Velký třesk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 90.179.56.77 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ |
→Reliktní záření: Korekce nevyjádřené formy slovesa mít. V tomto případě musí být použito slovo má, jako nutná reference na daný podmět pro snadnější pochopení a přehlednost. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 68:
Toto záření mělo být pozůstatkem [[baryogeneze]] z doby, kdy se vesmír stal průhledným pro [[elektromagnetické záření]]. Před tím díky neustálým interakcím s [[plazma]]tem se elektromagnetické záření neustále [[Comptonův jev|Comptonovým jevem]] rozptylovalo. Jakmile se ale utvořily atomy, mohlo se záření začít volně šířit na delší vzdálenosti.
Protože raný vesmír byl v [[tepelná rovnováha|tepelné rovnováze]], záření z této doby má spektrum záření absolutně černého tělesa a má přicházet ze všech směrů téměř stejné. Díky Hubbleově rozpínání se ale jeho [[vlnová délka]] značně prodloužila, a tak dnes už nemá původní teplotu asi 3 000 [[Kelvin|K]], ale jen několik málo K nad [[absolutní nula|absolutní nulou]].
Roku [[1964]] [[Arno Allan Penzias|Arno Penzias]] a [[Robert Woodrow Wilson|Robert Wilson]] při měření s mikrovlnnou anténou [[Bellovy laboratoře|Bellových laboratoří]] náhodně objevili předpovězené reliktní záření. Za tento objev dostali oba vědci [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]]. Bylo to významné potvrzení teorie velkého třesku.
| |||