běžně uváděný počet slov v češtině nebo i jakémkoli jiném jazyce.<ref name="cermak">{{Citace monografie
| místo = Praha
| rok = 2010
| strany = 132-136132–136
}}</ref>
 
== Tvoření termínů ==
Dobře utvořený termín by měl co nejlépe splňovat následující požadavky:
* v daném oboru jednoznačný, bez [[polysémie]] a [[homonymie]] - často se ovšem stává, že má termín různé významy v různých oborech - například termín ''[[katedrála]]'' má odlišný význam v církevní terminologii (sídelní kostel biskupa) a architektuře (stavební typ kostela),
* neutrální, bez expresivních konotací,
* ustálený,
* popisný - pojmenovává přesně skutečnost,
* systematický - zapadá do systému,
* mezinárodní - především v poslední době se zvyšuje snaha, aby užívané termíny byly srozumitelné i v jiném jazyce.
 
== Termíny v běžném jazyce ==
Některé termíny se postupně stávají součástí běžné mluvy. Slova jako ''[[afekt]], [[amok]], [[hysterie]]'' byla původně psychologickými, respektive psychiatrickými termíny, postupně se jejich význam zobecnil a stala se (vedle svého původního významu, např. amok - vražedné šílenství, zejména u Malajců<ref>SSJČ, SSČ, PSJČ, ASCS</ref><ref>Ottova encyklopedie doslova říká: ''Amok (také amuck, malajsky) - zuřivost, jest zvláštní duševní stav, jenž se pojednou člověka zmocní a jeví se v tom, že takový člověk vyrazí na ulici, chová se jako zběsilý a vraždí každého, koho napadne, až sám jest přemožen. Angličané tomu říkají »run-a-muck«. Vyskytuje se hlavně mezi Malajci, ale také v Indii. (...)''</ref>) také hovorovými výrazy (tj. i netermíny).
 
Možný je také opačný proces, kdy určitý vědní obor vytvoří pro běžně užívaný výraz přesnou definici, a slovo se tak stane termínem. Například výraz ''[[sen]]'' byl z běžného jazyka převzat do psychologie.
V obou případech pak snadno dochází k tomu, že termín má ve svém oboru odlišný význam než v běžné mluvě. Například slovo ''[[voda]]'' jako chemický termín označuje určitou konkrétní [[Chemická sloučenina|sloučeninu]], zatímco v původním (základním) významu označuje různé směsi na bázi této sloučeniny, které se vyskytují v reálné [[příroda|přírodě]]. Ještě markantnější je tento rozdíl u výrazu ''[[čistá voda]]'', jímž se v chemii rozumí spíše ideální sloučenina, jíž se blíží například [[destilovaná voda]], zatímco v obecném jazyce se tím míní v první řadě voda průzračná, bez (ať už viditelných nebo ne) příměsí.
 
Není také výjimkou, pokud k danému termínu existuje synonymní výraz z běžné mluvy, např.: ''[[grafém]] - písmeno, [[prvosenka]] - petrklíč, [[vodič (elektrotechnický výrobek)|vodič]] - drát'' apod.
 
Někdy se ostře rozlišují termíny jako spisovné výrazy a [[slang]] jako výrazy nespisovné. Toto rozdělení lze ovšem považovat za umělé, protože termín má být jako výraz výstižný především pro oborového pracovníka bez ohledu na spisovnost.<ref name="cermak" />
1 841

editací